Zamyšlením nad novinářskými cenami začíná Petr Žantovský svůj pravidelný přehled toho, co ho v souvislosti se sdělovacími prostředky v uplynulém týdnu nejvíce zaujalo. „Svět českých médií, zejména těch tradičních a mainstreamových, se stále více zapouzdřuje sám do sebe. Staví kolem sebe zdi, přesvědčuje sám sebe o své výlučnosti, dokonalosti a vyvolenosti k ‚velkým věcem‘, abychom užili výrazivo z pohádky o Harry Potterovi. Stejně pohádkově totiž působí zpráva, která pojednává o udílení letošních novinářských cen. Ceny jsou zajímavé z řady ohledů. Jednak tím, kdo je uděluje: Nadace Open Society Fund amerického miliardáře George Sorose,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Maďarský rodák a americký finančník výrazně zasahuje do politického dění v Evropě. Jím financovaná nadace podporuje některá separatistická hnutí a samozvané státy, například Kosovo nebo Severokyperskou tureckou republiku, kterou od roku 1974 okupuje turecká armáda. Naopak v minulém roce vyzval západní státy k rozšíření sankcí proti Rusku za jeho podporu proruských separatistů na východní Ukrajině. Loni na podzim obvinil maďarského premiéra Viktora Orbána, že jeho protimigrační opatření podkopávají evropské hodnoty, a přitom prohlásil, že považuje ochranu uprchlíků za prioritu a národní hranice za překážku tohoto cíle. V České republice je například sponzorem Člověka v tísni. „Kdo sleduje trochu mezinárodní dění, tomu je jméno a zájmové úsilí tohoto pána dobře známo,“ poznamenává k tomu mediální analytik.
Nadace si cenami podvazuje povolné mediální pohůnky pro budoucnost
Není prý proto divu, že právě jeho nadace se u nás podílí na vytváření Potěmkinovy vesnice zvané „novinářské ceny“. „Sorosova nadace si tak podvazuje povolné mediální pohůnky pro budoucnost. Rozdá ceny věrným a loajálním, a tím jakoby vymezuje prostor zbavený všech ‚jiných“, nepovolných a tím údajně nebezpečných. Vždyť se podívejte na soupisku laureátů: nejlepší reportáž prý přinesl Lukáš Landa z ČT – šlo o materiál, který měl údajně demaskovat ‚aktivity polovojenské skupiny, která vnímá Rusko jako svého spojence proti silám NATO‘, jak praví materiály na webové stránce těchto cen. Nejlepší psaný investigativní materiál podle téhož zdroje sepsal šéfredaktor webu Hlídacípes.org Robert Břešťan, který se ‚věnoval hlavně ruským ekonomickým zájmům u nás‘,“ poukazuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Další dva vítězové, Jan Boček a Marcel Šulek, kteří získali „Cenu za inovativní online žurnalistiku za interaktivní příspěvek o znepokojivé demografické situaci v Rusku“ nás tedy zcela nepřekvapivě zavedli do stejného regionu. „Další oceněná novinářka, Jana Ustohalová, se stala vítězkou ‚Ceny za regionální žurnalistiku s rozhovorem o odsunu brněnských Němců po druhé světové válce‘. V audiovizuálním rozhovoru uspěl Martin Veselovský z DVTV s rozhovorem s Martinem Konvičkou. Jak nestranně rozhovor probíhal, nechť se každý přesvědčí sám zhlédnutím v archivu této webové televize. Nu, a hned třem novinářům přistála na stole cena za materiály zkoumající téma migrace,“ připomíná mediální odborník, co je při výběru vítězů oceňováno.
