„Ukrajinci dnes jdou k prvním volbám od majdanských protestů. Byť se předchozí volby konaly v roce 2012, nové hlasování je ve světle radikálních změn na ukajinské politické scéně nezbytně nutné. Výsledek voleb je ovšem nejistý a hrozí, že může negativně ovlivnit mírový plán mezi kyjevskou vládou a proruskými separatisty z východních regionů. Před dvanácti dny prošlo parlamentem několik protikorupčních zákonů. Vzhledem ke dlouhé historii korupce na Ukrajině je přijetí takových opatření důležité a může pomoci zemi získat finanční prostředky ze zahraničí, aby byla země schopna pokračovat v boji o Donbas,“ míní Ashfordová.
Neméně důležité podle mínění Ashfordové bude, jakým způsobem se volby promítnou do uspořádání parlamentu. „Pohled na případnou `euromajdanskou` koalici značí, že Američané a Evropané možná již nadále nebudou přivírat oči nad některými nedůvěryhodnými partajemi. Všeobecně se předpokládá, že zvítězí politické strany spojené s prezidentem Petro Porošenkem. Podle odhadů by mohly získat něco mezi 30 až 35 %. Strana bývalé premiérky Julije Tymošenkové Otčina se zatím pohybuje kolem 7 %. Je však téměř vyloučené, že by některá strana mohla získat většinu, a pokračující neshody mezi Porošenkem a Tymošenkovou signalizují, že mezi těmito subjekty uzavřena koalice nebude. Porošenko se tedy musí po koaličním partnerovi poohlédnout jinde," je přesvědčena Ashfordová.
„Vedle očekávaného vítězství Bloku Petro Porošenka však nad celkovým složením ukrajinského parlamentu panuje nejistota. Předvolební průzkumy proběhly v celonárodním měřítku, což nám dává dobrý přehled o 225 parlamentních křeslech. O druhé polovině se však dá pouze spekulovat, protože zde budou voleni poslanci přímou volbou v jednotlivých regionech. Patrně se tak do parlamentu dostanou i menší strany a různí nezávislí kandidáti. Pozůstatky rozpadlé Janykovyčovy Strany regionů nyní např. reprezentují Opoziční blok a Silná Ukrajina. Obě dvě tyto politické strany se zatím pohybují v průzkumech kolem 5 %, která jsou minimální hranicí pro vstup do parlamentu," píše Ashfordová.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
„Ruská média sice přeháněla, když za fašistu považovala téměř každého `post-majdanovského` politika. Nicméně faktem zůstává, že na ukrajinské politické scéně vliv extrémní populistické a krajně pravicové strany v současné chvíli skutečně mají. První z nich je Svoboda, které průzkumy přisuzují od čtyř do pěti procent. Ještě větší znepokojení představuje pro Západ Radikální strana v čele s Olegem Ljaškem, jež se zatím pohybuje mezi 7 až 12 %. Strana je spojována s neonacistickým Azovským batalionem a Ljaško byl zapojen do protizákonných únosů na Donbasu. Jelikož to nyní vzhledem k rozepřím mezi Porošenkem a Tymošenkovou na koalici nevypadá, může být jedním z uvažovaných koaličních partnerů právě i Radikální strana," tvrdí Ashfordová.
Koalice v této podobě by dle názoru Ashfordové Spojeným státům a evropským spojencům Ukrajiny po chuti rozhodně nebyla. Už prý jenom proto, že Ljaškovo motto zní „Sláva Ukrajině, smrt okupantům“. „Hlavním problémem je však jeho nesouhlas s mírovým plánem z Minsku, podle kterého by mělo dojít k odzbrojení separatistů a vytvoření silné autonomie pro Donbas. V tomto ohledu však Ljaško není sám, podobný názor sdílí více než 50 % Ukrajinců. Koalice s Radikální stranou by tedy byla jen velmi málo nakloněna ke kompromisům a naopak by prosazovala silové řešení krize. Nedávný nárůst násilí, včetně používání zakázaných tříštivých bomb ze strany ukrajinské armády, by tak mohl pokračovat. Západ by v takovém případě novou ukrajinskou vládní koalici podporoval s mnohem menší ochotou než stávající vládu," domnívá se Ashfordová.
„Volby se rovněž mohou potýkat s technickými problémy a velkým rizikem zůstavají i proruští separatisté, kteří volby neuznávají a naplánovali své vlastní na 2. listopadu. Spousta voličů z východních regionů tak nebude mít možnost se voleb účastnit. Pozorovatelé z OBSE očekávají, že v oblastech kontrolovaných separatisty vyhlásí výsledky voleb méně než 50 % volebních místností. Nové zvolená vláda tak bude mít problém tvrdit, že reprezentuje celou zemi. Konečný úspěch voleb však bude předně záviset na tom, jak se k jejich výsledkům postaví další státy. Moskva bude moci paradoxně tvrdit, že vzhledem k nemožnosti některých lidí z Donbasů vhodit lístek do volební urny jsou volby neregulerní. Pokud Rusko nebude respektovat říjnové volby a začně se odvolávat na ty naplánované separatisty na 2. listopad, dojde nepochybně k dalšímu pokračování krize," zmiňuje Ashfordová.
Parlamentní volby na Ukrajině mohou dle mínění Ashfordové být velkým zklamáním i pro západní spojence. „Zejména tehdy, pokud se stane členem vládní koalice některý z výše vyjmenovaných extremistických subjektů. Stručně řečeno, zatímco jsou volby líčeny především jako naděje na změnu, mají ve skutečnosti značný potenciál vytvářet další překážky k mírovému řešení krize na Ukrajině," uzavírá nepříliš optimisticky Ashfordová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
