„V kultuře se dnes běžně srovnávají nesrovnatelné hodnoty. Kdesi jsem četl, že Michal Viewegh je novodobý Bohumil Hrabal. To je přece taky amorální tvrzení, lež. A tak je to skoro se vším,“ uvedl Etzler, jenž se proslavil například díky seriálu Pojišťovna štěstí. „Možná jsem staromilec, ale pro mě jako herce je smutné sledovat, kam se dostalo Národní divadlo. Považuji za amorální, že se v něm přestaly ctít tradiční hodnoty, ztratil se respekt k prostoru, který měl bohatou historii, cizeloval se a utvářel,“ uvedl.
Dle jeho slov jsme si také zvykli, že amorálně se chovají i politici. „Chybí jim zodpovědnost. Nevadí jim, po jakých jezdíme silnicích, ačkoliv za peníze z daní a dálničních známek už bychom mohli mít vozovky ze stříbra. Neuvědomují si, že jsou místa v republice, kde člověk za pětadvacet dnů práce v měsíci dostane devět tisíc. Z toho pak těží ti, kdo říkají líbivé věci,“ dodal. A obul se do prezidenta Miloše Zemana. Vadí mu především jeho názor, že by si lidi měli pořídit zbraně.
Původní text ZDE.
„To přece není možné, aby v demokratické zemi prezident vyzýval národ k ozbrojování! Nebo aby jen tak vyhlašoval, že nepřijmeme ani jednoho migranta, když v Evropě žijí miliony muslimů. Vždyť většinu teroristických útoků mají na svědomí domestikovaní jedinci, ne ti, kteří prchají před válkou a jsou v Evropě půl roku. Jediné řešení je zasednout ke stolu a jednat o pomoci, hledat konsensus s islámským světem jako jednou významnou kulturou. A ne jako Donald Trump, který chce stavět zdi. To přece nemůže dopadnout dobře,“ hodil do pytle se Zemamem také americkou hlavu státu.
Etzler sám by migranty pod velmi precizní kontrolou přijímal. „Bohužel nikdo z politiků u nás veřejně neřekne: buďte lidští, přemýšlejte o tom, že chudákům prchajícím z jejich domovů často hrozí smrt,“ dodal.
Po sametové revoluci se dle svých slov těšil, že bude moci cestovat, číst samizdatovou literaturu... Neuvědomoval si prý však míru zodpovědnosti, jakou svoboda nese. „Že jsme byli příliš zvyklí, aby za nás spoustu věcí dělal systém. Že najednou na naše hlavy budou padat velké starosti a přinese nám to bolesti, osobní krachy, katastrofy a pády. Nad tím jsem v té době nepřemýšlel. Ale ačkoliv revoluce kromě euforie přinesla i zmatky a chyby, jsem velice rád, že k ní došlo,“ řekl. Svoboda je pro něj podle jeho slov vždycky víc než jakákoliv forma nesvobody. Šťastný však není ze sociálních problémů, v nichž se podle jeho slov brodíme.
„Ačkoliv jsem se vždy považoval za pravičáka, začínám myslet mírně doleva, zvlášť ve věcech, které se týkají starých, nemocných a opuštěných lidí, těžce nemocných dětí nebo bezdomovců umírajících jako zvadlá zelenina na smetišti. Ne za každým bezdomovcem je alkohol nebo drogy, často tam najdete osobní tragédie antických rozměrů,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
