Polistopadový režim skončil, tvrdí Václav Klaus

„V Evropě sílí něco, co bych nazval eurokritické hlasy, a kdykoliv se to eurofilové snaží bagatelizovat, nebrat vážně, tak ona ta realita je, oni to vážně berou, pouze navenek se snaží říkat, že ne. Na mě se obrací řada šéfů těch politických stran, které jsou takzvaně eurokritické, před těmi evropskými volbami a dokonce navrhují, abych já tady uspořádal nějaký celoevropský kongres všech těchto stran. V těchto volbách jde o to, jestli více Evropanů pochopí, že je potřeba udělat nějakou výraznou změnu,“ řekl Václav Klaus v úvodu rozhovoru pro Českou televizi.

Angažmá v evropských volbách?

Následoval dotaz, zda se bude on sám angažovat v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. „To bych předbíhal. V každém případě sedět v Evropském parlamentu a trávit mládí v Evropském parlamentu hodinovými a hodinovými diskusemi zase úplně můj sen není,“ odpověděl Klaus s tím, že angažmá ve volbách nevylučuje, ale spíše netipuje.

„Nechybí Vám politika, když sledujete aktuální politická vyjednávání o vládě?“ ptal se redaktor ČT. „Ne,“ reagoval někdejší prezident. A dodal: „Skoro říkám, že už je dobře, že to mám za sebou a tohoto se nemusím zúčastňovat, protože ke změně, ke které u nás v posledních několika měsících došlo a která vůbec nebyla způsobena těmito výsledky voleb, ba naopak ty výsledky voleb byly způsobeny tou změnou režimu politického, který u nás nastal, si nejsem jist, že bych v tomhletom režimu chtěl nějakým aktivním způsobem vystupovat a být aktivním účastníkem diskusí s panem Okamurou, s panem Babišem. A můžu jmenovat desítky dalších. To prostě ne,“ řekl exprezident.

Krize polistopadové éry

Poté přišla řeč na debatu o krizi polistopadového systému v Česku. „Já si myslím, že to, co nastalo, a opakuji znovu: není to jen výsledkem těch voleb, ale tím vším, co se u nás odehrávalo v posledních třech čtyřech letech... Skončil polistopadový režim. Skončilo to, co jsme si nikdy vzájemně pořádně nevydefinovali. Povšechně jsme to označovali za tržní ekonomiku a parlamentní pluralistickou demokracii. Ale chtělo by to asi něco dalšího k tomu dodat. Já myslím, že tento režim teď skončil. To je změna, kterou drtivá většina lidí, ač nějak hlasovala ve volbách, nedomyslela, nepochopila a neuvědomila si tu obrovskou změnu, ke které došlo,“ uvedl Klaus.

Na otázku, jak by definoval nový režim, Klaus reagoval takto: „Už jsem se o to někdy pokoušel a usoudil jsem, že jeho název ještě nemám, že ho neumím dobře nazvat a nechci to uspěchat. Ale je to režim, kdy se některé základní charakteristiky našeho spolužití v této zemi změnily a nechme si to ještě chvíli na přemýšlení, abychom se neukvapili s tím názvem.“

„Pluralitní demokracie je přeci založená jen a jen na existenci politických stran a havlistická teorie nepolitické politiky a jeho nepřetržitý souboj s politickými stranami konečně teď dva roky po jeho smrti oslavila své vítězství. Takže politický systém je u nás výrazným způsobem rozbit,“ pokračoval Klaus.

Boj o dnešek ustal

Poté se vyjádřil k povolebnímu vyjednávání. „Boj o dnešek ustal. Jestli dostane Okamura nebo ODS místopředsedu nebo TOPka místopředsedu sněmovny anebo jestli ministrem zahraničí bude ten či onen, jestli ministrem financí bude ten či onen, to není boj pro naši zemi, to je boj mezi konkrétními aktéry této hry, z nichž jeden buď bude, nebo nebude ministrem zahraničí, bude, nebo nebude ministrem financí, ale nic definičního pro tuto zemi to bohužel neznamená. Rozdíl mezi panem Stropnickým a panem Zaorálkem, nebo kdo ještě by mohl být kandidátem na ministra zahraničí, je mi skoro lhostejný. Obojí považuji za tragédii pro naši zemi,“ prohlásil bývalý premiér a prezident.

Následoval dotaz, zda necítí svůj podíl na prohře polistopadového režimu. „Já myslím, že jsem do značné míry přispěl k jeho zavedení u nás. Na tom tedy trvám a jakkoliv bych vůbec nechtěl bagatelizovat svou roli například v posledních deseti letech v roli prezidenta republiky, který má při našich ústavních pravomocech jistou nedominantní roli, tak každému musím říci, že jsem premiérem této země nebyl a nejsem už šestnáct let od listopadu 89. Čili hra na to, že za všechno může Klaus, to považuji za naprosto dětinské a nesmyslné a hloupé,“ odpověděl Klaus.

