Přitom by prý důvodů bylo dost. „Už jeho první velká rána – ovládnutí České pojišťovny – přišla tak, že mu vláda Václava Klause přiklepla manažerskou kontrolu nad pojišťovnou plus opci na získání akcií (obojí nutné pro ovládnutí podniku, v němž měl minoritu). Klíčovým mužem operace byl ministr financí Ivan Kočárník, který po odchodu z vlády nastoupil přímo do vedení PPF,“ připomíná Kamberský.
Finanční investoři přispívají k efektivní alokaci kapitálu
Tvrdí, že je zbytečné a pokrytecké finančním investorům vyčítat, že dělají svůj byznys. „Prospívají k ‚efektivní alokaci kapitálu‘, i když se to třeba některým lidem nelíbí,“ píše Kamberský, který ještě v nedávné minulosti býval komentátorem Hospodářských novin, které vlastní právě Zdeněk Bakala.
Kamberský také uvádí, že kdyby cena uhlí nespadla za poslední roky tak drasticky, byl by Zdeněk Bakala dál spokojený uhlobaron a největší zaměstnavatel v regionu.
Příběhů jako OKD nebo Česká pojišťovna přinesly 90. léta desítky
Tvrdí, že nedělá z Bakaly Mirka Dušína. Ale příběhů jako Česká pojišťovna či OKD přinesla devadesátá léta desítky. „A je pokrytecké se nad jedním pohoršovat a nad druhým zavírat oči. Bakala je finanční žralok: levně kupuje, draze prodává. Využívá slabého státu i naivity věřitelů, kteří si od něj kupují dluhopisy,“ uvádí Kamberský.
Možná nejpokrytečtější je podle něj kritika Bakaly za to, že svými penězi podporoval Václava Havla a platí jeho knihovnu. „Bylo by snad lepší, kdyby si koupil další tryskáč? Vyčítat někomu, že část svého majetku dává na dobročinné účely – to je možné asi opravdu jenom v Česku. Kdo je tady vlastně větší pokrytec?“ uzavírá otázkou své dnešní zamyšlení Petr Kamberský.
autor: vam