Co by se mělo udělat s částí Donbasu, kterou ovládají separatisté?Anketa
Ukrajina je již od jara zmítána občanskou válkou a nepokoji již více než rok. Proto jsou parlamentní volby sledovány neobyčejně pozorně celým světem. S ohledem na problematickou situaci v zemi budou velmi důležitá i stanoviska volebních pozorovatelů, kteří na volby vyrazili.
Česká republika vyslala na Ukrajinu poslaneckou delegaci, která je součástí pozorovatelských misí NATO, OBSE a Evropského parlamentu. Jejím členem je i místopředseda zahraničního výboru sněmovny za hnutí Úsvit Milan Šarapatka. Poslanec, který sledoval již jarní referendum o odtržení na poloostrově Krym, nyní sleduje volby v Kyjevě. ParlamentníListy.cz s ním hovořily již před odletem, nyní poskytl první poznatky z vlastního pozorování i od svých kolegů.
Volby jsou podle něj pro budoucnost Ukrajiny zásadní. „Pokud se nepodaří na základě těchto voleb postavit životaschopnou vládu, která bude schopná zemi mocensky kontrolovat a nastartovat hospodářské reformy, země se propadne do jestě většího bezvládí a ekonomického chaosu,“ uvedl poslanec.
Taková situace podle něj bude ideální příležitostí pro oligarchy, kteří disponují prakticky neomezeným množstvím finančních prostředků a soukromými armádami. Tito lidé by v případě slabé vlády ovládli zemi a dělali si, co by chtěli.
Psali jsme:
Místní specifika a slabá účast
„Právě probíhající volby jsou možná poslední šancí této země udržet si šanci na postupný, i když jistě bolestný návrat na cestu ke konsolidaci a následnému rozvoji,“ dodává poslanec Úsvitu.
„Volby probíhají zatím velmi poklidně a s určitými místními specifiky, formálně bez závad, za spíše menší účasti voličů,“ hlásí Milan Šarapatka. Mezi zmíněná „specifika“ patří například průhledné volební urny, povinnost voliče podepsat se na svůj volební lístek a nebo kamerový dohled všech volebních místností.
„Ve volebních místnostech se objevují především starší lidé, zatímco mladí Ukrajinci ve značné míře volby ignorují, neboť prý stejně nic podstatného nevyřeší,“ líčí dále pozorovatel.
Podle Šarapatky se doposud nepotvrdily informace, které před volbami zaznívaly například z Dněpropetrovsku nebo ze západních regionů, a hovořily o ovlivňování voličů nebo rovnou o nakupování hlasů. „Na druhé straně je zřejmé, že pokud k masivnější manipulaci s výsledky voleb dojde, bude se tak dít až při sčítání hlasů a transferu výsledků, především v jednotlivých volebních centrálách v zemi,“ dodává místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny.
Ten připomíná, že podle předvolebních odhadů je hlavním favoritem kromě strany Blok Petro Porošenka rovněž Radikální strana, kterou vede neúspěšný prezidentský kandidát a známý skandalista ukrajinské politiky Oleh Ljaško, a také Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka. Je však otázkou, zda se jim po volbách podaří sestavit koalici.
Podle informací světových médií v průběhu voleb překvapil prezident Porošenko, když se rozhodl osobně volby sledovat na východě země. Město Kramatorsk dlouhou dobu ovládali separatisté, ukrajinská armáda se jej zmocnila až v červenci. Prezident zde dopoledne navštívil jednu volební místnost, sám však hlasoval až po návratu do Kyjeva.
Po patnácté hodině volební účast podle centrální volební komise překročila třicet procent, přesto je ale výrazně nižší, než když byl v červenci volen prezident Porošenko. To se prý ale očekávalo. „Můžeme konstatovat, že žádná politická síla, ať už uvnitř země, nebo za jejími hranicemi, nebude mít důvod výsledky voleb zpochybňovat,“ uvedla mluvčí centrální volební komise. Později se objevila tvrzení, že by volební účast mohla překročit čtyřicet procent.
"Tak to asi ne, to mi přijde hodně přehnané," komentoval tento odhad v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz poslanec Šarapatka. Ten rovněž potvrdil, že ani během odpoledne se ve volebních místnostech neodehrávalo nic nestandardního. "Pokud nastanou nějaké lumpárny, tak to bude při sčítání hlasů," zopakoval svůj dřívější odhad.
Premiér chce svést konečnou bitvu
Prioritou nové vlády bude podle Šarapatky muset být především zajištění energetické bezpečnosti země pro následující zimu a rovněž nalezení jednotného a přijatelného postoje k separatistickým regionům na východě země. Rovněž se vláda bude muset postavit dohodám z Minsku, které uzavřel ještě před volbami dosavadní kabinet.
Poslanec hnutí Úsvit připomíná, že zde existuje mezi stranami zásadní rozpor. „ Zatímco prezident Porošenko se snaží Minsk naplňovat a pragmaticky situaci na východě vyřešit, premiér Jaceňuk je připraven vybojovat s doněckými a luhanskými separatisty konečnou bitvu na život a na smrt,“ rekapituluje Šarapatka.
Sám měl prý možnost ještě před volbami hovořit s mnoha Ukrajinci, od vysoce postavených politiků přes byznysmeny až po obyčejné občany. „Od jediného z nich jsem bohužel neslyšel optimistickou prognózu,“ varuje Šarapatka. Všichni podle něj očekávají pokračování nejistoty a obávají se, že propukne ještě větší chaos.
„Ti, se kterými jsem se setkal, do jednoho odmítali další boje na východě. Ve velké většině se také obracejí k bohu,“ říká Šarapatka s tím, že je neobyčejně smutné, pokud se občané místo svých autorit musejí dovolávat poslední instance.
Odhady výsledků: Porošenko vyhrál, návrat Strany regionů, majdanisté na hraně
Pozorovatel Šarapatka také ParlamentníListy.cz informoval o relevantních odhadech volebních výsledků. Podle nich měl skutečně vyhrát blok prezidenta Porošenka, a to se ziskem zhruba dvacet tři procent. „Upřímně, čekalo se, že bude mít mnohem více,“ uvedl poslanec.
Na druhém místě pak podle všeho skončila Lidová fronta premiéra Jaceňuka, které odhady přisuzují zhruba dvacet procent. Na třetí místo se zcela nečekaně vyšvihl primátor Lvova Sadový, se kterým nikdo příliš nepočítal. Nakonec by měl získat přibližně patnáct procent.
Podobným překvapením je čtvrté místo strany Opoziční blok. Ta je prakticky pokračovatelem Strany regionů někdejšího prezidenta Janukovyče, která sestavovala minulou vládu a po Majdanu skončila v opozici. Očekával se její strmý pád, výsledky ovšem zdaleka nejsou tak beznadějné.
Za očekáváním naopak skončily favorizované subjekty z majdanského tábora. Bývalá premiérka Julija Tymošenková se svým blokem získala přibližně pět procent, a kolem stejné hodnoty, která je stejně jako v českém parlamentu hranicí pro postup, skončila i Radikální strana Oleha Ljaška. Ten byl přitom počítán mezi favority voleb, průzkumy mu přisuzovaly až 18 procent. V parlamentu by je měla doplnit z majdanského hnutí známá strana Svoboda.
Více o ukrajinských volbách:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
