Nadace Český literární fond ve čtvrtek vyhlásila Novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2016. „Jednu z hlavních cen dostal jistý Lukáš Prchal z Aktuálně.cz. Zajímavé je, že druhou hlavní cenu dostala jakási Kateřina Šafaříková z Respektu. Podotýkám, že oba dva podniky patří panu Bakalovi a jsou napojeny na politické aktivity pana Schwarzenberga a strany TOP 09. Tahle poznámka má význam pouze potud, pokud se podíváme na minulé ročníky a prohlédneme si ty vítěze. Podle toho zjistíme, že by se ta cena docela dobře mohla jmenovat Cenou Zdeňka Bakaly nebo Cenou Karla Schwarzenberga,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský, jenž má s držitelem Novinářské křepelky, ceny pro novináře do 33 let, Lukášem Prchalem vlastní zkušenost.
Porota jeho ocenění zdůvodnila investigativními objevy a zasvěceným nadšením, s nímž se do nich pouští. „Tenhle pán napsal letos 6. dubna na Aktuálně.cz článek o konferenci, kterou v Senátu uspořádal pan senátor Veleba pod názvem Role České televize v naší společnosti. A napsal, že – cituji – ‚na konferenci vystoupí lidé, kteří na internetu šíří dezinformace jako například Petr Žantovský‘. Tak jsem si vyhledal šéfredaktora Aktuálně.cz Pavla Tomáška a také etický kodex tohoto podniku. A v něm jsem četl tato krásná slova: ‚Naší odpovědností je, aby informace, které poskytujeme, byly pravdivé, úplné a nezkreslené. Redaktoři přinášejí čtenářům co nejpřesnější a co nejúplnější informace. Dbají na to, aby je nezkreslovali. Ve svých materiálech redaktoři rozlišují faktické údaje, osobní názory, hodnotící soudy a spekulace. Redaktoři vždy uvádějí zdroje, z nichž čerpali. Ti, kterých se týká zveřejněná negativní informace, musí vždy dostat možnost vyjádření‘,“ cituje mediální analytik.
Ocenění dostal novinář, který brutálně porušil etický kodex
V etickém kodexu Aktuálně.cz se také píše, že každá uveřejněná informace, která se ukáže jako nepřesná a mohla by kohokoli poškodit, musí být neprodleně opravena. „Téhož dne jsem panu Tomáškovi zaslal mail, v němž jsem mu položil jednoduchou otázku: ‚Z jakých zdrojů pan Lukáš Prchal dospěl k závěru, že na internetu šířím dezinformace?´ A aby byl tak laskav a doložil mi konkrétními důkazy, kde přesně, kdy přesně, na kterých internetových kanálech šířím a jaké dezinformace?´ O pár hodin později se mi pan šéfredaktor Tomášek ozval a nejprve napsal: ‚Situaci bez odkladu prověřím.‘ A chvíli poté: ‚Vážený pane Žantovský, celou záležitost jsem prověřil a rozhodl jsem Vámi zmíněné pasáže z textu článku vyndat, neboť nebyly opřeny o uvedená fakta, což byla nepochybně chyba. Mrzí mě, že k ní došlo. Věřte, že nebylo naším záměrem Vás poškodit. Věřím, že se podobná situace nebude opakovat. S pozdravem Pavel Tomášek, šéfredaktor Aktuálně.cz‘,“ čte Petr Žantovský z mailu.
A hned vysvětluje, proč tak zeširoka líčí svůj osobní příběh. „Protože mě fascinuje, že tady je nějaká organizace, jako je Nadace Český literární fond, která novináři, který zcela nepokrytě, zcela brutálně porušil všech těch šest jmenovaných paragrafů jejich firemního etického kodexu, udělí cenu Karla Havlíčka Borovského pro české novináře za kvalitní žurnalistiku. Zajímalo by mě, co by si o tom asi tak myslel Karel Havlíček Borovský. Já si o tom myslím, že to je jenom tichá dohoda mezi hochy, co spolu mluví. A musím říct na pozadí zmíněné zkušenosti, kterou jsem udělal s Lukášem Prchalem, jehož neznám, velice, ale velice brutálně protestuji proti tomuto ocenění. A domnívám se, že pan Prchal, pokud má kousek cti v těle, by ho měl vrátit. Pak bych si ho začal vážit. Tím by totiž ukázal, že ví, co je povinností novináře a neplete si tu práci s povinností propagandisty,“ podotýká mediální odborník.
