„Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný,“ řekl Kiska novinářům.
Slovenský prezident je z nejvyšších politických představitelů země pod Tatrami nejsilnějším kritikem Ruska za jeho podíl na krizi na Ukrajině. Kiska na rozdíl od premiéra Roberta Fica nebo ministra zahraničí Miroslava Lajčáka rovněž obhajuje sankce, které na Moskvu uvalila EU v souvislosti s vývojem na Ukrajině.
Kiska také odsoudil anexi Krymu Ruskem. „Způsob, jakým byl v březnu minulého roku zabrán Krym a připojen k Ruské federaci, považuji za vážnou destabilizaci poválečného uspořádání a porušení principů mezinárodního práva,“ uvedl slovenský prezident. Dodal, že šlo také o porušení ruského závazku z roku 1994, kdy se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní a Rusko, Spojené státy a Británie podle něj slíbily respektovat neměnnost ukrajinských hranic.
Lavrov po schůzce s Kiskou před novináře nepředstoupil. Před jednáním šéfa ruské diplomacie se slovenským prezidentem se u prezidentského paláce v centru Bratislavy shromáždila hrstka aktivistů, mezi nimi i opoziční poslanec Peter Osuský, kteří drželi v rukou ukrajinské vlajky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
