Pro Český rozhlas Plus uvedla, že „dokud je Česká republika bude ve svém právním řádu trpět, toto nebezpečí nepomine. Jejich zrušení je – a to bez přehánění – v nejvyšším zájmu českého státu.“ Zamyslela se nad tím, proč je v Česku oheň na střeše okamžitě, když se o dekretech na sudetoněmeckém sjezdu byť i jen hlesne. ParlamentníListy.cz oslovily politiky i odborníky v anketě, ze které vyplývá, že s výroky Lídy Rakušanové jednohlasně nesouhlasí. Například bývalý místopředseda ČSSD a senátor Zdeněk Škromach považuje jejich rušení za naprostý nesmysl: „Benešovy dekrety jsou a budou součástí českých právních norem, protože to je historický fakt a jsou rovněž součástí vypořádání s druhou světovou válkou. Nelze je jakkoliv zpochybňovat, tím bychom zpochybňovali právě ono vypořádání s druhou světovou válkou,“ sdělil redakci s tím, že by téma v realitě současnosti nepřeceňoval. Doplnil, že určitá část politiků v Německu a někteří aktivisté s tímto tématem hrají.
Gazdík: Rušení Benešových dekretů by vyvolalo větší chaos než jejich ponechání
„My jsme jasně řekli, že Benešovy dekrety jsou vyhaslé. S pravomocemi byly použity v určitém čase a dnes jsou v tomto směru nepoužitelné. Nevidím důvod, proč s nimi něco vymýšlet,“ řekl poslanec za ODS Marek Benda. Podle jeho názoru téma už nevyvolává výrazné reakce u politiků. Jednou za čas je otevřou média. S výrokem Rakušanové nesouhlasí ani předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík: „Už jsou součástí právního státu z doby, kdy řešily situaci. Dnes jsou vyčpělé a není důvod je právně řešit. Jejich zrušení by vyvolalo větší chaos než jejich ponechání,“ uvedl Gazdík. Stejně mluví i předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik: „Absolutně nesouhlasím. V okamžiku odstranění z právního řádu teprve nastane nebezpečí a nejistota pro občany v bývalých takzvaných Sudetech,“ řekl.
Jak odhadujete výsledek referenda o vstupu do vlády, které se koná v ČSSD?Anketa
Kováčik zároveň řekl, že Benešovy dekrety a diskuse kolem nich je otevírána, protože se části lidem nelíbí a považují za nespravedlivé vyhoštění sudetských Němců. „Kdyby nebylo německé okupace, nebylo by předválečného vyhánění Čechů, takové jsou souvislosti. Kdyby to však, jak oni říkají, už nebylo téma, neustále by ho na sudetoněmecké straně neotevírali.“ Lidovec Cyril Svoboda připustil, že jde o problém, ale minoritní, který právem zajímá některé lidi žijící v Rakousku a Německu, ale během času bude tato otázka slábnout a již nemá valný význam. „Benešovy dekrety jsou součástí našeho právního řádu, jsou neúčinné a jsou reflexí dané doby, o které si můžeme myslet cokoliv a můžeme mít na ni odlišné názory. Ale nechal bych je jako reflexi doby. Nemá smysl je rušit, to by znamenalo vítězství jednoho, nebo druhého názoru na věc. Téma nás dělí a nikdy nedojde ke shodě. Nechme si každý svůj výklad,“ vyzval.
Kobza: Odmítáme revizi výsledků druhé světové války
Jako jednou provždy uzavřenou záležitost vidí otázku Benešových dekretů Jiří Kobza, poslanec za SPD. „Jsou součástí českých dějin a my odmítáme revizi jakýchkoliv výsledků druhé světové války.“ Upozornil, že je to německé vnitropolitické politikum, které udržuje téma živé a samozřejmě má bohužel šanci nalézt na české politické scéně pár lidí ochotných jej podpořit.
Do ankety pro ParlamentníListy.cz se k věci vyjádřil i tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček: „V nejvyšším zájmu státu jsou přátelské a korektní česko-německé vztahy. A k těm výroky paní Rakušanové rozhodně nepřispívají. Měli bychom hledět do budoucnosti, a ne se uchylovat k přepisování historie. To je nepřípustné,“ uvedl Ovčáček.
