V přehledu mediálních zajímavostí se tentokrát dostane na odezvy dvou zcela odlišných akcí, které se uskutečnily o minulém víkendu. „Jednou z nich je LGBT pochod, tedy ten karneval v Praze, a tou druhou setkání v Příčovech u Sedlčan, které mělo v názvu slovo vlastenectví a ve svém obsahu diskuse a kulturní akce týkající se právě tohoto pojmu. Ty dvě akce jako by zdánlivě nešly proti sobě, protože gay může být stejně tak dobrým vlastencem jako heterosexuál. A úplně naopak může být heterosexuální třeba i nábožensky orientovaný člověk internacionalistou nebo fanatickým milovníkem Evropské unie, jako jsme viděli u některých našich i vládních představitelů. Na první pohled spolu ta dvě témata nesouvisejí. Ale souvisejí díky tomu, že je dali dohromady nejenom novináři, ale také politici. Těch materiálů, které na tato témata prošly médii, bylo hodně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Jako první vybral text Roberta Maleckého „Vzkazy pro gay pride“, který vyšel v pondělním deníku E15. „A pustil se do toho docela od podlahy. Nejprve pozurážel prezidentova mluvčího Ovčáčka, celý odstavec se věnoval výsměchu poslanci Zdeňku Ondráčkovi, nevím proč, nijak s tím nesouvisí. Měl to být komentář, ale kdyby tam bylo napsáno fejeton, tak bychom žánrově tolik netápali. Na školách učíme, že komentář a fejeton jsou dva úplně jiné žánry. Komentář vychází z podložených faktů a dává je do souvislostí, případně je závěrem doplní o názor autora komentáře. Osobních názorů v tomto textu, který bych nenazval komentářem, je spousta. Vedle plivanců na pány Ovčáčka a Ondráčka je tam také spousta zajímavých hodnocení a zevšeobecnění, která pravděpodobně vycházejí z názorů pana Maleckého, které by se ale těžko daly podložit faktograficky třeba sociologickým průzkumem a podobně,“ upozorňuje mediální analytik.
Alegorické vozy se zvukovými systémy, policisté i helikoptéra
V článku, který vydal server Seznam Zprávy s využitím ČTK, se dočetl, že účastníky LGBT akce doprovodilo jedenadvacet alegorických vozů se zvukovými systémy z Václavského náměstí na Letnou. Tam na průvod, který provázely desítky policistů i policejní helikoptéra, navázal hudební program na čtyřech pódiích a další atrakce. „Při tom exhiboval pan primátor Hřib a další bývalí nebo současní politici. Byla z toho mezi LGBT komunitou velká radost, ačkoli, jak se píše ve stejném článku, účastníků bylo zhruba o deset tisíc méně než v loňském roce. Ale mě zaujaly ty vozy se zvukovými systémy a policisté a helikoptéra. Kdo to platil, kladu otázku. V žádném článku – a četl jsem je velice pozorně – jsem se nedozvěděl, kdo přesně je pořadatelem pochodu Prague Pride. Nikde jsem nenašel zmínku o organizátorovi. Tak se ptám, kdo to organizuje a kdo to platí,“ zajímá se mediální odborník.
