„Senát si v jakémsi náhlém pominutí smyslů podtrhl nebo uřezal větev, na které seděl, a z prezidenta učinil neodvolatelného monarchu,“ řekl Pithart. Poukázal tak na to, že zavedením přímé volby se ztížila možnost přímo voleného prezidenta sesadit. Nově může senát podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu jen se souhlasem sněmovny.
„Nevidím důvod, abych reagoval na Petra Pitharta,“ zprostředkoval ČTK Zemanovu reakci prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Horní komora podle Pitharta souhlasila s nahrazením parlamentní volby hlavy státu přesto, že si to většina jejích členů nepřála. Vládní i opoziční senátoři spoléhali na to, že přímou volbu zablokují jejich političtí soupeři.
„Při hlasování o způsobu volby prezidenta stály senát a sněmovna v ukázněném zákrytu. Byla to podle mého názoru největší chyba za těch 20 let,“ poznamenal Pithart. Podle něj má senát smysl jen tehdy, „není-li pouhou replikou sněmovny“.
Svou existenci si horní komora podle Pitharta zaplatila na 100 let dopředu tím, že se postavila proti nákupu gripenů pro českou armádu v řádu desítek miliard korun, a umožnila tak jejich mnohem levnější pronájem. Připomněl to také současný předseda senátu Milan Štěch (ČSSD) s poukazem na to, že sněmovna zatím schválila většinu senátních úprav projednávaných zákonů.
Senát podle statistik dosud z více než 2 000 posuzovaných návrhů zákonů umožnil přijetí 70 procent z nich, téměř 500 předloh vrátil poslancům k novému projednání. Sněmovna vyhověla připomínkám horní komory ve zhruba 310 případech. Platilo to mimo jiné pro zamýšlené zdanění hazardu před pěti roky, kterým by stát a obce přišly bez zásahu senátu o miliardy korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
