Na počátku rozhovoru redaktor zdůrazňoval, že se jedná o „incident“, nikoliv o potvrzený teroristický útok, k čemuž jej nabádal jeho předchozí host, odborník na extremismus Miroslav Mareš. Podle Šándora tomu ale vše nasvědčuje, jen je nyní otázkou, která organizace se k němu přihlásí. „Ukazuje se, že teroristické útoky jsou a budou,“ uvedl.
Šándor dále upozornil, že útok můžeme očekávat odkudkoliv, a pokud poslední teroristické útoky měly formu najetí automobilem do lidí, neznamená to, že příští útok nemůže být třeba na dav na koncertě. Pořadatelé takových akcí podle něj musí být v pozoru neustále. „Ale ono se zdá, že to nebylo při koncertě, ale až po něm, v předsálí, kam už byl volný přístup. A tím ta vaše teorie padá, nemůžou přece kontrolovat každého, kdo jen jde kolem,“ polemizoval redaktor.
Šándor zdůraznil, že je to obecný problém kontrolních míst, kde se shromáždí množství lidí, a pokud toto místo je ještě před turnikety, může tam přijít skutečně kdokoliv.
Redaktora pak zajímalo, jestli tajné služby v Británii nemohly situaci podcenit. „Pokud vím, tak v Británii je již delší dobu vyhlášen čtvrtý stupeň teroristického nebezpečí, to je druhý nejvyšší,“ opáčil analytik. Britové podle něj berou situaci velmi vážně, už proto, že ve všech velkých městech mají muslimské čtvrti. „Nemůžeme ale řešit jen následky, musíme řešit příčiny, proč nás ti lidé tak nenávidí a proč nás chtějí zabíjet,“ dodal.
Pro srovnání: Takto vypadá vysílání k útokům v Manchesteru jinde
Redaktora pak zajímalo, jak je možné, že informaci o tom, že se mohlo jednat o teroristický útok, měly první americké tajné služby. Jestli to prý neznamená, že americké tajné služby jsou o tolik lepší. Šándor spíše s pobavením redaktora poučil, že tajné služby opravdu nefungují na principu soutěžení, kdo bude mít informaci první. Zejména tajné služby anglicky mluvících zemí prý historicky spolupracují velmi úzce, takže kdyby Američané tuto informaci měli, tak by ji především okamžitě předali svým britským kolegům.
Téma amerických tajných služeb leželo očividně redaktorovi ČT na srdci velmi intenzivně. Již svému předcházejícímu hostovi, již zmíněnému odborníkovi na extremismus Miroslavu Marešovi, kladl otázku, co teď budou americké tajné služby dělat.
„Jak bude situaci komplikovat, že chybí šéf CIA?“ zajímalo redaktora. Tím měl pravděpodobně na mysli chybějícího šéfa FBI, druhé americké tajné služby, zaměřující se zejména na vnitřní bezpečnost. Z jejího čela byl v minulém týdnu prezidentem Trumpem odvolán Michael Comey, zatímco šéf CIA Mike Pompeo svou funkci normálně vykonává.
Host mu jeho omyl odpustil a vyjádřil názor, že absenci šéfa FBI jakož i jakékoliv jiné tajné služby není třeba přeceňovat, protože tajné služby dokáží fungovat bez ohledu na to, jestli je jmenován jejich formální šéf. Už proto, že každodenní komunikace probíhá na jiných úrovních než na úrovni šéfů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
