Jak podle vás dopadne konflikt na Ukrajině? (anketa běží od 24.1.2015)Anketa
České sdělovací prostředky, a především ty veřejnoprávní, po celý loňský rok pozorně sledoval mediální odborník Radim Hreha. "Za největší mediální událost roku 2014 považuji fakt, že nezanedbatelná část občanů, koncesionářů České televize, pochopila, že zpravodajství i publicistika ČT nejsou důvěryhodné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha a odvolává se na průzkum agentury SANEP. V něm se mimo jiné píše: "Nejobjektivnější a nestranné informace hledá většina domácí populace zejména na internetových zpravodajských serverech. Internet tak sesadil z vedoucí pozice Českou televizi, kterou provází od roku 2010 strmý pád."
Podle mediálního analytika je nabíledni, že cesta k vyšší názorové pluralitě ve zpravodajství a publicistice veřejnoprávních médií za jejich dosavadního nastavení není možná. "Nepodařilo-li se to současnému řediteli zpravodajství Zdeňku Šámalovi, nepovede se to nikomu dalšímu. Na tom nic nezmění ani ve zmíněném průzkumu relativně lepší výsledky Českého rozhlasu,“ poukazuje Radim Hreha na to, že SANEP zjistil v případě Českého rozhlasu pozvolný nárůst důvěryhodnosti a aktuální předstižení České televize, což ale přičítá tomu, že respondenti nehodnotili všechny stanice Českého rozhlasu, nýbrž pouze a jen Radiožurnál.
Rozhlasovému zpravodaji z Ruska a Ukrajiny nemohl posluchač věřit
A Radiožurnál je stanicí, jejíž standardy nastavovali a udržují faktičtí profesionálové, zatímco ideologičtí zaslepenci v ní až dosud neměli velké pole působnosti. "Snad se k tomu nesníží ani Peter Duhan, jehož 'kmenová' stanice ČRo Plus za peníze nás všech produkuje sofistikované pravdoláskařské zprostředkování reality. Důkazem o tom, že i tady se najdou 'rezervy', byla loňská tvorba Libora Dvořáka, zpravodaje z Ruska a Ukrajiny. Pozitivním efektem jeho snažení je však fakt, že nedovolí zapomenout na práci legendárního rozhlasáka Jana Petránka, jemuž na rozdíl od Dvořáka posluchač mohl věřit,“ míní Radim Hreha.
Psali jsme:
Podivuje se nad tím, že přes výše uvedené skutečnosti zůstávají členové Rady České televize i Českého rozhlasu v naprosté pohodě. "Podle všeho nepochybují o tom, že Česká televize, respektive Český rozhlas beze zbytku poskytují službu veřejnosti i v oblasti informační a názorové plurality. Přitom z mnoha výstupů zpravodajství a publicistiky České televize vyplývá podezření, že její redakce už ovládla skupina ideologicky kontaminovaných novinářů inklinujících k pravdoláskařské kavárně,“ upozorňuje mediální analytik.
Jednostranné informace komentují v rolích expertů kavárenští kamarádi kamarádů
Připadá mu, že i generální ředitel ČT Petr Dvořák pochopil, že s pseudopatrioty je lépe být za dobře i za cenu odsunutí veřejného zájmu na vedlejší kolej. "Pravdoláskařské šedé eminence totiž považují za samozřejmost, že 'Kavky' patří jen a jen jim a jejich přívržencům, včetně miliard, které vyberou od nás všech. Na straně druhé, šéf České televize neprohloupil. Do centrály Evropské vysílací unie v Ženevě nedorazila žádná protestní petice, spíše naopak, tudíž se podle iDnes.cz mohl stát jednou z jedenácti evropských osobností, jejichž úkolem je hájit nezávislost veřejnoprávních médií ve všech členských státech EU,“ podotýká Radim Hreha.
