Pokud Řecko neochrání hranici EU, nemá v Schengenu co dělat. Drsné vystoupení ministra Jurečky

1. 12. 2015 22:57

REPORTÁŽ Lidovecký ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) vystoupil ve zlínském hotelu Moskva, kde se debatovalo o uprchlické krizi. O možnostech řešení mluvili i poslanec Ondřej Benešík a europoslankyně Michaela Šojdrová.

Pokud Řecko neochrání hranici EU, nemá v Schengenu co dělat. Drsné vystoupení ministra Jurečky
Foto: David Daniel
Popisek: Ministr Marian Jurečka (KDU - ČSL) ve Zlíně hovořil o migrační krizi

Ministr Jurečka ve Zlíně popsal podmínky zabezpečení českých, ale i evropských hranic. „Česká policie a armáda jsou připravené v řádu čtyř hodin uzavřít hranice s Rakouskem nebo Slovenskem, jsme schopni na hranici poslat zhruba čtyři tisíce policistů a vojáků a jsme schopni dokázat v případě uprchlického proudu tyto lidi na hranici zastavit a tam s nimi vést proces ztotožnění a zajistit, že ti, kteří nemají nárok žádat, azyl nedostanou,“ řekl Marian Jurečka. Také Evropská unie by měla co nejdříve zvládnout zabezpečení schengenské hranice. „Takové země jako Řecko nebo Itálie musejí začít daleko lépe plnit tento úkol, Slovensko na hranici s Ukrajinou to umí a tak by měla ochrana vypadat všude,“ dodal k ochraně hranic Jurečka. Zejména Řecko podle něj musí začít fungovat, a pokud k tomu nedojde, měla by EU přistoupit k radikálním opatřením. „Pokud Řekové nesplní podmínky ochrany hranic, na kterou dostali peníze a maximální záruky spolupráce, nemají v Schengenu co dělat. Jiné státy v balkánském prostoru jako Slovinsko nebo Maďarsko to zvládají a hranici chrání, pokud to nebudou dělat i Řekové, nemohou v schengenském prostoru být,“ kritizoval nedostatečnou ochranu hranic EU Jurečka. Ochrana hranic ale také podle něj znamená debatu o evropských ozbrojených složkách, které budou sice z jednotlivých států, ale budou z hlediska legislativy kompetentní kdekoli na území Unie v řádu hodin zasáhnout a chránit vnější hranice.

Pro utlumení uprchlické vlny je také aktuálně důležitá spolupráce s Tureckem, a než se podaří vytvořit ochrana hranic v Řecku a Itálii, což podle Jurečky bude trvat několik měsíců, může migrační proud přibrzdit jen Turecko.

Jurečka: Je třeba obdoba Marshallova plánu

Marian Jurečka v debatě upozornil na to, že vyhraněný kontrast mezi postoji „uprchlíky nechceme“ a „uprchlíky vítáme“ není šťastný, protože taková debata často vede ke zvyšování strachu a dokonce k mírné panice. Podle ministra Jurečky bychom se měli před vytvářením názoru podívat do zemí, odkud tito lidé přicházejí. Jurečka mezi nimi vidí tři kategorie – jednak jsou to uprchlíci ze zemí, kde probíhá otevřený válečný konflikt, jako je například Sýrie. Druhá kategorie jsou země, kde obyvatelstvu hrozí excesy nebo náboženské bezpráví jako třeba v Eritreji nebo Súdánu, třetím zdrojem uprchlíků jsou pak země, kde chybějí základní podmínky pro život nebo je tam problém se zabezpečením zdravotní péče. „Dnes je zhruba dvacet šest milionů lidí, kteří se zvedli ze svých domovů, žijí v uprchlických táborech mnohdy řadu let, v táborech už někde žije jejich druhá generace,“ řekl ministr Jurečka.
Na současném přílivu uprchlíků do Evropy se podle něj výrazně podepsala organizovaná převaděčská a pašerácká mafie, která si uvědomila, že mnoho lidí zaplatí nemalé peníze, někdy i celoživotní úspory za to, aby se dostali do Evropy. „Druhým faktorem přílivu uprchlíků do Evropy je Řecko, které neumí střežit vnější hranici. A dalšími faktory jsou intenzivní aktivity Islámského státu, ale také třeba to, jak Angela Merkelová vyslovila neuvážené pozvání,“ řekl k příčinám krize Marian Jurečka.