Hudebník a spisovatel Petr Štěpánek, zakládající člen ODS i Alternativy pro Česko, byl ve svém vyjádření ještě ostřejší. „Paní Rakušanová se zbláznila – měnit výsledky druhé světové války. A Benešovy dekrety jsou důsledkem druhé světové války. Války prostě jsou součástí historie, a byť sedmdesát let po té žijeme v míru, nemůžeme se tvářit, že války a jejich výsledek nebyly,“ řekl redakci. Podotkl, že je na světlo otevřeně, či skrytě tahá někdo, kdo by chtěl přepisovat válečný výsledek a většinové české reakce jsou pouze důsledkem. „Benešovy dekrety jsou fakt, ať dobře, či špatně splnily svou historickou úlohu, a měnit na tom něco padesát let poté je nesmysl. Trochu mi to připomíná Izrael. Izraelská realita je mimo jiné nastavena tím, kolikrát byl Izrael napaden a kolikrát války vyhrál. Současné uspořádání existuje právě proto, že ony války vyhrál. A mezinárodní popletené společenství chce po Izraeli, aby přehlédl výsledek válek a vrátil se k předválečnému stavu, kdy byl napaden. Aby nevnímal, že byl napaden. V otázce Benešových dekretů je jistá analogie,“ vysvětlil Štěpánek.
_profil_top.jpg)
Mgr. Petr Štěpánek
Na výrok Lídy Rakušanové o nutnosti dekrety zrušit reagoval i aktivista Martin Konvička: „S takovým výrokem se vůbec souhlasit nedá a spíše ukazuje, že Lída Rakušanová, jméno, kterého jsme si v 70. a 80. letech vážili, je už opravdu člověkem minulosti a vůbec netuší, co se v dnešní evropské politice děje. Dnešní Německo je s největší pravděpodobností jiným Německem, než jaké jsme znali před dvaceti třiceti lety, kdy bylo demokratickou evropskou zemí. Je riziko, že se Německo stane nedemokratickou asijsko-africkou zemí a bezpečnostní hrozbou. Nemít s takovým budoucím Německem bezpečné hranice by bylo sebevražedné,“ popsal svůj postoj Konvička. Jako důvod, proč i sedmdesát let po jejich vydání Benešovy dekrety stále vyvolávají diskusi, vidí nesmířenost německých kruhů s výsledky druhé světové války. „Je to svým způsobem bizardní, zatímco sní o znovu rozšíření německých hranic, podléhá Německo zevnitř úplně jiným silám,“ doplnil.
Na to, zda je pro voliče toto téma stále podstatné, se ParlamentníListy.cz ptaly také sociologa Jana Herzmanna. Ten upozornil, že pro některé Čechy a určité skupiny je téma Benešových dekretů opravdu důležité a politici jsou si toho vědomi. „Část veřejnosti, zejména starší generace, na to stále ještě reaguje, a když se dělají výzkumy, prokazuje se, že reagují zejména voliči krajních stran, ať krajní levice, či krajní pravice,“ osvětlil Herzmann. Současně uvedl, že pokud jde o sociologické vnímání, tato záležitost vyhasíná a zmenšuje se skupina, pro niž je záležitost relevantní. Tudíž postupem času ztratí na významu stejně jako pobělohorské uspořádání. I přestože je to podstatně déle než od doby Benešových dekretů.
Politolog Jelínek: Benešovy dekrety jsou fetiš
Politolog Lukáš Jelínek dokonce prohlásil, že Benešovy dekrety jsou ještě něco horšího než symbol. „Jsou fetiš a jsou fetiš jak pro skupinu, pro niž symbolizují nějaké omezení, kterého se jim dostalo, což je případ sudetských Němců, a na druhou stranu i pro politiky, kteří se moc rádi hájí národními zájmy, suverenitou a svrchovaností, že musíme stát za všemi našimi akty i dokumenty, kterými bychom nějak formovali českou státnost. Což jsou i Benešovy dekrety. Na jedné straně však považuji za logické, že vysídlení předků vidí jako křivdu,“ řekl a dodal, že se dá pochopit u určité generace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
