Vysoké školy žádají od vlády 4,5 miliardy korun navíc, ale zatím je nedostaly. „Vláda se rozhodla, že nás bude natahovat, ona už to dělá 3,5 roku, tak si myslí, že 14 dní ještě sneseme,“ začal Bek. Pokud do konce měsíce září vláda o této věci nerozhodne, vysoké školy v říjnu přikročí k protestům. Rektoři jsou sice připraveni vyjednávat, ale to neznamená, že jsou ochotní úplně se vzdát těchto peněz, neboť mají jít např. na zvýšení příjmů doktorandů.
Pokud politici na navýšení peněz nekývnou, vysoké školy prý vysvětlí voličům, proč je to špatně. „My si myslíme, že by se do toho jakousi gerilovou kampaní mohli zapojit i studenti. Myslíme si, že můžeme přesvědčit až 1,5 milionu občanů. My chceme přesvědčovat občany, protože jsme zjistili, že to kabinetní vyjednávání není k ničemu, protože politicky to začíná být zajímavé až tehdy, když se o ten problém začne zajímat veřejnost,“ pokračoval Bek.
Host je přesvědčen, že se můžeme obejít bez školného na vysokých školách, ale tak jako tak musíme mít na paměti, že vzdělání něco stojí. A pokud politici nebudou chtít rozpočty vysokých škol posílit, nezbude, než jakousi formu školného zavést.
Promluvil také o proměnách, kterými budou muset projít vysoké školy, aby byly schopny studentům maximálně pomoct s přizpůsobením se změnám na trhu práce. Nejlepší by bylo, aby byl každý student co nejflexibilnější a aby mohl v případě potřeby změnit zaměstnání. Každý student by dnes měl absolvovat také základy IT. Právě to by podle Beka byla nejlepší příprava na přicházející technologickou revoluci 4.0, o které se tolik mluví.
Psali jsme:
autor: mp