Praha se zatím nepochlubila, kolik do týdenní akce LGBT nasypala
Vybavuje si, že v minulém roce ještě za primátorky Adriany Krnáčové byla zveřejněna čísla, kolik tahle legrace stála pražský magistrát. „Dá se říci, že v této tradici se letos pokračovalo, ale to jen dovozuji. Nikde jsem se nedočetl, kolik hlavní město a další veřejné zdroje zaplatily za tuto ‚milou hru‘. Je tu tedy akce LGBT komunity, jejímž hlavním obsahem je sex. O ničem jiném to být nemůže, protože oni nemají žádný politický, sociální, kulturní či jiný program. Neznám jediného gaye, lesbu, bisexuála nebo transsexuála, který by se k těmto věcem vyjadřoval. Ale stále mi chybí informace o organizátorovi, protože se potřebuji zeptat, kdo to všechno platí, z jakých peněz a proč. Nedozvěděl jsem se to ani z projevů těch potentátů, co stáli na tribuně. Všichni mluvili o tom, že je bezvadné, že tu máme lesby a gaye a že pro ně musíme vytvořit vhodné podmínky, že je máme mít rádi, že je máme považovat za sobě rovné,“ poukazuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Sám nezná nikoho kromě několika extremistů, kdo by je nepovažoval za sobě rovné a chtěl by jim ukracovat jejich práva nebo je považovat za úchylky zdravotního nebo právního charakteru, jak to bývalo v minulosti. „Nezapomínejme, že ještě za komunistů byla homosexualita trestná a byla považována za nemoc. Tohle období jsme překonali a mnoho průzkumů potvrdilo, že Češi jako národ jsou vůči homosexuální problematice jedni z nejtolerantnějších v Evropě. Co by asi tak říkali třeba v katolickém Polsku, v pravoslavném Srbsku na podobné trachtace? Asi by se ta akce nekonala pod záštitou primátora hlavního města, za peníze občanů té země a už vůbec ne anonymně bez toho organizátora. Nevíme tedy, kdo to pořádá. Můžeme se domnívat, že to pořádá hlavní město Praha, neboť její představitelé byli jediní autentičtí lidé z těch, co jsme tam viděli, kteří mohou zacházet s veřejnými penězi,“ myslí si mediální analytik.
Petříček perlil o programu a hodnotách, které ale ČSSD potratila
Druhá akce, o níž bude řeč, se uskutečnila minulou sobotu ve středočeských Příčovech u Sedlčan. „Až donedávna jsem netušil, že taková obec existuje, za což se omlouvám, protože to je pěkná a docela velká obec. Kdyby se aspoň polovina peněz, které dala Praha v průběhu let na ty ‚milé hry‘ v podobě gay pride, věnovala na rekonstrukci některých zanedbaných objektů v Příčovech, konkrétně barokního zámečku ve vlastnictví paní doktorky Tomkové, tak bychom pro kulturu v této zemi udělali stonásobně více. A bylo by to ku prospěchu občanů, měli bychom co ukazovat domácím i zahraničním návštěvníkům. Setkání v Příčovech ale vyvolalo naprosto neuvěřitelnou hysterickou reakci od mainstreamových médií a od politiků. Pro mě naprosto nejabsurdnější reakcí byla ta z úst pana ministra zahraničí Petříčka. Prohlásil totiž, že ‚Foldynovy kroky ukazují, že není ani sociálním, ani demokratem a s programem a hodnotami ČSSD se otevřeně rozchází‘," říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Touto úvahou dává ministr najevo, že by bylo dobré, aby se sociální demokraté zbavili Jaroslava Foldyny tak, jako se ODS zbavila Václava Klause mladšího. „To je jedna věc. Ale já bych zůstal u toho programu a hodnot. To jsem na tomto místě glosoval už mnohokrát. Sociální demokracie vznikla v nějaké historické situaci a vyjadřovala zájmy určité velmi konkrétní sociální skupiny. Ale ta skupina, to tovární velkoměstské dělnictvo, v podstatě zaniká. Čili strana dlouhodobě hledala nějaký způsob, o čem má mluvit a o co má usilovat. Pod vedením Miloše Zemana vstoupila, jak říkali, do Strakovy akademie hlavním vchodem proto, že v průběhu prvních let transformace došlo k řadě situací, které negativně dopadly na některé části společnosti, a tudíž to Zemanovi a jeho tehdejší sociální demokracii dalo nějaké téma, které využili do poslední mrtě. Ale dnes sociální demokracie ‚díky‘ různým lidem, jako je Petříček, Maláčová nebo Dienstbier mladší, nemá téma vůbec žádné,“ zdůrazňuje mediální odborník.
