Nedostatkem banánů vyprovokovaná sametová revoluce skončila jako prohraná.
Přesto si ale dnes a denně nalháváme, že jsme se osvobodili a že náš život je řízen jakousi společenskou dohodou honosně nazývanou demokracie.
Přitom je zřejmé, že takzvaná demokracie je jen obyčejnou děvkou prodávající své tělo obalené blyštivými cetkami připomínajícími skutečné demokratické principy, ale které jsou jen mámením nastraženým bezohledným a nedemokratickým kapitalismem podkuřovaným náboženskými organizacemi.
Vzpomínám si na rozhovor s tehdejším ministrem zahraničí Bohuslavem Chňoupkem, vysílaný na CNN v prvních dnech zpackané sametové revoluce. Krásná studentská revolucionářka se ho vítězoslavně ptala, co si myslí o jejich sametové revoluci. Chňoupek na to odpověděl: „Milá dívenko, to, co nazýváte revolucí, je jen návrat ke kapitalismu.“
Ano, byl to jen návrat k „západní“ sobecké a imperialistické civilizaci stojící na třech základních „hodnotách“, a to lhaní, kradení a podvádění.
A snahy řady předchozích generací levicových filozofů, umělců a obyčejných aktivistů o vybojování lepší, na humanistických, solidárních hodnotách postavené společnosti uklouzly na prachsprostých banánových šlupkách a zlámaly si vaz.
Proto je trestuhodné, že našim mladým studentům pořád omíláme, že mají již svobodu a můžou plně rozprostřít svá křídla a plachtit do vysněných konzumních životů. Je to zločin o to větší, protože se jejich mozky vylíhly až po revoluci a my starší již víme, že opice, která se narodí v kleci, si myslí, že je její klec symbol svobody.
Zvláště když jsou ty dnešní klece sice individualisticky uzounké, ale mají velmi vysoké stropy, na kterých jsou až u nebe zavěšené trsy lákavých banánů. Zatímco jimi nepoznaná, ale námi zažitá klec, se kterou je dnešní kapitálem najatí ministři propagandy straší, měla sice nízký strop, ale byla nekonečně horizontálně duševně rozlehlá.
Dnes chápaná svoboda je život na úkor jiných provázený devastací přírody.
Je to svoboda nenažraného sobectví hýčkaného kapitalismem.
Je to svoboda parazitismu na všech lidských hodnotách.
Je to svoboda postavená na nekonečném ekonomickém růstu na konečně veliké planetě.
Je to svoboda posílající přírodu do prdele.
Ale příroda je totalitní systém, ať chceme, či nechceme.
A příroda je postavena na principu udržitelné totality přírodních zákonů.
Ale svoboda je poznaná nutnost, jak říkali marxisté, a příroda nám tuto nutnost secsakramentsky připomene.
Svoboda přece musí být postavena na solidaritě mezi člověkem a přírodou, jinak člověk zahyne a přírodu smrtelně zraní.
Nedávno jsem pozval na jednu z mých přednášek na Západočeské univerzitě současnou ekonomku doc. ing. Ilonu Švihlíkovou, Ph.D., která je vzácnou výjimkou na dnešní převážně pravicově zaměřené akademické půdě.
Snad trochu otevřela oči dnešním mladým studentům, aby konečně zacloumali se svými mřížemi.
Tady je záznam její přednášky:
Z pravidelné rubriky Kohouta do kouta:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
