Ministerstvo již v úterý uvedlo, že ze zákona nic nebránilo vydat kladné rozhodnutí, protože tato fáze průzkumu nemá dopady na životní prostředí. Aktivisté se ale dlouhodobě snaží celý proces zastavit, také občané s úložišti nesouhlasí a odmítali je i v referendu. Někteří starostové se chtějí odvolat. První etapa geologických průzkumných prací podle Bečvaříkové zahrnuje povrchové měření, sběr dat, sondáže a odběr hornin pomocí neinvazivních metod.
Dotčené obce dostanou na oplátku dotace
Průzkum se provede v lokalitě Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, u Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, v Magdaleně na Táborsku, Čihadlu na Jindřichohradecku, Kraví hoře na Žďársku, Hrádku na Jihlavsku a v Horce pod Velkým Meziříčím.
Pokud kladná stanoviska nabudou právní moci, mají ze zákona dotčené obce nárok čerpat ročně pro jednu lokalitu příspěvky až 12 milionů korun. Celkem stát vyčlenil 72 milionů na rok. Peníze se budou obcím vyplácet po dobu, kdy bude průzkum trvat.
V obci Lodhéřov poblíž lokality Čihadlo se v roce 2004 v referendu proti úložišti vyjádřilo 99 procent obyvatel. Lidem na Žďársku naopak původně vadil záměr správy úložišť méně než jinde, protože jsou zvyklí na těžbu uranu. Předloni zde ale začalo aktivně vystupovat sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. Starosta Chanovic na Klatovsku bude s dalšími obcemi připravovat odvolání proti rozhodnutí pro území Březový potok. S úložištěm ani s průzkumem nesouhlasí už 11 let.
Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065
Do 15 dnů od doručení rozhodnutí se mohou obce na ministerstvo odvolat. "Pokud o odvolání nerozhodne přímo příslušný odbor ministerstva, pak se jím bude zabývat rozkladová komise jako poradní orgán ministra. Konečné rozhodnutí o rozkladu vydá ministr životního prostředí," uvedla dnes na webu ministerstva tisková mluvčí resortu Petra Roubíčková.
Podle ní mají ze zákona ještě současní starostové veškeré původní pravomoci do zvolení nových zastupitelstev, a mohou se tak v řádné lhůtě odvolat. Pokud obce nemají sestavená zastupitelstva a nové starosty, mohou podat takzvané blanketní odvolání a požádat MŽP o prodloužení lhůty k jeho doplnění. Úřad je podle mluvčí připraven požadavku vyhovět.
Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech se nyní ukládá do meziskladů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
