Pirátské straně v poslední době stoupají preference, a dokonce se jí v některých průzkumech podařilo předstihnout dlouhé roky dominantní hnutí ANO. Spolu s tímto trendem stoupají i útoky proti nim. Jsou obviňovaní z mnoha věcí, například dostávají nálepku neomarxistů, či že jsou stranou podporující migraci. „Osobně to nevidím až tak dramaticky. Podobné nálepky, zkratky či přímo lži jen dokládají míru zoufalství těch, kteří se k nim uchylují. Očerňování politických odpůrců až za hranici zdravého rozumu vnímám jako poměrně běžný jev. Svět se velmi dynamicky mění a je pochopitelné, že některé z návrhů, které předkládáme, nemohou někteří lidé, posuzující současnost a budoucnost optikou minulosti a vlastních limitů, správně chápat,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz zastupitel Olomouckého kraje za Pirátskou stranu Martin Švadlenka.
Různé dezinformace a hoaxy šířící se pomocí řetězových e-mailů často cílí na nejstarší generaci, u které mají Piráti ze všech skupin nejmenší podporu. Dozvíme se z nich například, že údajně Piráti chtějí seniorům doporučit lidem nad 70 let uvolnit své byty mladým a odejít do důchodu či odebrat volební právo pro neschopnost volby.
„Vždy budou existovat lidé, kteří tyto nesmysly vytvářejí a následně šíří k těm, kteří jim vždy budou chtít věřit. Vzdělání směrem ke kritickému myšlení, maximálně volný přístup k informacím, trpělivé vysvětlování s odkazy na náš skutečný program a opravdová, poctivá politická práce nejen ve Sněmovně; to jsou hlavní cesty k tomu, aby lidé dezinformacím a lžím minimálně o Pirátech nepodléhali. Za tímto účelem provozujeme stránku www.pirati.cz/hoax/, kde tyto často velmi bizarní hoaxy a vyložené lži shromažďujeme a vysvětlujeme, proč jde o nesmysly, k čemuž doplňujeme naše skutečné postoje k těmto problematikám. Politika je během na dlouhou trať a Pirátské straně se trpělivost dlouhodobě vyplácí v podobě rostoucích preferencí. Věříme, že tímto přístupem budeme časem přesvědčovat i ty, kteří na nás dnes nenechají nit suchou,“ upozorňuje pirát z Přerova.
I z výše uvedených důvodů se chtějí Piráti na seniory více zaměřit. „Seniorům chceme ukázat, že se o jejich problémy zajímáme a komunikujeme s nimi. Ambasadoři jsou lidé, kteří v rámci našeho projektu ‚Senioři na palubě‘ komunikují s ostatními seniory a přinášejí ze vzájemné diskuse pro Piráty podnětné postřehy k řešení problémů této části populace,“ uvádí k tomu Martin Švadlenka.
Rebelství v nás zůstává. Ale zrajeme a dospíváme
Piráti byli vnímáni jako strana rebelů. Martin Schmarcz o nich napsal na Info.cz komentář s názvem Piráti zestárli, zbohatli a zpohodlněli. Stává se z revolucionářů strana pro střední třídu? V něm dochází k poznání, že ačkoliv stále největší podporu mají Piráti u mladých voličů do 29 let, stále větší ji získávají i u těch starších. „Pirátská posádka stárne – a také bohatne, protože nabírá především vzdělanější voliče, kteří dosahují lepších příjmů, ovšem až ve vyšším věku. Piráti se zkrátka ze své pevnosti mladé generace šíří českou společností dál a dál a dobývají nová území,“ popisuje Schmarcz. „Korzáři prošli evolucí a spíše než plenitelskou protestní partičkou jsou dnes usedlou mainstreamovou stranou, která se připravuje na seriózní správu země. Přesně to od nich středostavovští voliči očekávají,“ domnívá se publicista.
