Jste spokojeni se zahraniční politikou České republiky?Anketa
Pro Petra Hájka nejsou vojáci, kteří zahynuli v Afghánistánu, ani hrdinové, ani oběti teroristů. „Byli to profesionální zaměstnanci instituce, které kdoví proč stále říkáme Armáda České republiky. To, co se jim přihodilo, je možné kvalifikovat pouze jako pracovní úraz se smrtelnými následky,“ vysvětluje svůj náhled na věc. Tento „pracovní úraz“ pak prý utrpěli v „daleké zemi, kde jsou významnou částí tamních občanů vcelku právem pokládáni za okupanty“.
Muži a ženy, kteří se do „misí“ vydávají, tak podle Hájka činí dobrovolně, přičemž vědí, že jde o nebezpečné zaměstnání. „Vědí to stejně, jako například horníci. Nebo záchranáři, jak se typickou novořečí dnes říká hasičům, saniťákům atd.,“ píše.
Celý text k přečtení ZDE.
Když zahynou ve službě, je to podle komentátora tragické a je určitě na místě pomodlit se za jejich duše. „Ale spustit takový `tyjátr`, jaký předvádí většina hlavních médií i politiků, je ubohé a směšné. V tom pokrytectví zní jako siréna protektorátní atmosféra naší opět těžce zkoušené země,“ myslí si a přidává příklady údajného pokrytectví.
„V Afghánistánu je jedna z nejvýznamnějších teroristických základen, která organizuje útoky vůči celému civilizovanému světu. Není vyloučeno, že teroristé plánovali či plánují útoky na další země a další města, včetně ČR. Čím intenzivněji se bude bojovat v Afghánistánu, tím je nižší riziko, že budou zasaženi i nevinní civilní čeští občané. V tomto je hluboký smysl jejich boje a hluboký smysl jejich oběti,“ odcitoval vyjádření prezidenta Miloše Zemana. Prezident tak podle něho učinil v přestávce mezi pojídáním a zapíjením klobásek. „Neměl ani virózu ani úpal po `misi` na svém nafukovacím člunu na oblíbeném vysočinském rybníčku,“ dodává.
„Hlava našeho státu je však kromě jídla a pití také šampiónem v kavárenské disciplíně zvané `zuřivý boj proti arabskému terorismu z bezpečné vzdálenosti`,“ přidává Hájek další svoje postřehy, čímž naráží na výroky Zemana vůči arabskému světu. „Pokud se opravdu `něco stane` – vězme, že viník sedí na Pražském hradě,“ píše.
Nit suchou nenechává ani na Miroslavu Kalouskovi, který smrt vojáků označil za obrovskou tragédii. Podle bývalého spolupracovníka Václava Klause se z jeho výroků můžeme dozvědět, „jak by asi reagovala jeho knížecí loutka, kdyby ji byl pomocí havlistické pražské kavárny protáhl na Hrad“.
Kalousek se svým výrokem údajně rovněž šikovně vyhnul hodnocení příčiny i smyslu „oněch pracovních úrazů“. Měl tak učinit použitím slova vlast. „Jako oddaný EU federalista se tím onomu pojmu samozřejmě vysmívá. Současně však `loajálně` dává najevo: Vím, že Velký bratr se již chystá z nedobyté země odejít,“ uvádí.
Prezident-hrdina
Odchod amerických vojsk ale prý uniká Miloši Zemanovi. „Ledaže by plánoval vlastní novou invazi po skončení té americké. S tím rozdílem, že za mávání berlí by z vozíčku místo slavného Na Bělehrad! znělo mnohem slavnější Na Kábul!, či ještě lépe rovnou Na Teherán! Není nad prezidenta-hrdinu,“ výsměšně podotýká.
Hájkovi se rovněž nelíbí role mediálního mainstreamu v celé kauze. Novináři podle něho drží americkou linii. „Krásou nechtěného je při tom vidět, jak se kdysi levicové Právo stále více podobá Babišovým a Bakalovým domněle `pravicovým` novinám. Přičemž babišovci si ještě alespoň občas hrají na vyvažování," dává k dobru své postřehy.
Dalšímu vysílání vojáků na zahraniční mise by se podle Hájka mohli postavit voliči. „Možná by stačilo, aby právě ve světle této poslední zkušenosti její (a Babišovi a Kalouskovi a Okamurovi) voliči zatlačili veřejně na své poslance, aby řekli NE. Ostatně zase je jako pořád před volbami, takže by na to mohli výjimečně slyšet," myslí si.
„V opačném případě budou sirény, které se vláda na výraz smutku rozhodla nechat ječet v poledne po celé zemi, v permanenci stále častěji. Bez ironie: Pokud by to dělala při každém nešťastném smrtelném pracovním úrazu, slyšeli bychom se navzájem ještě méně než nyní. Už tak jsme polohluší," uzavírá ironicky svůj článek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
