Pithart vzpomínal na Havla. Jen za něj prý fungovalo dnešní blízké spojenectví

24.05.2019 21:52

Hostem rozhovoru Britských listů byl bývalý premiér české vlády v době federace Petr Pithart, který přišel hovořit o ústupu středoevropských zemí od liberální demokracie. Pithart zavzpomínal na časy, kdy byl prezidentem Václav Havel. A pak pronesl: „Já si myslím, že Maďarsko je ztraceno. Mít ústavní většinu, to se může přihodit. Ale dvakrát za sebou, to už je průšvih, to znamená, že se ta země dostala někam, odkud možná není cesta zpátky,“ hřímal Pithart k situaci v Maďarsku po zvolení Orbána, kde to již dle Petra Pitharta nepůjde beze ztrát!

Pithart vzpomínal na Havla. Jen za něj prý fungovalo dnešní blízké spojenectví
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Petr Pithart na besedě v Chrudimi

Anketa

Prezident Zeman šikanuje část Česka, tvrdí Dominik Hašek. Má gólman pravdu?

7%
93%
hlasovalo: 26160 lidí
Redaktor Britských listů Bohumil Kartous úvodem vyřkl, že to, co vidíme v Evropě a zemích, které říkají, že udržují liberální formu demokracie, je jakási vzpoura. Poukázal především na střed Evropy, kde prý dochází na „vzpouru vůči pojetí liberalismu jako něčeho udržitelného“, a jmenoval, že v Maďarsku či Polsku můžeme vidět „boj o zachování liberální demokracie“.

Pithart k současnému dění v Evropě řekl, že „nemůže nevzpomenout“ na začátky Visegrádské skupiny. „To byla skutečně myšlenka Václava Havla, že tyto země by měly držet spolu. Za prvé, aby se vzájemně podporovaly na té cestě do Evropy, do NATO, ale také, aby předaly západnímu světu tu neopakovatelnou zkušenost totalitárních režimů,“ podotkl.

Dle Pitharta to fungovalo ještě během prezidentského období Václava Havla, a pak se ukázalo, že Poláci, Češi, Maďaři a Slováci mají úplně rozdílnou historii. „Já jsem věděl, že ty dějiny máme různé,“ říká Pithart s tím, že netušil, že „každý pojede ty své dějiny“. Jakožto příklad zmínil polskou antiruskou historii či maďarskou historii „proti všem“. „To jsem netušil, tu sílu té minulosti,“ doplnil.

„Já si myslím, že Maďarsko je ztraceno,“ pronesl Pithart k tomu, že si již nemyslí, že se Maďarsko zvládne vrátit na trajektorii liberální demokracie. „Vyhrát po třetí za sebou, tak jak vyhrává Orbán… Polsko není ztraceno, Slovensko není vůbec ztraceno,“ zhodnotil Pithart s tím, že my ještě také nejsme ztraceni, jelikož důležité instituce pořád fungují.

Pak Pithart vyprávěl, že byl nedávno pozván na sjezd lidovců a že „ti se slova liberální děsí“. Prý si myslí, že jde jen o bioetické otázky. „Je liberalismus ekonomický – a ten jsme si zažili v té formě neoliberalismu klausovského,“ pokračoval Pithart, načež ho moderátor doplnil, že možná vůči tomu se lidovci vymezují, a on na to zareagoval: „A to právem.“

Pithart pokračoval na téma Orbána: „On řekl, že jsou iliberální, to už teda žasnu.“ Uvedl, že se pak ptal Maďarů, proč řekl „iliberální“ a nikoliv „neliberální“. „To teda pěkně děkuju. A ono to tam taky odpovídá, mít ústavní většinu, to se může přihodit. Ale dvakrát za sebou, to už je průšvih, to znamená, že se ta země dostala někam, odkud možná není cesta zpátky,“ rekapituloval situaci v Maďarsku Pithart a pokračoval v údivu: „Víte, co oni dělají? Oni obyčejné zákony, na kterých jim záleží, třeba sociální, schvalují jako ústavní. Kdyby někdo zvítězil po Orbánovi, a neměl ústavní většinu, tak už s tím nehne,“ varoval.

A Pithart šokoval i dále, neboť prý v Maďarsku již nepůjde vyměnit ty, co jsou u moci, bez krveprolití či ztrát, prodlev a hospodářských propadů. Kartous prohlásil, že souhlasí s tím, že s Orbánem u moci je Maďarsko odříznuto od zbytku Evropy.

Pithart zmínil i sociologa a liberálního politika Ralfa Dahrendorfa, který obrazně tvrdil, že na vybudování občanské společnosti je potřeba nejdelší čas po totalitním věku a občanská společnost je vůbec to nejdůležitější.

Následně se Pithart vrátil k lidoveckému sjezdu, kde přítomné politiky prý napomínal, aby nemluvili o prioritách, ale že priorita je pouze jedna, a to vzdělávání. Kartous si vzpomenul i na Havla a jeho plán, aby do deseti let bylo školství zreformováno.

Jestliže by politická uskupení dokázala udělat žebříček svých priorit, pak bychom dle Pitharta opět znali, jaká strana je ve skutečnosti levicová, pravicová a jaká středová. „Proboha, nemluvme ‚naše hodnoty‘, ‚evropské hodnoty‘, ‚atlantské hodnoty‘, ‚křesťanské‘, do háje! Který máš?! Která je první, která je druhá, která je třetí?“ pronesl plamenně Pithart. Dodal, že se tím vrací k Havlově představě.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…