Úvodem Pithart sdělil, že díky členství v těchto institucích můžeme říct, že jsme pevně ukotveni v západních demokratických strukturách. Je spokojen s tím, že tomu začíná odpovídat i naše zahraniční politika. „V posledních týdnech je jasné, že vláda už převzala kormidlo a pochybnosti už nebudou namístě,“ věří expremiér a připomněl, že o tvorbu zahraniční politiky se dělí vláda s prezidentem.
Zmínil, že problém byl, že jsme neměli jasného ministra zahraničních věcí. „Už ho ale máme a já jsem jím mile překvapen. Bylo nejisté, zda uhájí pozici ve své straně, a i to se stalo,“ řekl spokojeně Pithart a dodal, že je nutné dodat, že ministr zahraničí Tomáš Petříček hrál vysokou a riskantní hru, když si jasně řekl, že chce dělat tuto politiku a potřebuje k tomu mandát, jinak ji dělat nebude.
„Tohle není u nás obvyklý postoj. Takže tu jeho vysokou hru vnímám velmi pozitivně,“ doplnil.
Cítíte se víc jako Čech, či jako Evropan?Anketa
„Děje se v tomto určitý obrat v posledních týdnech,“ zdůraznil a zamyslel se nad otázkou, zda opravdu většina Čechů touží po tom, aby ČR byla ukotvena v NATO a EU. Pithart zmínil pravidelné průzkumy, na kterých demonstroval, že více lidí si přeje a pochvaluje, že jsme v NATO, než v době, kdy jsme do něj vstupovali. „Stabilně to stoupá, to je důkaz. A nejen průzkumy, ale i události to ukazují. Třeba průjezdy jednotek NATO přes naše území,“ řekl.
Stejně ale prý nemůže hovořit Pithart o členství v Evropské unii. Čekají nás volby do Evropského parlamentu, kde je účast velmi nízká a na Slovensku ještě snad méně. „Já si kladu otázku, co to znamená. Jestli to nějak souvisí se společným osudem. Tohle je pro mě div všech divů,“ krčil rameny Pithart, který se obává, že ani teď to nebude o nic lepší.
Moderátora zajímala Pithartova odpověď na otázku, jak by podle něj v Česku nyní dopadlo referendum o vystoupení z EU. Pithart se přiznal, že ještě před několika měsíci by byl hodně velký skeptik, nyní už váhá. „Teď mám pocit, že naši čelní politici se přece jen začali vyjadřovat jasněji, a to na nerozhodné a kolísavé lidi má určitý vliv,“ míní. „Koneckonců premiér v čele strany s třiceti procenty se vyjadřuje naprosto jasně,“ podotkl.
Jestli je skutečně Evropská unie demokratická, je podle Pitharta zapeklitá otázka. Uvádí, že jde o orgány svého druhu. „Říká se Evropský parlament, kde není žádný parlament. Říká se Komise, že je to jako vláda, ale není to vláda. To lidi mate, ale zatím to jinak nejde,“ říká Pithart.
„Dokud nebudou evropské strany a nebude se volit do stran, tak aby mohla být většina a menšina v pozici, tak to bude mít EU k demokracii daleko,“ shrnul a dodal, že se neví, co s tím, jelikož žádné evropské strany se nerýsují. „To by tu musel být evropský jazyk, abychom se všichni domluvili. My budeme pořád v tom demokratickém deficitu,“ svěsil ruce a dodal, že jde o to, aby byl alespoň co nejmenší. EU je podle Pitharta útvar, který nemá obdoby, hledal, hledá a bude hledat svou optimální podobu.
„A také je důležité, aby v čele EU stáli důvěryhodní lidé, což se teď nepovedlo,“ uvedl. „Nemám nic proti ministryni zahraničí Mogherini, ale nezapamatoval jsem si jedinou její větu. Juncker ve mně vůbec nevzbuzuje důvěru,“ doplnil.
Uvedl, v čem zde shledává to největší manko a co Evropské unii vytýká nejvíce. „Že se nedokázala vyrovnat s daňovými ráji a se špinavými penězi. Nemohu nepřipomenout, že Juncker byl ministerský předseda daleko nejbohatší evropské země Lucemburska a úniky pro ty nejbohatší, to vše se dělo tam. Lidi u nás cítí, že ledacos není fér a také že všichni nemají rovná práva.“
„I když naše lidi moc instituce nezajímají. A ani pravidla je moc nezajímají, my jsme vlastně takový pokojní anarchisti, nemáme rádi stát ani instituce a moc tu tomu lidi ani vlastně nerozumějí,“ pravil někdejší premiér, který věří, že význam a znalost evropských institucí umí tak jeden Čech ze sta.
Takáč pak poznamenal, že hlasy těch, kteří jsou proti EU, také říkají, že dnešní EU není ta, do které jsme se hlásili v roce 1996. „Francouzský prezident Macron, ten to žene, to jsou Francouzi, jejich centralismus a etatismus, to oni mají v krvi,“ zamračil se Pithart.
EU podle něj stála v jednu chvíli před těžkou volbou, jestli se bude nejdříve rozšiřovat a pak prohlubovat, nebo prohlubovat a pak rozšiřovat, a vybrala si prý špatně. „Ona si zvolila tu horší variantu, začala se rozšiřovat a pak prohlubovat, to nemohlo dopadnout dobře,“ kroutil Pithart hlavou a odhaduje, že stejně vše spěje k vícerychlostní Evropě, na čemž ale nakonec nevidí nic špatného.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
