"Vzhledem k tomu, že žádná dohoda není na stole, považujeme za předčasné řešit otázku toho, kde a kdy se taková dohoda podepíše. Pokud by se tak stalo právě v Praze, tak bychom to samozřejmě uvítali," uvedla Valentová. K tomu, zda ministerstvo usiluje o to, aby se smlouva podepsala v Praze, se Valentová vyjádřit nechtěla. Zopakovala, že prvním krokem je to, aby se dohoda o příměří vůbec zrodila.
Tento názor českého ministerstva sdílí také někteří čeští politici, kteří se zabývají zahraniční politikou. Podle europoslance za hnutí ANO Pavla Teličky je skoro jedno, kde se dohoda podepíše. "Koncentrace na místo podpisu mi přijde skoro absurdní," uvedl v textové zprávě pro ČTK. Telička považuje za důležitější, aby se situace v Sýrii co nejdříve uklidnila, a to i za přispění Česka.
Podobně uvažují také předseda ODS Petr Fiala nebo nově zvolený první místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Ani pro ně není podstatné, aby se Syřané usmířili právě v Praze. Problém vidí všichni tři politici v tom, jakou roli by v budoucím vývoji v Sýrii měl hrát současný prezident země Asad.
Podle Fialy je důležité, aby měla Sýrie perspektivu mírového rozvoje. "To však není za přítomnosti Asadova režimu možné," míní šéf občanských demokratů, který se během akademické kariéry zabýval také mezinárodními vztahy.
Skepsi vyjádřil ve zprávě pro ČTK také Ženíšek. "I on (Asad) je příčinou toho, že je v zemi od roku 2011 občanská válka," uvedl. Dodal, že část syrské populace utíká ze země před úřadujícím prezidentem. "Asad nemůže být součástí trvalého řešení v Sýrii," poznamenal.
Telička dodal, že by mu vadilo, kdyby Česko hostilo podpis smlouvy za přítomnosti Asada. "Asi bych nechtěl, aby ČR hostila podpis, kterého by se účastnil Asad se svou neblahou odpovědností za lidské životy. Pokud to někomu nevadí, tak mně ano," podotkl.
Občanská válka v Sýrii vypukla v roce 2011, kdy proti Asadovi povstala opozice při takzvaném arabském jaru. Prezident své oponenty tvrdě potlačil. Do konfliktu se však promítl také vzestup Islámského státu. Mezinárodní společenství aktuálně usiluje o dohodu mezi Asadem a opozicí s cílem čelit dalšímu posilování Islámského státu. Jednání za účasti západních velmocí i arabských zemí se odehrávají ve Vídni.
O úvahách, že by se příměří podepsalo v Praze, hovořil už v září prezident Miloš Zeman. Prohlásil tehdy, že syrská vláda a představitelé opozice, kteří vyjednávají o příměří, mají zájem podepsat závěrečnou deklaraci v Praze a začali tomu už prý říkat pražská deklarace.
Vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma ČTK řekl, že místo podpisu smlouvy může mít v diplomacii symbolický význam. Připomněl, že některé smlouvy se jmenují podle míst, kde byly vyjednány nebo odkazují na sídla mezinárodních organizací. "Tradičně se například smlouvy o humanitárním právu uzavíraly v Haagu nebo v Ženevě," uvedl příklad. Pokud se smlouva o příměří v některé zemi podepíše na území jiného státu, může to být z toho důvodu, že daný stát se podílel na výsledcích jednání.
Pozice ČR by v tomto ohledu mohla být významná například proto, že Česko si po celou dobu války v Sýrii udrželo velvyslanectví v Damašku. Česká ambasáda kromě jiného zastupuje zájmy států, které své velvyslance z Damašku odvolaly, tedy i USA.
V Praze se významná mezinárodní smlouva uzavírala například v roce 2010. Smlouvu o snížení počtu strategických zbraní (START) na Pražském hradě podepsali americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