Klíčovou otázkou, na kterou se podle ministra Jurečky zapomíná, je začít řešit příčiny v zemích, kde krize začíná, odkud uprchlíci odcházejí. „Nejen Evropská unie, ale i světové velmoci by měly koordinovaně pomoci, aby za pět nebo deset let lidé z těch zemí neměli důvod odcházet, jinak můžeme kvůli demografickému růstu čekat obrovský příliv migrantů. Světoví lídři by měli vytvořit nějakou obdobu Marshallova plánu pro tyto státy, zatím totiž pomáháme nedostatečně,“ konstatoval Marian Jurečka.

Benešík: Češi nejsou xenofobní

Poslanec Ondřej Benešík se v panelové diskusi připojil k názoru, že potenciálních migrantů je daleko více, a je třeba si uvědomit, že Evropa nemůže přijmout třeba čtyřicet milionů nebo padesát milionů lidí. „Jako KDU-ČSL vždy říkáme, že musíme řešit problém mimo hranice EU. Kromě toho, že pomoc je naše křesťanská povinnost, je to i investice do budoucnosti. Pokud totiž problém budeme řešit v Evropě, bude to podstatně dražší, otřese to ekonomikou a sociálním systémem i smírem,“ řekl Ondřej Benešík, který upozornil na to, že se České republice vlna uprchlíků zatím vyhýbá a jde o několik lidí týdně, a ti ještě přicházejí někdy jen omylem, a i tak jde na preventivní opatření miliarda korun. Kromě zmiňované investice do řešení problémů mimo EU Benešík zdůraznil význam boje proti převaděčským gangům a poukázal na pozitivní příklad Španělska, kde se to již dříve v boji proti nelegální migraci povedlo.
Problematický je podle Benešíka reálný počet ekonomických migrantů. „V Německu jsme se kolegů ptali, jaké je procento těch, kdo dostanou azyl, a dozvěděli jsme se, že do konce října to bylo jen 35 %, jinými slovy – dvě třetiny imigrantů nejsou hodnoceni jako ohrožení na životě,“ řekl Ondřej Benešík. Pokud jde o vztahy uvnitř Evropské unie, Ondřej Benešík se ohradil proti názorům o české xenofobii. „Němci mají zcela jiný potenciál trhu práce než Česko a na ekonomické migraci Německo v této oblasti za poslední desítky let stojí. Pokud má Německo takovou migrační politiku, ať si ji má, ale nám by nikdo neměl říkat, jakou politiku máme mít my v našich podmínkách. Říká se, že Česko je xenofobní, ale já říkám – kdybychom byli xenofobní, jak by tady mohlo žít bez konfliktů půl milionu cizinců?“ ptal se Ondřej Benešík. 

Od liberálního islámu k radikalismu není dlouhá cesta

Skutečnost, že jsme tranzitní zemí a počty uprchlíků u nás nejsou vysoké, podle europoslankyně Šojdrové neznamená, že nemá smysl naslouchat obavám obyvatel, v Evropě totiž jde o největší krizi za posledních šedesát let. Šojdrová také zdůvodnila, proč lidovci od začátku odmítají kvóty, i když to nebylo vždy v souladu s jejich evropskou frakcí. Poukázala také na měnící se postoj německé kancléřky: „Angela Merkelová jako kancléřka svým způsobem situaci již reflektovala, před měsícem v Madridu už se o zemích, které odmítaly kvóty, jako ČR nebo Maďarsko, slovem neotřela. Myslím, že Merkelová i v Německu zaznamenala jasný názor, že otevřená náruč v situaci nelegální migrace není dobrým řešením,“ řekla Michaela Šojdrová. Zdůraznila také na prvním místě bezpečnost, pak teprve solidaritu. Rovnítko mezi migrací a terorismem podle ní není, ale jistě je mezi terorismem a radikálním islámem a od liberálního islámu k radikálnímu je přitom krátká cesta.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kdo nemá v hlavě nasráno... Ringo Čech květnatě vítá Merkelovou a zapuzuje profesora Putnu a další "idioty"

20:44 Kdo nemá v hlavě nasráno... Ringo Čech květnatě vítá Merkelovou a zapuzuje profesora Putnu a další "idioty"

ROZHOVOR „Jediný, kdo jí řekne, co si opravdu myslí, bude Miloš.“ „Protože je ale neprůstřelná a omy…