Přímou volbu v Česku, které je parlamentní republikou, bychom mít neměli, nesouhlasil Petr Pithart s dnešním verdiktem Senátu. On sám byl jedním z 22 senátorů, kteří hlasovali proti. „Kdybychom se rozhodli, že budeme jako současné Rusko a Spojené státy prezidentskou republikou, pak přímou volbu,“ vysvětloval v Hyde Parku na ČT.
Lidé podle něj čekají, že si někoho zvolí, a ten bude vládnout – jenže to u nás nejde, zde vládne vláda a ne prezident. Pokud se však zvolí přímou volbou, bude mít prý ještě větší sebedůvěru, než jakou má současný Václav Klaus. Uvedl i příklad: Nečas jede na Hrad, v kapse má dopis, aby odvolal ministra školství, ale prezident ho neodvolá. „A to je slabý prezident,“ varoval lidovec.
Jako další „nebezpečný“ moment popsal situaci, kdy by seděl premiér a prezident a hlava státu by řekla: Co ty, tebe zvolilo 23 procent lidí, ale mě 60 procent. I tento fakt, který by byl velice pravděpodobný, neboť premiéra si lidé sice nevolí, ale pravomoc má rozsáhlejší, by mohl být v rozporu.
Minulá volba prezidenta? Nejhorší zážitek, říká Pithart
Co si myslíte o přímé volbě prezidenta?Anketa
„U nás to je úřad, který má velkou prestiž, to je tradice,“ vysvětloval, proč tolik lidí touží po přímé volbě. Zároveň však uznal, že ani poslední nepřímá volba nebyla ideální. „Poslední volba, to byl jeden z nejhorších zážitků za můj politický život,“ prohlásil.
Zároveň se prý ale tahle „ostuda“ nemusela stát. Stačilo by, aby měla nepřímá volba striktní pravidla, například aby byla časově omezená. „Všechny tyhle nechutnosti, to natahování, to vše bylo proto, že bylo nekonečně času,“ myslí si Pithart.
Pokud by si měl nyní vybrat prezidenta, neměl by ještě konkrétní jméno. Sám přitom v roce 2003 neúspěšně kandidoval – a zvítězil nad ním Klaus, s jehož euroskeptickými názory příliš nesouhlasí. Tak si i představuje jeho následovníka: měl by to být někdo proevropský. „Já jsem přesvědčen, že dneska ta nejdůležitější otázka, před kterou tahle země stojí, je, jak se zachováme k Evropské unii, která je v potížích. I když si to nadělala sama,“ míní Pithart.
Více proevropský než Klaus byl jeho předchůdce, Václav Havel. Spolu s ním byl po určitou dobu Pithart v Občanském fóru a podepsal kdysi i Chartu 77. Přesto Havla nepovažuje za sjednotitele národa, jak ho označil po jeho smrti novinář Erik Tabery.
„Havel tuto funkci plnil v prvních letech svého úřadu, tehdy skutečně vládl a ne jenom panoval,“ měl Pithart na mysli přibližně dobu do rozpadu Československa. „Poté byl ale stále kontroverzní figurou, samozřejmě,“ připustil. „Sjednotitelem však nebyl,“ uzavřel Pithart.
Psali jsme:
O přímé volbě se jednalo deset let
Infobox
Přímá volba prezidenta
Senát schválil zavedení přímé volby prezidenta. Ústavní novelu přijal beze změn po více než pětihodinové debatě. Nástupce Václava Klause si tak budou příští rok vybírat místo parlamentu lidé. Podpořilo to 49 ze 75 přítomných senátorů, především z ČSSD a také z ODS. Potřeba bylo k nezbytné ústavní většině nejméně 45 hlasů.
Vládou předložená změna ústavy nabude účinnosti k 1. říjnu. Prezident Klaus, který zavedení přímé volby označil za fatální chybu, na tom nemůže nic změnit. Ústavní novelu totiž na rozdíl od běžných zákonů vetovat nemůže.
Hlavu státu budou moci vybírat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory, tedy ve dvou kolech. Kandidát na prezidenta bude muset mít podporu petice, kterou podepíše alespoň 50.000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvaceti poslanců či deseti senátorů. Přímou volbu bude vyhlašovat předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejím konáním.
Ústavní změna rozšiřuje důvody pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k Ústavnímu soudu by mohly podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina. Nyní může prezidenta zažalovat pro velezradu pouze Senát. Podle kritiků to znamená oslabení Senátu a ztíží to možnost prezidentova odvolání.
Novela omezuje prezidentovu pravomoc rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nově k tomu bude potřebovat podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce bude omezena prezidentova imunita. Sněmovna dnes schválila stejnou změnu ústavy pro zákonodárce a ústavní soudce.
Přímá volba? Velká většina Čechů říká ano
Za přínosné považují zavedení přímé volby hlavy státu téměř tři čtvrtiny obyvatel České republiky. Vyplývá to z průzkumu, který v předvánočním čase uskutečnila společnost SANEP. Nadpoloviční většina obyvatel je rovněž toho názoru, že voliči dají přednost těm kandidátům, jež se u veřejnosti těší všeobecnému respektu a uznání.
Zavedení přímé volby prezidenta, které se přiblížilo schválením ve sněmovně, považují za přínosné téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka. Podle průzkumu společnosti SANEP je se schválením přímé volby spokojena výrazná většina respondentů (ano 44 procent, spíše ano 30,5 procenta), zatímco nespokojeno je 14,4 procenta (ne 8,3, spíše ne 6,1) a 11,1 procenta dotázaných neví.
Klaus považuje volbu prezidenta lidmi za fatální chybu
K přímé volbě se v polovině prosince vyjádřil také současný prezident Václav Klaus v pořadu Partie. Tento způsob volby hlavy státu označil za osudovou chybu.
S jeho názorem ale ve stejném průzkumu nesouhlasila více než polovina dotázaných (ne 37,1, spíše ne 18,2). Nynější hlavě státu pak dává za pravdu 28,5 procenta respondentů (spíše ano 15, ano 13,5), zatímco 16,2 procenta dotázaných uvedla jako odpověď „nevím“.
Více než polovina dotázaných (52,9 procenta) je přesvědčena, že si Češi za svého prezidenta dokáží ve volbách v roce 2013 vybrat respektovanou a důstojnou osobnost. To do jisté míry dokazuje i květnové šetření společnosti SANEP, podle kterého by nejvíce respondentů (20,4 procenta) hlasovalo pro Jana Švejnara. Naopak 29 procent dotázaných tomu nevěří a 18,1 procenta neví.
Kandidáti se moc nehrnou
Parlamentní strany zatím s určením svých kandidátů na prezidenta váhají. Pouze TOP 09 už nominovala svého předsedu Karla Schwarzenberga. V ODS se mluví o předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové a místopředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi, v ČSSD znovu o ekonomovi Janu Švejnarovi. Lidovci by chtěli svou europoslankyni Zuzanu Roithovou. Zájem mají expremiéři Miloš Zeman a Jan Fischer, který bývá médii řazen mezi případné favority, stejně jako podnikatel Tomio Okamura.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