Maláčová má za obskurní akci s akademiky, tu s exhibicionisty ne
S žádným nedokáže ČSSD přijít, v podstatě jenom recykluje různá zelená, ekologistická, LGBT a antidiskriminační témata. „Pro ta jsou ovšem i v zahraničí jako vhodnější nositelé jiné strany, třeba piráti, zelení, kteří už se také transformovali z čistě ekologické strany ve stranu se sociálním programem, takže sociální demokracie celkově ztratila obsah. Tak nevím, s jakým programem a s jakými hodnotami se má rozcházet pan Foldyna, když tam žádný program ani žádné hodnoty nevidím. To by měl pan ministr Petříček vysvětlit. Pozadu nezůstala paní ministryně a rovněž místopředsedkyně sociální demokracie paní Maláčová. Ta Foldynovi vzkázala, že by se neměl účastnit obskurních akcí, protože tím sociálním demokratům dlouhodobě ubližuje. Tou obskurní akcí mělo být setkání v Příčovech,“ kroutí Petr Žantovský hlavou nad neinformovaností členky vlády.
Jana Maláčová
Stejně tak nechápe, proč se do většiny článků o sobotní akci na Sedlčansku velmi hojně vtíraly různé uvozovky, například ve zmíněném článku na Novinkách, a to hned v první větě: „Za ‚ochranu tradiční rodiny‘ se v den pochodu Prague Pride vyslovovali účastníci Vlasteneckého setkání v Příčovech u Sedlčan“. „Jednak nevím, proč to je zase spojováno s nějakou trachtací na Letné a na Václavském náměstí, protože Prague Pride byla pouť, zábavná akce, kdežto diskusní odpoledne v Příčovech bylo chvílemi pro účastníky poměrně i intelektuálně náročné. Byla tam hojná účast lidí z akademické sféry, lidí, kteří používají poměrně složitý způsob uvažování. Prostě jestli to něco opravdu nebylo, tak to nebyla zábava ať už v barevných či nebarevných kostýmech a nesloužilo to zájmům prosazování určitého typu alternativního sexu, to určitě ne. Ty dvě akce se skutečně nedají ani obsahově, ani žánrově srovnávat,“ vysvětluje mediální analytik.
Samé nálepky, ale jenom u těch, co nejsou mainstreamu po chuti
Za naprosto zběsilou považuje skutečnost, že se všemi těmi články prolínají hordy různých nálepek. „Třeba v pondělním článku jakési Mazancové, jakéhosi Moláčka a jakéhosi Tvrdoně v Deníku N čtu, že ti lidé, co přijeli do Příčov, byli představitelé xenofobní a extremistické scény. Nu rád bych jmenoval Ladislava Jakla, Jaroslava Baštu, Benjamina Kurase, Alexandra Tomského a spoustu dalších lidí, kteří jak vidno z výčtu, jsou každý odjinud. Pan Bašta byl ministr za sociální demokracii, je to levičák. Pan Tomský je ortodoxní konzervativec a pravičák. Ti lidé nemají žádný společný politický program krom toho, že usilují o rozšiřování – nikoli zužování – svobody v téhle zemi. Nevím, proč jsou nálepkováni xenofobním a extremistickým označením. A ve stejném článku jsem se dočetl, že se akce zúčastnil neúspěšný kandidát do Rady ČTK za SPD Michal Semín. Pan Semín tam byl, ale proč se uvádí, že je to neúspěšný uchazeč?“ ptá se Petr Žantovský.
Vzpomíná si, že stejně tak našimi mainstreamovými médii nenáviděný Petr Štěpánek se kdysi ucházel o senátní křeslo a potom se několik let před jeho jménem objevovala charakteristika „neúspěšný uchazeč o senátní křeslo“. „Myslím, že neúspěšných uchazečů o nejrůznější křesla máme za každý rok dost, takže pokud bychom se měli této praxe držet, tak by asi bylo správné vždy všechny jmenovat, jakmile se někde objeví. Pojďme tedy ty neúspěchy zmiňovat vždy. Někde se objeví nějaký pan Hilšer, tak by bylo potřeba napsat ‚neúspěšný uchazeč o pozici hlavy státu‘ Martin Hilšer. Nebo tam bude jiný člověk, který se také o něco neúspěšně pokoušel. Buďto pojďme měřit stejným metrem, nebo pojďme nenálepkovat, protože to je trapné. Tím tento deník vyjadřuje svůj názor na toho člověka a a priori vnucuje čtenáři, že si má o Semínovi myslet něco negativního,“ poznamenává mediální odborník.