Nezpohodlněli však Piráti tím, že ztratili své rebelství? „Myslím, že rebelství v nás stále zůstává. Byť jako lidé fyzicky stárneme, v případě politické strany bych spíše řekl, že zrajeme, dospíváme. O pohodlnosti, myslím, nemůže být řeč; pouze jsme se naučili dosahovat našich cílů jinými, političtějšími prostředky než s transparenty v ulicích. Dnes už nemusíme demonstrovat proti záludnostem ukrytým v mezinárodních dohodách, jakou byla například ACTA. Můžeme silou relevantní a etablované politické strany ústy našich poslanců vysvětlovat přímo ve Sněmovně, proč jsou podle nás některé věci proti zájmům lidí této země,“ vysvětluje Martin Švadlenka, který sám rebelem stále je, o čemž svědčí některé jeho postoje třeba k americké zahraniční politice či k 11. září 2001.
„A i mě se ten posun týká. Pochopil jsem například, že i kdyby mainstream a veřejnoprávní média doznaly, že oficiální verze událostí z 11. září 2001 je lež, a uvedly by skutečnosti toho dne na pravou míru, nemělo by to na náš vztah ke spojencům takový vliv jako na vztah k médiím. Ostatně vylhané záminky vojenských operací jsou dnes už takřka informační pravěk. Prakticky nikoho nezajímají, protože svět, tak, jak kdysi přehnaně řešil do jisté míry vyfabulované nebezpečí světového terorismu, řeší dnes pouze boj s covidem, který je nesrovnatelně reálnější a jehož dosah je celosvětový v pravém smyslu toho slova,“ upřesňuje své postoje. „Takže pokud to shrnu, je jistý odklon od rebelství k odpovědnosti časem přirozený, a to tím spíše, že máme ambice vládnout. Na druhou stranu v nás to rebelství neumírá, je připraveno vystoupit na povrch tam, kde odpovědný přístup začne selhávat,“ dodává.
Psali jsme:
Pandemie je sice přírodní katastrofa, ale my jsme ji částečně vinou vlády a částečně vinou vlastní naprosto nezvládli
Jak sám Švadlenka zmínil, žijeme v době covidové, která je hodně reálná a její dopad je vskutku celosvětový. Stačí ovšem i ten dopad veskrze český se skoro už 26 tisíci úmrtí s covidem. Může za to vláda? Je to přírodní katastrofa, která se nedá ovlivnit? A co opozice, nedělala i ona v pandemii velké chyby? „Tohle je velmi dobrá a těžká otázka. České nezvládnutí pandemie vnímám jako důsledek více faktorů. První vlnu na jaře jsme díky silným a včas zavedeným opatřením, v kombinaci s velkou mírou obav většiny společnosti, zvládli velmi dobře. Vedlo to však k jevu, který někdo označil, tuším, jako paradox úspěchu. Šlo o to, že jsme první vlnu zvládli tak obstojně, že jsme k viru ztratili respekt. Tento fakt umocnilo ještě následné léto, během nějž došlo v podstatě k návratu do normálu, který navíc trval několik měsíců,“ popisuje.
„Když pak přišla druhá vlna, posílená navíc tím, že vláda nechala doběhnout předvolební kampaň až do termínu krajských voleb, mělo nemálo lidí i přes zpoždění v opatřeních pocit, že reagujeme přehnaně a že to opět hravě zvládneme tak, jak jsme to zvládli na jaře. Takže ano, troufám si říct, že období mezi posledním srpnovým týdnem a druhým říjnovým týdnem bylo v boji s pandemií opravdové selhání vlády, které v kombinaci se zlehčováním či podceněním situace vyneslo naše čísla o řád výše,“ je si vědom.
„Z tohoto selhání jsme se vlastně až do dnešních dnů pořád nedokázali otřepat, protože k náladě obyvatel se s příchodem nového roku přidala i rezignace. Výsledkem jsou vysoké tisíce zbytečně zmařených lidských životů. A to navzdory tomu, že opatření v naší zemi patří dlouhodobě k těm nejtvrdším na kontinentu. Je to velmi smutný pohled, protože jsme zároveň s lidskými životy a na doraz přetíženým zdravotnictvím obětovali navíc i rok vzdělání nejmladší generace a osudy tisíců živnostníků a podnikatelů,“ konstatuje.
