Policejní šéf nalil u Moravce čistého vína: Polovina aut nám dosluhuje. A to není vše

„Víte ta ekonomie v současné době je na prvním místě. Chybí nám finanční prostředky, chybí nám peníze na platy policistů a tak podobně,“ poznamenal hned na úvod vystoupení Tuhý, který připomněl, že stát v minulosti sebral peníze policistům na platech a je nezbytné, aby je vrátil. Konkrétně by mělo jít o 3 miliardy korun, které by měly stačit na dorovnání platů a zároveň na přijetí nových policistů tak, aby se jejich počet ustálil zhruba na 40 tisících.

V minulosti přitom policie měla dokonce 48 tisíc policistů. V tuto chvíli se však dorovnává jen do oněch 40 tisíc. V praxi to znamená, že jen v Moravskoslezském kraji nastoupí do služby na dvě stovky nováčků. V Moravskoslezském kraji je toto posílení nejvýraznější. „Já bych byl strašně nerad, aby se policie propůjčila k tomu, že kriminalita je zásadním problémem v určitých teritoriích,“ uvedl Tuhý s tím, že policie by se neměla nechat zapojit do předvolebního boje před nadcházejícími komunálními volbami.

Auta i uniformy, to všechno teď policisté potřebují

Mohlo by dojít i na další investice, např. na obnovu vozového parku policie. „V momentě, kdy finanční prostředky získáme, jsme schopni zahájit veřejné zakázky,“ přislíbil ve vysílání policejní prezident. Prozradil také, že polovina policejních vozidel v podstatě dosluhuje. Na obnovu poloviny vozového parku by ale policie potřebovala asi 1,6 miliardy navíc. Policejní šéf je však realista a ví, že tyto prostředky najednou nezíská. Uvítal by alespoň 600 milionů korun a současně nastavení nějakých parametrů, které zaručí určitou jistotu ve financování policie.

Problematické jsou ale i součásti policejních uniforem, např. nevyhovující obuv. Tuhý si nemyslí, že by to s tou uniformou bylo tak katastrofické, ale faktem prý je, že potřebují určitá vylepšení. „Ono to není o tom, že bychom chtěli zcela nové uniformy, ale chceme dosáhnout toho, aby policisté měli nepromokavé bundy, lepší obuv a podobně, popsal situaci policejní prezident. Postupná obměna uniforem by ale mohla zabrat až 4 roky.

Pokud zrychlí zločinci, i my přidáme na tempu, slibuje policejní prezident

Dalším problémem je i kyberkriminalita. Nezaspala policie v této oblasti? Já si myslím, že nám vlak ještě neujel, ale v tuto chvíli jsme v posledním vagonu, zhodnotil situaci Tuhý. Hodlá proto usilovat o to, aby se policie přiblížila „lokomotivě“. Plánuje proto zřízení celorepublikového útvaru, který by se měl zabývat právě počítačovými zločiny. Vzniknout by mohl do dvou let.

„Dnes ta policie už má policisty, kteří se touto problematikou zabývají, ale jestliže zjistíme, že tento problém zrychluje, akceleruje, tak i my budeme akcelerovat,“ podotkl Tuhý. V takovém případě by se mohl nový útvar zrodit rychleji. Jasněji má být už na konci tohoto roku.

Drobná kriminalita a korupce

„Jako policejní prezident bych neměl být spokojen nikdy,“ uvedl Tuhý k problematice drobné kriminality. Ještě jako pracovník policie v Moravskoslezském kraji byl prý sám obětí pachatelů drobné kriminality a jeho případ byl odložen. Pachatel zůstal nenalezen a nepotrestán.

V této věci by ale policii mohl pomoci např. registr přestupků. Tuhý apeloval na politiky, aby jej zavedli co nejdříve. Následně se pozastavil nad tím, že jistou nevůli vyjadřují představitelé samosprávy, protože se vznikem registru by na ně padly další povinnosti.

Následně došlo na problematiku korupce. Podle policejního prezidenta je to popularizované téma, a to jak politiky, tak médii. Lidé proto o korupci mluví poměrně často. Ale podle Tuhého je víc trápí otázka vlastní bezpečnosti. To však nic nemění na tom, že boj s korupcí je jednou z priorit. Policejní prezident však zdůrazňuje, že policie dotáhne případ do konce, předá ho justici a dál už na to nemá vliv. Pokud některé kauzy nekončí odsouzením, z čehož je společnost roztrpčená, je třeba posvítit si spíše na justici než na policii. Ta podle nejmocnějšího muže sboru strážců zákona koná, jak má.

Opilý krajský ředitel

A jestliže se někde objeví případ, že snad dokonce policista přijal úplatek, Tuhý bude jen rád, když se o tom dozví. Takový člověk prý u policie nemá co dělat. „Pokud budou takové příběhy zaznamenány, tak budu jen rád, když se na nás budou občané obracet,“ uvedl šéf policie.

Ve vysílání odpovídal také na otázku, co se stalo s ústeckým krajským policejním ředitelem Tomášem Landsfeldem, který řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. Při kontrole mu bylo naměřeno 0,16 promile. Za to mu byl zatím nepravomocně uložen zákaz řízení na půl roku a pokuta 16 tisíc korun.

V závěru vystoupení policejního prezidenta došlo i na kauzu zraněného zpěváka Michala Hrůzy. Ten nyní leží v nemocnici s poraněním hlavy. Policie podle svého prezidenta udělá maximum pro to, aby případ dotáhla do zdárného konce.