Sobotka vystoupil před spolkem pornoherce Jandy s tradičními floskulemi
Pro druhé téma si vybral čtvrteční vysílání Studia ČT24 půl hodiny po poledni. „To člověk obvykle nesleduje, ale zase má dobré přátele, kteří ho upozorní, když se na to dívají, aby se na to kouknul zpětně. Tak jsem se na to zpětně podíval, nu a v rámci toho vysílání byl velice široce, ba kompletně ocitován projev pana premiéra Sobotky na jakési konferenci, kterou pořádala ta partička zvaná Evropské hodnoty. Tématem byl boj proti nepřátelským dezinformačním operacím. Bohuslav Sobotka tam vystoupil jako hlavní řečník a jeho proslov byl samozřejmě jako vždy plný frází a takových více či méně eurohujerských prohlášení typu: musíme držet s Evropou, musíme plnit evropská kritéria, musíme koordinovat svoje kroky s Evropou, s Evropskou unií a tak dále,“ nepřekvapuje Petr Žantovský hodnocením toho, co pronášel premiér na akci spolku spojovaného s pornohercem Jakubem Jandou.
Psali jsme:
Šlo o floskule, které se hodí na vývoz banánů stejně jako na zbrojení armád, na boj proti hybridním hrozbám, na cokoli. „To pan premiér umí velmi dobře, to se naučil. Nevím, jestli mu to bude ještě někdy k něčemu dobré, skoro doufám, že ne. Ale to je můj osobní názor. Mě fascinovalo, když nám předseda vlády uprostřed projevu řekl, že je dobře, že Evropská unie bojuje proti těm dezinformacím, a pak na to navázal: ‚Boj proti dezinformacím nelze financovat jen z rozpočtu Evropské unie. Česká republika se efektivně zapojuje na podporu nezávislých ruskojazyčných médií a příspěvek převyšuje deset milionů a bude růst.‘ Tohle nám pan premiér pravil, ale už nám nepravil, jak vypadají tato nezávislá ruskojazyčná média, která mají asi šířit něco jiného než ta závislá ruskojazyčná média. Už nám neřekl, co to je za ruskojazyčná média,“ upozorňuje mediální analytik.
Ať premiér prozradí, na která ruskojazyčná média jdou od nás miliony
„A mě by to jako člověka, který má v popisu práce zajímat se o mediální mapu, opravdu zajímalo. A docela bych vyzval touto cestou pana premiéra, aby byl konkrétní, aby jmenoval ta konkrétní ruskojazyčná média, která považuje za nezávislá a hodná toho, abychom jim dávali deset, ba více milionů. Také by mě zajímalo, jak ta média s těmi deseti a více miliony zacházejí, za co je utrácejí, co v nich je. Já bych si je velmi rád přečetl, protože mě zajímají nezávislá média. Koneckonců jsem členem Asociace nezávislých médií a zajímají mě všechna nezávislá média. A když mě pan premiér tak nečekaně informuje o tom, že existují nějaká nezávislá ruskojazyčná média, a rusky ještě docela obstojně ze školy umím, tak bych si v nich velice rád početl nezávislou ruskojazyčnou žurnalistiku,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Strašně ho mrzí, že předseda vlády tuhle drobnost opomenul zmínit a vlastně ho obral o tuto vědomost. „Takže já ho touto cestou velmi prosím, aby byl tak laskav a v nějakém co nejbližším vystoupení podal výčet těch ruskojazyčných nezávislých médií, které naše vláda podporuje těmi deseti a více miliony, abychom věděli, kde se k nim můžeme dobrat a kde se z nich můžeme poučit. Protože pak je tu riziko, když nevíme, která to jsou, že se z nich nemůžeme poučit o té správné nezávislé optice pohledu na svět a jsme odkázáni jenom na ta ošklivá závislá média. A to pan premiér určitě nechce, abychom byli takhle omezení ve svém příjmu informací. Tak jestli myslí ten boj proti dezinformacím opravdu vážně, tak by nás měl seznámit s tím, kde najdeme ty správné informace, abychom se poučili,“ vyzývá mediální odborník předsedu vlády.