Česká televize zamlčela, kdo cenu uděluje a z jakých zájmových důvodů
Je proto víc než zřejmé, že politické ladění těchto novinářských cen je jednoznačně dáno. „Je proamerické – Soros to přece platí, protiruské – týž důvod, promigrační – zde vítězí snobismus českých novinářů, a je hlavně diskriminační. Zcela totiž vylučuje ze hry autory z jiných médií než z těch, která považují pořadatelé této šlamastyky za přátelsky nakloněná a patřící ke stejné squadře ‚hochů, co spolu mluví‘. Co má být výsledným efektem, je jasné: vyvolat ve veřejnosti dojem, že právě tito novináři jsou ti nejlepší a směrodatní, jaké naše země nosí. Možná to pravda je, možná není, ale inscenátoři těchto cen nepustili do soutěže nikoho, kdo by do tohoto dilematu mohl vnést trochu ostřejšího světla,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Skutečným důsledkem toho ale nebude nějaká prohloubená důvěra v takto hloupě vykonávanou mediálně manipulační propagandu. „Nýbrž právě naopak: jen stále se prohlubující propast mezi tímto typem novinářů a médií – a jejich publikem, či dnes už spíše nepublikem, řečeno po klausovsku. Jistým, spíše už očekávaným koloritem celou tuto záležitost opentlila Česká televize. Když na plná ústa a s velikým jásotem ohlašovala ve svém vysílání cenu pro svého zaměstnance, jaksi opomněla uvést, kdo tu cenu uděluje, z jakých zájmových důvodů, a jakou to tedy celé má věrohodnost. Informace o pořadateli cen prostě vůbec nezazněla. Jako by ta cena spadla z nebe. Inu, veřejnoprávní přístup k věci opět boduje,“ podotýká mediální analytik.
Za hosty a témata si ČT připsala další dva zářezy oprávněné kritiky
V úvodu druhého tématu připomíná, že způsob, jakým veřejnoprávní televize zachází v publicistice s tématy a hosty, je v hledáčku oprávněné kritiky už docela dlouho a masově. „Další dva zářezy na této truchlivé pažbě si Česká televize připsala opět v tomto týdnu. V úterý byl hostem Událostí, komentářů Cyril Svoboda. Velmi radikálně se vyslovil proti konání referenda o vystoupení z Evropské unie. Doslova pravil: ´Rozhodně ne, protože to členství je pro nás dobré, navíc v referendu hlasují všichni občané, a to je špatně, mají rozhodovat volení zástupci´,“ cituje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že by Cyrilu Svobodovi rád připomněl jeho slova před jiným referendem, a to v roce 2003, které se týkalo samotného vstupu republiky do EU.
Cyril Svoboda, tehdejší ministr zahraničí, to byl, kdo prezentoval schválené vládní logo do kampaně před referendem. „Na tom logu bylo slovo ANO s jasnými definičními znaky – hvězdami a barvami – vlajky Evropské unie. Cyril Svoboda tehdy prohlásil, že podle něj logo jasně sděluje vůli vlády a všech parlamentních stran. ‚Všichni říkají ano tomu, že máme o tomto základním problému rozhodnout. Říkají ano, že máme klást otázky, a všichni říkají ano tomu, abychom přišli k referendu,‘ řekl Svoboda. A nejen to, ale i to, že si nemyslí, že se vládní kampaň může tvářit neutrálně, neboť ‚vstup do Unie je totiž jedním z bodů programového prohlášení vlády i koaliční smlouvy‘,“ připomíná mediální odborník slova tehdejšího šéfa české diplomacie.
Na názorový obrat bývalého šéfa české diplomacie se moderátor neptal
Sečteno a podtrženo, Cyril Svoboda se moc neřídí heslem všech křesťanů ‚tvá řeč budiž ano-ano, ne-ne‘. „On se spíše řídí pragmatickým pravidlem hlásat vždy to, co se mu zrovna hodí do krámu. Tehdy referendum zuby nehty prosazoval a spoluřídil vládní kampaň pro to, aby občany přesvědčil, jak mají hlasovat. Dnes je proti referendu, protože přece ‚v referendu hlasují všichni občané, a to je špatně, mají rozhodovat volení zástupci‘,“ říká Petr Žantovský s tím, že se Česká televize ústy svého moderátora nezeptala, kde se vzal ten náhlý rozpor v názorech Cyrila Svobody na referendum a na způsobilost občanů hlasovat v referendu. „Ani na to, z čeho usuzuje, že naše členství v EU je ‚pro nás dobré‘. Proč se ČT neptá, je jasné, protože toto je přece její názor,“ konstatuje Petr Žantovský.
