"Když nebude předseda sněmovny, tak je tam prostě problém, že v tu chvíli nemá, kdo by takové zákony vůbec mohl podepsat, aby mohly být vyhlášeny a nabýt platnosti. Nenabývají platnosti podpisem prezidenta republiky, to je taková obecná mýlka," řekl Stanislav Polčák, který se o záležitosti zmínil i při pátečním schvalování novely, která o rok odkládá přechod rozdělování dotací na sociální služby ze státu na kraje.
Normy by v takovém případě podle něho musel podepsat až nový předseda sněmovny, která vzejde z předčasných voleb. Vyhlášení zákonů by se tím podle Polčáka mohlo zdržet dokonce o několik měsíců. Přijaté zákony podepisuje vedle předsedy sněmovny prezident republiky a předseda vlády.
Podle Polčáka je taky otázka, zda Senát vůbec může projednávat zákony doručené sněmovnou v době, kdy už je rozpuštěna. "Je to věc výkladu Ústavy. Ústava říká, že v okamžiku rozpuštění sněmovny se Senát ujímá své role a může vydávat zákonná opatření. O zákonech se tam vůbec nehovoří," uvedl.
Záležitost by musel podle šéfa ústavně-právního výboru rozhodnout Ústavní soud. Je podle něho možné, že stížnost někdo podá, například v souvislosti s normou o dotacích na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan, čtk