Lehkoživky z NGO čeká úžasná příležitost, rozroste se šmírovací centrum
Od premiéra vyslechl ještě další větu, která ho docela zajímá. „Pronesl ji ve chvíli, kdy si tam strašně pochvaloval, jak založili to úžasné CTHH, to Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Cituji: ‚Toto Centrum je jen první krok k vytvoření dalších partnerských pracovišť.‘ Čili předpokládám, že Centrum bude mít buď nějaké pobočky, nebo nějaké další instituce. To bude další úžasná příležitost pro všechny lehkoživky z NGO, kteří se pasovali na odborníky na to, co je a co není nezávislé, co je přátelské a co nepřátelské. Ještě nikdy jsem neslyšel žádnou analýzu toho, podle čeho to Centrum rozlišuje, jaká má kritéria, jaké odborné opory užívá pro své rozhodování o tom, co je a co není dezinformace. Nicméně tedy zjevně podle pana premiéra bude mít toto Centrum spoustu dalších partnerských pracovišť. No tak to se tedy máme na co těšit,“ děsí se Petr Žantovský.
O Centru proti terorismu a hybridním hrozbám se mluvilo i ve čtvrtečních Událostech, komentářích České televize, kde byla hostem Adéla Kadlecová, představená jako expertka ODS pro evropské záležitosti. „Musím se přiznat a paní Kadlecové se hluboce omlouvám, že jsem o ní v životě neslyšel a doposud ani neviděl. Ale jsem rád, že má ODS nové tváře. I když pokud jsou všechny nové tváře tak fundované jako tahle, tak si myslím, že ODS čekají opravdu ‚vysoká‘ procenta, pokud budou ty nové tváře často ukazovat. Proti ní seděl pan Foldyna z ČSSD. A tihle dva politici se měli vyjádřit k tomu, jestli je to Centrum k něčemu, jestli jeho produkce posouvá naši krásnou, sladkou a velmi pokrokovou demokracii kupředu, nebo naopak, co to vlastně je,“ připomíná mediální analytik.
Expertka ODS tleská aktivnějšímu boji proti dezinformacím v období voleb
Od expertky občanských demokratů Adély Kadlecové ho překvapil názor, který od ODS nikdy předtím neslyšel. „A to vnímám tu stranu celých pětadvacet let, co existuje. Jednu dobu jsem ji vnímal dokonce hodně zblízka, i když jsem nebyl nikdy jejím členem, ale byl jsem spolupracovníkem Václava Klause. Za to se nestydím, hrdě se k tomu hlásím a byla to největší škola mého života. Ale nikdy jsem si nevšiml, že by kdokoli z ODS vypustil z úst větu, kterou vypustila paní Kadlecová, která tvrdila, že – tohle je parafráze, ale poměrně velmi přesná – v období voleb je třeba mnohem aktivněji bojovat proti dezinformacím. To znamená, že v podstatě tomu Centru proti terorismu a hybridním hrozbám dala za naši pravici zelenou,“ míní Petr Žantovský.
Považuje za zvláštní, že ačkoli CTHH je výmyslem levicové politiky, ať už evropské nebo té naší, tak byl levicový reprezentant Jaroslav Foldyna mnohem skeptičtější, k čemu Centrum vůbec bude. „Zejména pokládal velmi důležitou otázku, co mají Evropské hodnoty, které jsou v zázemí toho Centra a byly u jeho vzniku, pohledávat kolem našich voleb, co má nějaké NGO rozhodovat, spolurozhodovat či spolukomentovat naše parlamentní volby, proč, co to je vůbec za systémovost. Ale podívejme se do Francie, jak tam nový prezident – a teď se skoro bojím říct pan – Macron, protože jeho rétorika spíše patří k dobám, kdy se říkalo soudruhu, říká, že chce do vlády přizvat NGO a aktivistické organizace. Vlastně ho standardní politické strany nezajímají, ačkoli z jedné z nich vzešel a udělal tam kariéru ministra,“ připomíná mediální odborník.