Mgr. Jana Volfová
Už před časem Česká televize deklarovala ústy své redaktorky, že jest institucí mající svůj názor. „Teď tedy víme, že je to názor konformní s názorem Cyrila Svobody. Stejně jako bylo naprosto evidentní, jaký názor má ČT na otázku, zda má migrační příval sloužit genetickému obohacení evropských národů, jak tvrdila ve středečních Událostech, komentářích Lejla Abbasová, zatímco opačný názor zastávala zástupkyně hnutí ‚Islám v ČR nechceme‘ Jana Volfová. Jakým způsobem Lukáš Dolanský nadržoval Abbasové, jak utínal vyjádření Volfové, aby dal ‚slovo protistraně‘, bylo do očí bijící. Přitom opět nereagoval na podstatné připomínky Volfové, a to na téma ekonomického dopadu migrace na naše obyvatele,“ kritizuje mediální analytik.
Nechutná podprahově psychologická manipulativní kalkulace
Pozastavuje se nad tím, že moderátor Lukáš Dolanský podobné námitky od sebe odstrkoval výrazy typu „vraťme se k tématu“, jako by se Jana Volfová nevyjadřovala tak přímo k tématu, jak to jen dokázala. „Bylo zřejmé, že Volfová byla do studia pozvána jako fackovací panák. Dokonce bych se vsadil, že v této konstelaci Abbasová – Volfová hrála roli i nechutná podprahově psychologická manipulativní kalkulace: na jedné straně dáma v letech s postavou spíše barokní, a proti ní dáma, která chce vypadat mladě a je exotická. Něco takového bych čekal spíše na komerční obrazovce, a to ještě spíše na nějaké hodně podřadné. Zřejmě se tam někam počítá i Česká televize,“ domnívá se Petr Žantovský.
JUDr. Michal Hašek
A v kritice veřejnoprávní televize pokračuje i závěrečným tématem. „Aby nebylo odpornosti dosti, moderátor Lukáš Dolanský a jeho hysterický útok na hejtmana Michala Haška ze středečních Událostí, komentářů vstoupí do novinářských dějin jako to nejodpornější a nejubožejší, čeho také může být nějaký novinář schopen. Musím si ten rozhovor obstarat, abych na něm svým studentům ukazoval, jak se nemá žurnalistika nikdy dělat. Mimochodem, kdyby se Česká televize rozhodla ten rozhovor v nějakém záchvatu sebereflexe smazat, tak se na něj dá podívat a poslechnout si ho na níže uvedeném odkazu,“ doporučuje mediální odborník.
Záchvat nezdvořilosti, drzosti, neurvalosti a vyrábění kauzy z banality
„Kdo to sledoval, tak viděl, že Dolanský měl záchvat nezdvořilosti, drzosti, neurvalosti, vyráběl kauzu z banality – fotka Haška s motorkáři u pomníku padlých z druhé světové války, vyráběl na tomto umělém tématu neuvěřitelné, bezmála dvacet minut veřejného mediálního času trvající divadlo, a jistě si přitom připadal jako obrovský hrdina, jak ‚s tím papalášem zametl‘. Nejen že to bylo celé sprosté od A do Z, nemělo to jediný parametr novinářské práce, vypadalo to jako osobní útok a byl to osobní útok, ale navíc nebyl veden jen na Haška, ale patrně skrze něj na prezidenta,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
A pro tuto svou úvahu nabízí jednoduché vysvětlení. „Hašek je v chorých myslích novinářů veden jako Zemanův podržtaška, a proto jsou přesvědčeni, že když nakopnou Haška, bude to bolet Zemana. Ó, jak jsou hloupí. Jen ukazují, že nic nevědí o Zemanovi a vlastně o ničem opravdu podstatném. Rád bych zakončil svou oblíbenou mantrou: milí televizní koncesionáři, dokdy budete ochotni za tyto odpady platit?“ táže se závěrem mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
