Za odmítání násilí obdržel v roce 1989 Nobelovu cenu za mír. V pondělí bude 14. tibetskému dalajlamovi 80 let. Jako duchovní a světský vůdce je dalajlama mezi Tibeťany hluboce respektován. Byť již více než půlstoletí žije v indickém exilu, kam utekl před jistou smrtí po potlačeném protičínském povstání v březnu 1959. Tehdy jej následovalo 100.000 Tibeťanů a tisíce dalších přibyly v průběhu následujících let.
V březnu 2011 požádal tibetský exilový parlament, aby ho zprostil politických funkcí formální hlavy státu
Během let v exilu předložil dalajlama Pekingu řadu návrhů k navázání seriózního dialogu. Původně pro Tibet, jenž je od roku 1965 autonomní oblastí Číny, žádal nezávislost. Vůli dosáhnout kompromisu naznačil v červnu 1988 před poslanci Evropského parlamentu. Tehdy poprvé veřejně připustil, že by Tibet zůstal součástí Číny, ale správa vnitřních záležitostí by přešla do tibetských rukou a ústřední vláda by přebrala odpovědnost za zahraniční politiku a obranu.
Ani tyto návrhy, které vyvolaly vlnu kritiky mezi některými exilovými skupinami, čínská strana neakceptovala a označila je za skrytý požadavek nezávislosti. Zvláště mezi částí radikálnějších mladých Tibeťanů se ale rozmáhá netrpělivost, která vyvrcholila násilnostmi v Tibetu v březnu 2008. Dalajlama několikrát vyzval Tibeťany k ukončení násilí a pohrozil, že pokud se násilnosti vymknou kontrole, odstoupí jako politický předák tibetského lidu.
V březnu 2011 požádal tibetský exilový parlament, aby ho zprostil politických funkcí formální hlavy státu. "Pokud budeme muset ještě řadu desetiletí zůstat v exilu, nevyhnutelně přijde čas, že už nebudu schopen naši věc vést. Proto je nezbytné, abychom vytvořili solidní vládní systém, dokud jsem toho schopen a zdraví mi slouží," zdůvodnil dalajlama svoje rozhodnutí. Novým tibetským premiérem v exilu se následně stal právník Lozang Sanggjä. Dalajlama se také dlouhodobě domnívá, že už by žádného nástupce mít neměl a že po téměř pěti stoletích je čas s tradicí skončit.
Dalajlama navštívil Prahu také na pozvání organizátorů tradiční konference Forum 2000 v září 2013
Autorita a charisma vytvářejí ze 14. dalajlamy těžko uchopitelný fenomén. Vůdce bez země, politik a filozof svými myšlenkami přitahuje publikum bez ohledu na věk, národnost nebo náboženství. Respektují ho a přijímají i někteří nejvyšší představitelé států, jiní se ale kvůli hrozbě zhoršených vztahů s Čínou s dalajlamou odmítají sejít. Mezi dalajlamovi blízké přátele patřil také bývalý český prezident Václav Havel. Na jeho pozvání zavítal dalajlama do Československa poprvé v únoru 1990, naposledy navštívil Havla těsně před jeho skonem v prosinci 2011. Dalajlama navštívil Prahu také na pozvání organizátorů tradiční konference Forum 2000 v září 2013. Na jeho přednášku tehdy zavítalo více než 5000 lidí.
Tibetský duchovní vůdce je za všech okolností laskavý a vlídný, nezachovává žádný odstup. Dělá všechno tak, že to vypadá prostě a nekomplikovaně a má velký smysl pro humor. Jeho poselství, v němž jde především o rozvíjení lásky a soucitu k druhým, je duchovně vyprahlou západní společností vnímáno jako balzám na duši.
Při příležitosti oslavy svých 80. narozenin vystoupil dalajlama také na letošním hudebním festivalu v britském Glastonbury. "Smyslem života je prožít šťastný život," zdůraznil ve svém proslovu. "Všichni by se měli vážně zamyslet nad tím, jak udělat 21. století šťastnějším. To je nejlepší dárek, jaký mi můžete k narozeninám dát," dodal.
Dalajlama (lama, jehož moudrost a ctnost jsou bezbřehé jako oceán - dalaj), občanským jménem Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 v Tagccheru v Tibetu v rodině rolníka. Ve dvou letech byl rozpoznán za reinkarnaci 13. dalajlamy. Byl vzdělán v buddhismu, ale i v dalších vědách. Duchovním vůdcem Tibetu byl vysvěcen v paláci Potála ve Lhase předčasně v 15 letech, když do Tibetu vtrhla vojska komunistické Číny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
