„Tlak na Řecko se, dejme tomu, zvětšuje,“ řekl dnes českým novinářům Chovanec. Česká republika podle něj dlouhodobě upozorňuje, že každá země evropské osmadvacítky musí plnit své povinnosti, což také Řekové musejí brát vážně.
Německý ministr: Řecko si musí splnit své domácí úkoly
Stejně to formuloval německý ministr vnitra Thomas de Maiziére, podle něhož je třeba, aby v příštích týdnech začal počet uprchlíků výrazně klesat. „Budeme na Řecko vyvíjet tlak, aby si splnilo své domácí úkoly,“ řekl německý ministr před začátkem jednání.
Slovenský ministr Robert Kaliňák novinářům řekl, že jednou z podmínek úspěšného zvládnutí krize je omezení osobní svobody přicházejících migrantů. Cílem je skutečnost, aby bylo možné je identifikovat, a tedy omezit případná bezpečnostní rizika.
Chovanec nevěří ujišťování, které zní například z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty. Tedy místa a týmy „třídící“ migranty, kterých do Řecka i nadále přibývá každý týden několik tisíc. „Je to utopie,“ myslí si Chovanec.
Řecký ministr svaluje vinu na EU
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas ale před novináři vinu svalil na Evropskou unii a její nedostatečnou pomoc. Například místo 1 800 požadovaných pracovníků agentury Frontex dorazilo do země o tisíc lidí méně a namísto 28 požadovaných plavidel je jich k dispozici šest.
Spoléhat se podle Chovance ale dlouhodobě nedá ani na dohodu s Tureckem, na kterou se Unie jako na podstatnou součást řešení migrační krize soustředila na konci loňského roku.
Česko a další země takzvané Visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, jsou připraveny Řecku pomáhat, upozornil ministr. Podle něj ale není možné tolerovat dlouhodobou nefunkčnost ochrany vnější hranice EU.
Mezi migranty jsou ti, kteří záměrně skrývají svou totožnost
Záložní variantou by mohlo být „krátkodobé vyloučení Řecka“ ze schengenského prostoru a vznik nové bariéry, kde by bylo možné uprchlíky zadržet, identifikovat a zpět poslat ty, kdo na azyl v Unii právo nemají. Mezi migranty jsou podle českého ministra „jednotky případů“ těch, kteří záměrně skrývají svou totožnost. Takové lidi je třeba odhalit.
Chovanec se dnes, stejně jako nedávno premiér Bohuslav Sobotka, v této souvislosti zmínil o posílení ochrany hranice, kterou s Řeckem sdílejí Makedonie a Bulharsko.
Totožné řešení navrhuje i rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. „Pokud nedokážeme ochránit vnější hranici EU, hranici mezi Řeckem a Tureckem, pak se musí vnější hranice Schengenu posunout blíž ke střední Evropě,“ řekla.
Nefunkčnost ostrahy vnější hranice EU nelze dlouhodobě tolerovat
Na dnešní neformální schůzce v Amsterodamu chce ale nynější nizozemské předsednictví Unie probrat hlavně postoj členských zemí k prosincovému návrhu Evropské komise na vznik společné pobřežní a pohraniční stráže EU. Obsahuje i kontroverzní návrh, aby tato instituce, která by měla mít 1 500 či 2 000 lidí, mohla v budoucnu zasahovat na území členské země i bez jejího souhlasu. Zemím V4 se takový návrh příliš nezamlouvá, protože tyto země nemají s případným pozváním pomoci problém.
„Na druhou stranu, kdyby si stát v budoucnu při problému o pomoc neřekl, riskuje, že by ho ze Schengenu vyloučili,“ řekl Chovanec. Nefunkčnost ostrahy části vnější hranice EU podle něj není možné dlouhodobě tolerovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