Ve Francii se hlava státu obklopuje lidmi z neziskovek, ti budou rozhodovat
Žasne nad tím, že na tohle Emmanuel Macron rázem zapomněl. „Stal se tedy prezidentem z leknutí a bude prezidentem pro všechny NGO, no to bude úžasný svět. Prezident bude obklopen nějakými aktivisty z různých neziskovek a budou rozhodovat o světě. Ale já mám dojem, že ve Francii nerozhodovali lidé o tom, že se v jejich zemi má vládnout pomocí NGO. Mám totiž pocit, že Francouzi nejsou padlí na hlavu a že se domnívají, že vládnout mají státníci, a ne nějací vysokoškolští nebo středoškolští nadšenci, případně jejich nějací pastevci z finančních kruhů, a že o tomhle demokracie až doposud nikdy moc nebyla. Vždy byla o souboji o peníze, to samozřejmě ano, o peníze, o vliv a tak, ale tohle už je tak otevřené, až z toho začíná bolet hlava,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
A k tomu bolehlavu přispěl i moderátor tohoto vydání Událostí, komentářů David Borek. „Své hosty naváděl otázkami typu: ‚Budou snahy ze zahraničí ovlivňovat naše volby?‘ A aby byl přesnější, tak doplní rovnou: ‚A jsou u nás ruští agenti?‘ A na tyto své výkřiky zjišťoval od svých respondentů nějaké odpovědi. Tak já se tedy táži pana Borka opět touto cestou, proč se tedy nezeptal, zda tu náhodou nejsou jiní agenti? Ti neruští, co já vím, třeba z Mosadu, ze CIA, ze Spolkové zpravodajské služby. Těch významných, pracovitých a důležitých zpravodajských služeb máme po světě docela hodně. Proč se tedy upínáme jenom k té ruské výzvědné službě?“ ptá se mediální analytik.
Připravený státní převrat, kdyby vyhrála nevhodná kandidátka
Myslí si, že bychom měli pracovat se všemi a všímat si aktivit všech a potom by to dávalo smysl. „Pak by možná byla dokonce namístě ta obava, aby ty naše volby proběhly nějak standardně. Protože dnes je neklidná doba a dnes se všechno počínaje volbami a konče hokejem točí hlavně kolem početných ochranek a různých průchozích rámů, které indikují zapalovač ve vaší kapse, váš kardiostimulátor, případně klíče od auta a podobně a hned vás zatýkají, že jste zločinec. Tak dobrá, ta doba taková je, může za to George Bush mladší svým PATRIOT Actem, kterým to celé odstartoval, no je taková doba. Ale v tu chvíli je třeba se ptát, zda není ta hrozba více než z jedné strany,“ doporučuje Petr Žantovský.
Na závěr se ještě vrací k Francii a nedávným prezidentským volbám. „V pátek jsem se na Novinkách dočetl informaci, která mnou hluboce otřásla. A sice tu, že ve Francii byl v podstatě připraven státní převrat pro eventualitu, kdyby náhodou vyhrála prezidentské volby paní Le Penová. Chystaly se tam nejenom politické, ale i silové složky v podstatě odříznout možnou prezidentku od jakýchkoli pravomocí. To lze ve Francii tak, že předseda vlády, jak bývá zvykem, novému prezidentovi složí ihned do rukou demisi. Ale není k tomu Ústavou nezbytně nucen. Takže jediný, kdo může premiéra opravdu silově odvolat, je ve Francii Parlament. A jak víme, Le Penová v Parlamentu většinu nemá,“ vysvětluje mediální odborník scénář, jaký se v zemi připravoval.
Evropské hodnoty, na které jsme byli zvyklí z Kambodže nebo z Ugandy
Teoreticky vzato by tak francouzský premiér mohl zůstat ve funkci až do termínu běžných parlamentních voleb, které Francii zanedlouho čekají. „A za tu dobu by víceméně Le Penovou odřízli od veškerého rozhodování a vše důležité by rozhodoval premiér s pomocí sobě nakloněnému Parlamentu. Do toho všeho byla zapojena francouzská policie, justice a snad i nějaké vojenské složky nebo paravojenské, nevím, které údajně měly bránit případným levicovým šarvátkám v ulicích. No já si myslím, že ty šarvátky v ulicích v případě paní Le Penové by za prvé nezasloužily tak dramatickou přípravu jak na světovou válku, ale hlavně by stejně byly z větší části vyprovokovány těmi, kdo by byli nespokojeni s vítězstvím paní Le Penové,“ podotýká Petr Žantovský.
Ale Marine Le Penová, předsedkyně Národní fronty, ve druhém kole dostatečný počet hlasů nezískala. „Zvítězil soudruh Macron, dobrá, ať si s tím poradí, jak umí, nebo ať si s tím poradí jeho loutkovodiči. Každopádně už skutečnost, že v pozadí francouzské politiky – a to francouzskou politiku považujeme od konce osmnáctého století za vrcholně demokratickou, možná někdy až příliš – se peče státní převrat tohoto typu, je pro mě úděsné. Protože to je metoda, která se používala třeba v Kambodži, nebo v některých státech Afriky, někde v Togu, v Ugandě, to je prostě metoda, která nepatří do Evropy. A jestliže tohle je tedy něco, čemu se dnes říká evropské hodnoty, tak s tím nechci mít nic společného,“ přiznává znechuceně mediální analytik.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