„Výsledkem je přesto jen to, že ve zvládnutí epidemie jsme mezi zeměmi nad milion obyvatel nejhorší na světě. Takže když to hodně zjednoduším a shrnu, pandemie je sice přírodní katastrofa, ale my jsme ji částečně vinou vlády a částečně vinou vlastní naprosto nezvládli. Jak mohla lépe reagovat opozice, když premiér nedal ani na své vlastní ministry a odborníky, opravdu netuším,“ domnívá se.
Opozice si často stěžuje, že vláda neumí své kroky a zavedená opatření vyhodnotit a že nemá plán. Mají však Piráti nějaký reálně použitelný plán? „Piráti dlouhodobě prosazují zásadu tzv. evidence-based politiky, tedy politiky založené na faktech, kritické analýze, názorech odborníků a analýze rizik, příležitostí a dopadů. Nelze tedy očekávat, že opozice, které vláda neumožňuje dlouhodobě přístup k potřebným datům, přijde s naprosto konkrétním plánem zvládání epidemie. Naše řešení je získat data, vyhodnocovat je a podle toho nastavovat opatření. K tomu můžeme použít počítačové simulace a modely chování obyvatel, které byly vyvinuty a zpětně otestovány a které bohužel vláda odmítla používat,“ sděluje Martin Švadlenka.
„To nakonec vedlo ke zmatečnému přístupu, ke snaze řídit automobil bez zpětných vazeb s nasazenými černými brýlemi, bez čtení terénu před vámi jen na základě toho, co vám ukazuje ručička tachometru. Naše vláda nevidí zatáčky před vozidlem a brzdí teprve v okamžiku, kdy už vůz opouští silnici. Piráti se přesto po celou dobu pandemie snažili vládě konstruktivně navrhovat možná řešení. Od semaforu, kompenzací pro živnostníky, až po se STAN detailně vypracovaný plán nazvaný Za pět minut dvanáct,“ upozorňuje s tím, že tento plán jako zásadní prvky boje s pandemií navrhuje pět bodů: za prvé odstranit prvek strachu z testování, trasování a karantény, za druhé férově finančně kompenzovat poškozené lidi i firmy, za třetí umožnit fungování škol v jejich lokálních podmínkách, za čtvrté změnit nouzový stav na pandemický a zajistit plynulou vakcinaci, za páté vytvořit covid fond a pružně financovat řešení krize.
A jak vidí Martin Švadlenka očkování a diskuse kolem vakcín? Není v nich přítomna až příliš politika, případně konkurenční boj, stejně jako u schvalování léků? Dá se opravdu věřit tomu, že vždy je na prvním místě odborné hledisko? „Bohužel, pokud neumíte zvládat epidemii s pomocí chytrých řešení, musíte nasazovat plošná opatření. Naše vláda zvolila jako řešení epidemie promoření a proočkování obyvatelstva. K nim se upíná a i při nich selhává, a to vede jen k tomu, že občanům nedává na výběr – buď očkování, nebo nic. A člověk, který nemá na výběr, se ocitá pod tlakem a podvědomě se takovému řešení brání,“ všímá si.
„Plošná vakcinace je samozřejmě bezprecedentní příležitost pro farmaceutický průmysl a je nutné nezapomínat na to, že každý výrobce vakcín je jen a pouze obchodní společností, jejímž cílem je profit. Dnešní svět navíc tíhne k protekcionismu, a tak se konkurenční boj mezi farmaceutickými společnostmi přesouvá i do politické roviny. Přestože celá situace obsahuje, jak v otázce zmiňujete, i značnou míru politikaření a konkurenčního boje, nelze zároveň nezmínit, že moderní farmacie má za sebou obrovskou řadu medicínských úspěchů a její produkty jsou vysoce odbornými výstupy trpělivé a poctivé vědecké, výzkumné a lékařské praxe,“ uzavírá Martin Švadlenka.
Psali jsme:
_636096148833942056.jpg&id=116330)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Oldřich Szaban