Mezitím však nezanedbatelná část veřejnosti dospívá k poznání, že Kavčí hory za peníze daňových poplatníků zvyšují produkci fiktivní reality, téměř jako v dobách socialismu. "Pravda, s opačnou polarizací. Jednostranné informace jsou obsáhle interpretovány, v rolích expertů se k nim vyjadřují kavárenští kamarádi kamarádů, jako kdyby tyto informace byly úplné. Komunistům podobný přístup vydržel přes čtyřicet let, nicméně neexistoval internet. Doufejme, že pravdoláskaři a jejich spojenci, kteří respektují výsledky demokratických voleb pouze v případě, že uspěje jejich kandidát, neprosadí pod nějakou záminkou omezování internetu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
Uznání zaslouží osobnosti, které jsou schopny nezávislého úsudku
Kategorie tisku byla podle mediálního odborníka přitažlivá pro různé "viditelné ruce i nohy trhu“, v jejichž důsledku však končí licoměrná stylizace na nezávislost. "Novinářská produkce se stává transparentnější, tudíž novináři už nevyznívají jako marťané či nezorientovaní bludaři. Otevřené či 'upřímné' zkreslovaní reality v souladu s potřebami majitelů je mnohdy čtivější než psaní o dění z prizmatu pražských kaváren. O opisování bludů od svých kolegů z jiných médií ani nemluvě,“ konstatuje mediální analytik. O to větší uznání pak zaslouží osobnosti, které přes všechny ideologické šablony jsou schopny nezávislého úsudku. "Třeba režisérka Libuše Rudinská, která natočila dokument o Pavlu Wonkovi, v němž zbořila jeho image hrdiny,“ podotýká Radim Hreha.
Za jednu z nejzajímavějších loňských mediálních hlášek považuje tu, kterou odstartovala pražská židovská obec. "Její představitelé rozšířili formy antisemitismu o nový fenomén. Ve výroční zprávě za rok 2013 mimo jiné konstatovali, že k současným formám antisemitismu patří 'zejména, avšak nikoli pouze, mýty o světovém židovském spiknutí nebo o židech kontrolujících média, ekonomii, vládu a jiné společenské instituce'. Záhy mě napadlo, že takových 'antisemitů' znám ze své praxe více než dost, aniž by si to dotyční uvědomovali nebo připustili. Předpokládám, že po obeznámení se se zmíněnou zprávou už drží jazyk za zuby. A o to zřejmě bossům pražské židovské obce šlo,“ myslí si mediální analytik.
Šéf české diplomacie si v Izraeli neodpustil odvážný výlet do historie
V této souvislosti by mu přišlo zajímavé vědět, jak je vnímán představiteli pražské židovské obce ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ten totiž během své návštěvy Izraele podle médií uvedl, že vztahy mezi Prahou a Izraelem nemohou být lepší. "A aby hned podtrhl údajnou vynikající tradici vztahů mezi Českem a Tel Avivem, neodpustil si odvážný výlet do historie, když prvního vůdce Slovanů ve střední Evropě prohlásil za byznysmena židovského původu: 'Někteří historici dokonce tvrdí, že člověkem, který vytvořil první politickou entitu na české půdě a jehož jméno bylo Sámo, byl ve skutečnosti židovský kupec…' Zřejmě nezbývá nic jiného než vyčkat na další výroční zprávu pražské židovské obce,“ dodává k tomu Radim Hreha.
Mediální analytik Radim Hreha byl v minulosti generálním ředitelem Slovenské televize a v roce 2009 měl našlápnuto i do čela jednoho ze tří českých veřejnoprávních médií. Tehdy totiž porazil ve výběrovém řízení na generálního ředitele České tiskové kanceláře nynějšího šéfa ČTK Jiřího Majstra. V reakci na Hrehovo zvolení však dosluhující ředitel Milan Stibral stáhl svou rezignaci a Rada ČTK posléze volbu nového ředitele zrušila, přestože zákon o ČTK takový přístup vůbec nedovoluje a jednou vykonaná volba podle něj platí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
