Petr Žantovský obdržel 28. října 2017 státní vyznamenání z rukou prezidenta Zemana. Zvláště mezi novináři prezidentův čin vyvolal vlnu kritiky. Ozval se např. hudební publicista Jiří Černý, který se proti Žantovskému vymezoval jako proti bezzásadovému člověku, který sloužil normalizačním komunistům, když psal např. v roce 1985 do časopisu Melodie a psal, jak se slušelo a patřilo na tehdejší dobu. Poplatně.
Žantovský to ale vidí trochu jinak. Současnou hádku vnímá jako generační spor, který se táhne od osmdesátých let. Tehdejší spolupracovníci Melodie si podle Žantovského neuměli představit, že je někdo nahradí, že může být stejně dobrý, jako jsou oni.
„Podstatu vidím jinde: Lidé, kteří odešli zhruba rok před mým ‚příchodem‘ – byl jsem externí autor, bez vazby na redakci a rozhodování – byli dost agresivní. Konkrétně J. Rejžek, kterého jsem znal dlouho předtím v poloze nikoli nepřátelské (dodnes mám jeho dopis, kde mi píše, jaký jsem skvělý autor a jak bych měl být vydáván). Tito lidé žili v domnění, že jsou nenahraditelní. Proto je tak nadzvedlo, když se vyrojili lidé o deset a více let mladší se slušnými znalostmi a byli schopni je nahradit. A to nemluvím o sobě. Vybaví se mi třeba F. Fiala (později šéfproducent EMI), I. Kytka (dopisovatel ČT v Londýně), M. Huvar (později monografista Kryla či Lohonky) atd.,“ napsal Žantovský.
Obratem také zdůraznil, že jako student žurnalistiky nebyl členem Socialistického svazu mládeže a nijak se politicky neangažoval. Komunistická státní bezpečnost na něj pohlížela jako na osobu nepřátelskou režimu.
„Když se ohlížím na tu sérii špíny, kterou na mě házejí v těchto dnech různí lidé jen proto, že jsem si dovolil s úctou a pokorou přijmout od prezidenta státní vyznamenání, dělím ty reakce na tři typy. Jeden představují novináři mladší, kteří „u toho“ tehdy nebyli, ale mají dost arogance, aby druhé soudili za rozhodování v době, v níž se oni sami ještě rozhodovat nemuseli. Druhým typem jsou upřímní, ale s prominutím poněkud naivní lidé jako Č. Klos, kterého si velice vážím mj. pro jeho působení v KRNAP. A konečně jsou to konjunkturalisté typu J .Černého, kteří dlouhá desetiletí působili v totalitních médiích (oč hnusnější byla normalizace 70. let oproti přestavbové druhé půli 80. let, snad ještě všichni víme). Tehdy Černý neměl žádný problém spolupracovat s médii vydávanými pod kuratelou KSČ (Československý rozhlas, týdeník ÚV ČSM Mladý svět, vydavatelství Panorama, státní podnik Supraphon),“ doplnil Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