Nepozvaný Vandas dobře věděl, že obraz akce svou účastí poškodí
Ovšem zcela největší bizarnost vidí v tom, že všechny ty články obsahovaly informaci, že se akce zúčastnil předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas. „Dokonce v komentáři Roberta Maleckého je uvedeno, že byl přímo pozván Petrem Hamplem. Za prvé pochybuji, že by pan Hampl Tomáše Vandase pozval, protože spolu nemají opravdu nic společného. Možná se dívají podobně na otázku homosexuality nebo heterosexuality, ale politicky jsou opravdu každý odjinud. A pokud vím, tak akce v Příčovech byla veřejně dostupná, byl tam volný vstup. A pokud se pan Vandas potřeboval zviditelnit, tak se mu to dokonale podařilo, protože o něm všichni píší, zatímco poslední tři roky o něm nikdo nikde nic nepsal, protože se neúčastnil žádné provokativní záležitosti. Zřejmě mu to chybí, potřeboval publicitu a tímhle strašným způsobem poškodil – a on to musel dobře vědět, že poškodí – veřejný obraz této akce,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Jaký máte názor na Jaroslava Foldynu?Anketa
Hejtmanka se možná chce zalíbit nějaké mediální vlně
Předseda DSSS se na této akci fotil s několika lidmi, mezi nimiž byl i spisovatel Benjamin Kuras. „Ten to poté schytal od Židovské liberální unie, jejímž je spoluzakladatelem a velmi aktivním spolupracovníkem. Pro její členy to bylo samozřejmě zděšení, že se právě pan Kuras objevil na nějaké fotografii pořízené jako selfie s panem Vandasem. Pan Kuras ale, bohužel, pana Vandase neznal. Je to veřejně známý spisovatel, a když ho někdo někde požádá o společnou fotku, tak zdvořilost velí vyhovět, pokud není důvod odmítnout. Mám takový pocit, že se někde na Vandasových stránkách dočteme, že se zúčastnil této akce a jak se tam kamarádil s panem Kurasem a s dalšími lidmi, s nimiž se také případně vyfotil. Se mnou naštěstí ne, to bych mu nedovolil. Ale obávám se, že je to pátá kolona uvnitř toho alternativního myšlenkového proudu u nás. To je docela nebezpečné. Nechci něco konspirativně naznačovat, že by snad byl někde napojen na nějaké jiné úmysly a politické proudy, to určitě ne, ale je to velmi nepříjemné,“ tvrdí Petr Žantovský.
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová
Prostory pro účastníky setkání poskytla lékařka Alice Tomková, na jejímž soukromém pozemku u polorozpadlého zámečku, který se snaží zkultivovat, se akce konala. „A stala se terčem obrovského mediálního tlaku. Pro mě je zklamáním, že se k tomu propůjčila i paní Jermanová, bývalá místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Paní hejtmanka dala na akci padesát tisíc korun jako příspěvek z krajského fondu, což dává dalším akcím tohoto typu. Přečetl jsem si text žádosti, kterou posílala paní Tomková. Byl jsem na té akci, čili můžu potvrdit, že se tam nic neodlišovalo od toho, na základě čeho byla přidělena ta krajská pomoc. Ale teď se dočítám, že paní Jermanová chce ty peníze zpátky. Tak buďto se nepodívala do smlouvy o té dotaci, nebo se chce zalíbit nějaké mediální vlně. To druhé by mě strašně zklamalo, protože jsem se vždy domníval, že je uvážlivá. Ale tohle je velký populismus. Ale když se paní Jermanová podívá do té smlouvy, tak si myslím, že na to téma přestane veřejně vystupovat. Aspoň doufám,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
