Jádrem Pithartova článku je skutečnost, že Evropa už nedokáže na světových trzích konkurovat cenou svých výrobků, protože v řadě míst světa dokáží vyrobit to samé, co v Evropě, ale levněji. Pithart se proto ptá, zda dokážeme obstát v ekonomické konkurenci s jinak hodnotově orientovanými světy.
Budeme-li trvat na evropských standardech, neobstojíme
Připouští, že možná obstojíme, ale ptá se, za jakou cenu? "Budeme-li zároveň trvat na evropských standardech ohleduplnosti, neobstojíme,“ varuje.
Upozorňuje na to, že pokud nebudeme chtít prodávat pod cenou, budeme muset standardy našich ohledů také snižovat. Nebo budeme muset přinutit konkurenty, aby si osvojili naše ohledy. "Aby jako my zakázali dětskou práci, chránili vzácné žáby, nepouštěli do starých částí měst buldozery,“ zamýšlí se a hned si otázkou odpovídá: "Proč by to však dělali?“ A hned si odpovídá: "Protože si váží jiných věcí.“
Přestáváme být Evropany
Zároveň Pithart přiznává, že těch, kteří mají jinak seřazené hodnoty než my, Evropané, bude početně přibývat. A tak budeme nízkými daněmi podporovat výrobu, ale pak budou chybět prostředky na sociální ohleduplnost. Na tvorbu nových pracovních míst, na ochranu vyloučených, na péči o znevýhodněné. Nebo budeme tyto standardy postupně vzdávat, což se už děje. Pak podle Pitharta ale přestáváme být Evropany a nemáme se divit, když Evropa "puká“. "Počínáme si jako můra, která letí do plamene. Letí k teplu a světlu, chvíli je vskutku tepleji, vyvezeme toho víc, pak je však horko a potom nic,“ použil nevšední přirovnání.
Jsme civilizací ohledů
Myslí si, že zatím drží Evropu pohromadě to, co dělá Evropu Evropou. Co ji odlišuje od ostatního světa, materiální růst to podle Pitharta není. Jsou to prý ohledy. "Jsme oproti ostatnímu světu pořád civilizací ohledů, kulturou úcty k tomu, co si nelze koupit a co nelze prodat,“ soudí.
Letíme dál. Jako můra do plamene
Dále se zamýšlí nad tím, jak Evropany přesvědčit, že si je třeba vážit i těchto nezvažitelných hodnot a ne jen toho, co si lze koupit v hypermarketu.
V závěru zmiňuje hlavu katolické církve. "Když slyším úsporné, někdy docela drsné, zato však realistické, politicky často velmi nekorektní, střízlivé promluvy či jen glosy papeže Františka, říkám si: To je ono!" uvedl Pithart s tím, že papež říká vše, co jsme zapomněli. Papež přitom nemluví o hodnotách, zato podle nich jedná a žije, mimo jiné také skromně.
"My ale letíme dál, jako ta můra do plamene. Zatím dobré. Vývoz do Číny roste,“ uzavírá své zamyšlení Petr Pithart.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