Na Novém Zélandu stačí půl dne, u nás to zabere skoro tři týdny

Ve druhé části pořadu pak byla řeč o podpoře podnikání. Ministr průmyslu a obchodu v této souvislosti poukázal na to, že samo založení podnikání nemusí být tím nejpalčivějším problémem. Obtížnější mnohdy bývá zbavit se nálepky špatného podnikatele, pakliže čelíte např. podvodnému konkurzu. A na tom by mělo zapracovat Ministerstvo spravedlnosti. Znalci pak ministrovi připomněli další těžkosti. Neobejdeme se prý bez dalších reforem.

Do vysílání České televize dorazila trojice mužů v čele s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD). Doprovodili ho Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, ředitel pro HR a vnější vztahy ArcelorMittal Ostrava a Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava. Diskutovali o podpoře podnikání, o podpoře znalostní ekonomiky i o energetické koncepci českého státu. Česko se totiž stále propadá v žebříčku konkurenceschopnosti. A to i díky administrativní zátěži kladené na podnikatele.

„Já samozřejmě pokračuji v práci komise, která se snaží omezit administrativní zátěž podnikání. Je to obtížná práce, občas sisyfofská, ale dělat se musí, protože jinak administrativní zátěž narůstá,“ uvedl Mládek. Překvapilo ho i to, jak dlouho vlastně může trvat, než se podnikatel dočká elektrické přípojky. Problém je ale podle něj v systému, počítaje v to i fungování justice.

„Na Novém Zélandu stačí pro založení podnikání půl dne, u nás je to dvacet dnů,“ popsal situaci Jan Rafaj. Vondrák dodal, že stagnuje systém technického vzdělávání, mladí lidé o něj totiž nemají zájem. „My se to snažíme nějakým způsobem ovlivňovat, ale pravda je, že techniků ubývá,“ prohlásil Vondrák. Bylo by přitom iluzorní myslet si, že absolventy humanitních oborů bude možné v budoucnu přeškolit na techniky. Technické školy přitom získávají jen minimum peněz na žáka v porovnání s některými institucemi v zahraničí.

Podle ministra Mládka přitom nedávná ekonomická krize ukázala, že se s problémy lépe vyrovnávají technické podniky než humanitně orientované obory. Pomoct by mohla i užší spolupráce firem a škol. Tady se ale podle Mládka naráží na to, že firmy odmítají. „Bylo by také dobré obnovit přijímací zkoušky na střední školy,“ uvedl šéf resortu.

Reformy, reformy a další reformy

„Reforma školství je něco, co nezbytně potřebujeme,“ reagoval na to Rafaj. „Potřebujeme totálně změnit strukturu vysokých škol. Potřebujeme i reformu středního školství,“ pokračoval. Od zahraničních investorů přitom prý často slyší, že Česká republika má obrovský potenciál, ale nevyužívá ho, neboť se bojí reforem.

Rafaj má za to, že je také třeba se výrazněji orientovat na aplikovaný výzkum. Mládek si přisadil a popsal své setkání s guvernérem amerického státu Arkansas. „Oni se snaží investovat do tzv. startupů, tedy projektů na podporu začínajících firem, a to i za cenu toho, že bude podpořeno deset firem a z toho bude nakonec úspěšná jen jedna,“ upozornil ministr.

Ministr Mládek ale poukázal také na to, že založení firmy není jediným problémem, se kterým se podnikatelé potýkají. Mnohonásobně horší může být ukončení podnikání, resp. jeho hrozba, v rámci insolvenčního řízení a falešnými konkurzy. „Když řeknete, že jste neuspěl proto, že na vás někdo udělal nějaký komplot, tak to vypadá, jako že se snažíte omluvit své selhání,“ podotkl Mládek. Tak to ale často nebývá. Proto je třeba posvítit si i na práci soudců a konkurzních správců. „Pokud lidé ucítí, že jim to prochází, tak s jídlem roste chuť,“ varoval Mládek.

Ministr proto předpokládá, že Ministerstvo spravedlnosti bude tlačit na předsedy krajských soudů, aby jednali v souladu se zákonem. Takový tlak se podle ministra průmyslu nevylučuje s nezávislostí soudců, ale bude obtížné takovou věc prosadit.

OKD a Temelín

Vzhledem k tomu, že byl pořad vysílán z Ostravy, došlo i na otázku OKD. Mládek v přímém přenosu uvedl, že stát může teoreticky do společnosti vstoupit, ale to až po jednání s případným konkurzním správcem. Bude také velmi záležet na tom, jak se budou vyvíjet ceny uhlí. Rektor Vondrák k tomu dodal, že zahraniční společnosti, např. z Číny, mají zájem na tom, aby v Ostravě byli proškoleni jejich odborníci. Jistou možnost dalšího rozvoje těžařského průmyslu představuje i břidlicový plyn.

Došlo i na otázku dostavby Temelína. Ministr financí Andrej Babiš k tomu v minulosti uvedl, že by v této věci mohl pomoci soukromý investor. „Je zajímavé, že v zemi, kde neumíme s pomocí PPP projektů stavět ani dálnice, diskutujeme otázku dostavby jaderné elektrárny,“ poznamenal k tomu v pořadu Rafaj. Apriori však tuto možnost nevyloučil.

Ministru Mládkovi by se snad i líbilo soutěžit každý blok jaderné elektrárny zvlášť, ale má to svá rizika. Zájemců pro dostavbu Temelína je totiž víc, přesněji řečeno celkem 4, z čehož by v ideálním případě plynulo, že bychom měli nové postavit hned 4 nové bloky. „Není to tedy tak jednoduché,“ uvedl Mládek. V Koreji dokonce jihokorejská vláda prohlásila, že podpoří svou firmu, pokud bude znovu vyhlášen tendr na dostavbu Temelína.