Zeman mění Ústavu až teď tím, že se zřekl milostí

Poté se řeč stočila na to, čím si Klaus vysvětluje výrazný pokles obliby prezidenta Zemana u veřejnosti. „Složitostí, bezradností naší politické i ekonomické situace. To jsou ty mimozemanovské příčiny. Také bych řekl, že je to něčím z toho, co prezident Zeman udělal, ale pořád ještě přetrvává boj o prezidentskou kandidaturu. Čtvrtým faktorem je určitě to, že mnoho útoků na prezidenta Zemana není útokem na jeho dnešní konání, ale pokračování prezidentské kampaně od těch, kteří se nemohli smířit s tím, že nevyhrál jejich kandidát. Tak asi v konglomerátu těchto čtyř věcí bych vysvětloval ten evidentní pokles popularity,“ řekl na adresu Zemana jeho předchůdce.

„Nicméně, když už o tom mluvíme, tak já, když jsem si včera nebo předevčírem četl rozhodnutí prezidenta Zemana, že se zříká udělování milostí, tak já, který jsem považoval za strašlivé nadsázky slova o tom, že Zeman mění Ústavu, tak mohu říct, že teď poprvé za devět měsíců prezident Zeman mění Ústavu. Já si myslím, že pravomoc takové unikátní věci, jako je udělování milosti, nemůže být delegována na úředníka. Milosti buď zrušme, anebo je nechme tak, jak jsou myšleny, jako mimořádnou výsadu hlavy státu, a tak jsem to také chápal celou dobu já. Za mě ani o jedné jediné milosti nerozhodl žádný úředník mého úřadu nebo natož nějakého jiného. Mohli mi říkat: Ano, to se mi zdá rozumné, tohle ne. Takhle se mnou mohli mluvit, ale že jsem si to vždycky vzal na dvoudenní pracovní víkend do Lán a každou jednotlivou milost jsem fixem psal já. Čili tato věc, která je o životech lidí, o osudech lidí na dlouhou dobu, prostě není delegovatelná na nikoho jiného. Myslím si, že toto zdánlivě nevinné sdělení, že to přesouvá na někoho jiného, bych považoval za první faktické přepisování Ústavy,“ uvedl.

Vystoupit z EU?

Poté se znovu hovořilo o Evropské unii, respektive myšlence o vystoupení z EU, což Klaus zmiňuje ve své nové knize. „Za prvé: My máme v té knize, kterou jsme nedávno publikovali, závěrečnou kapitolu, kde se říká, co dál s Evropskou unií a tam máme variantu A, B, C. Varianta A – pokračovat se všemi negativními dopady, které z toho plynou, varianta B – pokusit se měnit Evropu našimi skromnými silami, hledat na to partnery, a třetí – eventuálně Evropskou unii opustit,“ vysvětlil.

„..Já si myslím, že už bylo konečně potřeba nastolení této otázky. Tuto otázku, a já bych to nazval slovem legitimizovat. Není to zločin, není to prohřešek proti lidskosti, není to genocida, není to já nevím co. Je to přece normální lidské uvažování a ono má být legitimizováno, a i proto jsme to do té knihy napsali,“ doplnil.

Co dál s Českem?

V závěru rozhovoru se ještě věnoval výhledům do budoucna v ČR. „V krátkém období, a teď používám tato slova jako ekonom, se nedá dělat nic. Prostě karty jsou rozdány, vláda nějak bude fungovat. Já si nemyslím, že máme zkoušet model Ukrajiny nebo model Thajska v těchto posledních dnech, pořádat nesouhlas lidový, nepokoje na ulicích, kde by lidé protestovali proti existujícímu uspořádání. Toho já pořád ještě zastáncem nejsem, a dokonce si myslím, že situace na Ukrajině je záměrně zvenku rozeštvávána. V krátkém období se nedá udělat nic,“ míní Klaus.

Něco se ale podle něj udělat musí. „To znamená připravovat se, organizovat, přednášet, psát, burcovat lidi. To je cíl, který je před námi všemi, kteří to myslíme s touto zemí vážně a zodpovědně. Chci tím říci, že pro nějakou bezprostřední politickou veleaktivitu teď není žádný prostor. To není defétismus. Já říkám hned ten dovětek: Dělat se musí spousta dalších věcí, i tyto rozhovory,“ uzavřel rozhovor pro Českou televizi.