Půldruhého roku trvající průzkum TI se zabýval 19 z 28 zemí EU a také Evropskou komisí, europarlamentem a Radou EU. Věnoval se přitom třem hlavním oblastem: transparentnosti vztahů mezi lobbisty a zástupci veřejných institucí, otázce integrity spojené například s tím, že vysoce postavený zástupce státu odejde pracovat pro soukromý sektor, a rovnému přístupu všech občanů k relevantním informacím.
Většina Evropanů si myslí, že rozhodování jejich vlád ovlivňují zájmy velkých hráčů
Místopředsedkyně TI Elena Panfilovová dnes v Bruselu před novináři zdůraznila, že výsledný materiál není nutně zprávou o korupci, hodně prý ale souvisí s nízkou důvěrou občanů zemí EU vůči jejich vládám a veřejnému rozhodování. Už v roce 2013 totiž průzkum TI ukázal, že 58 procent evropských občanů je přesvědčeno, že rozhodování jejich vlád zcela či z velké části ovlivňují zájmy několika velkých hráčů.
"Lobbing je zásadní součástí zdravé demokracie. Když ale určité zájmy podpořené penězi a kontakty začnou politickému rozhodování dominovat, demokracii to neprospívá," poznamenal dnes evropský ředitel TI Daniel Freund. Upozornil zároveň, že pravidla se napříč unií výrazně liší.
Mezi sledovanými evropskými zeměmi si nejlépe vedlo Slovinsko, které dosáhlo 55 procent teoretického ideálu. Nejhorší situaci ohledně lobbingu zaznamenala TI v Maďarsku a na Kypru. Ze tří institucí EU má Rada – tedy jednání diplomatů členských zemí – jen 19 procent, europarlament 37 procent a Evropská komise 53 procent. Panfilovová dnes ale zároveň zdůraznila, že ideální stoprocentní hodnoty, ale ani úrovně 80 či 90 procent nedosahuje žádná země světa.
EU žádá po zájemcích o členství to, co sama nedodržuje
Výsledek České republiky, který je pod průměrem EU, je lepší než hodnota dosažená Francií (27 procent) či Německem (23 procent). Panfilovová v této souvislosti připomněla otázku důvěry. EU podle ní žádá od zemí, které mají zájem o sbližování s blokem, vysokou úroveň transparentnosti veřejné správy a podobně, a to za situace, kdy mnohé státy osmadvacítky samy podobně vysoké standardy nedodržují.
Podle TI by proto všechny země EU i její instituce měly co nejdříve prosadit široce založenou regulaci lobbingu, která by se týkala jak lobbistů, tak těch, na které jsou jejich snahy zaměřeny. Vzniknout by měly povinné registry s informacemi o tom, čí zájmy lobbisté zastupují, s kým jednají a jak chtějí dosáhnout deklarovaných výsledků.
Významným prvkem by podle organizace bylo prosazení "legislativní stopy", aby bylo možné sledovat vnější vlivy na konečnou podobu jednotlivých legislativních návrhů. TI také navrhuje povinnou "karanténu" pro někdejší volené zástupce a státní úředníky předtím, než budou moci nastoupit do funkcí, kde by mohl hrozit střet zájmů.
Naopak ti, kdo chtějí veřejné rozhodování ovlivňovat, by podle TI sami měli zveřejňovat své záměry a výdaje, včetně příspěvků politickým stranám.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
