Diskutovat do dnešního pořadu dorazili ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta ČR Hynek Kmoníček, místopředseda TOP 09 František Laudát, poslanec KSČM Jiří Valenta, bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, jazyková lektorka a příznivkyně Miloše Zemana Zdenka Valvodová a zakladatel skupiny Za odvolání Miloše Zemana Šimon Hlinovský.
„Přímá souvztažnost mezi lidskými právy a obchodem neexistuje. Jedno může podporovat druhé a Česká republika to dokazuje,“ uvedl úvodem pořadu Kmoníček. „Pan prezident by na oslavu podruhé nejel, pokud by zjistil, že by zhoršil postoj České republiky v EU. V EU ale žádný jednotný postoj nebyl,“ dodal s tím, že naše hlava státu byla pozvána na oslavy stejně jako další státníci.
„Je to naprosto neuvěřitelná nehoráznost,“ oponoval Laudát s tím, že nešlo o úctu k mrtvým, ale o demonstraci síly. „Pan Kmoníček moc dobře zná diplomatické nuance,“ dodal s tím, že prezident nás hrubě poškodil a zároveň znejistil naše partnery.
„Aby zahraničními partnery, jež jsme znejistěli, nebyla jen TOP 09,“ oponoval okamžitě Kmoníček a chtěl po Laudátovi vyjmenovat státy, u kterých jsme si vystoupením prezidenta pokazili jméno. Laudát je neuvedl, ale řekl, že naši spojenci pořád doufají, že éra Zemana pomine jako éra Haidera v Rakousku.
Valvodová: Je to mnoho povyku pro nic
„Samozřejmě nemám nic proti rozvoji česko-čínských vztahů, dělá to řada zemí. Ale otázkou je jak,“ vmísil se do debaty Kocáb s tím, že obdobná politika se odehrává vůči Rusku. „A vyvolává to dojem, že se přikláníme na Východ,“ dodal.
„Myslím si, že je to mnoho povyku pro nic. Pan prezident se nikdy nechoval tak, abychom se my museli bát, že přijdeme o nějakou prestiž,“ zastala se naší hlavy státu Valvodová. Okamžitě však strhla kritiku Hlinovského, že i když byl Zeman na návštěvě USA, nebyl pozván na oficiální návštěvu Bílého domu. „Navštěvuje místo toho Rusko, Čínu a postsovětské satelity,“ dodal Hlinovský.
Následně nastala výrazná rozepře mezi Kocábem a Valvodovou ohledně demokracie. Musela ji krotit moderátorka Jílková, která se snažila vrátit diskusi k lidským právům.
Na přetřes přišel i Tibet
„Nevím, nakolik se v Číně porušují lidská práva,“ uvedl k tomu poslanec Valenta a dal příklady také porušování lidských práv v arabských zemích. „Nemůžete jedno zlo odůvodňovat druhým zlem,“ okřikl ho Kocáb. K tématu vystoupil také sinolog Martin Kříž z publika. „Co se týče obyčejných lidí, s kterými jsem v kontaktu, v drtivé většině mají jiné starosti než my. To, co řeší obyčejný člověk, jsou pracovní podmínky a znečištění životního prostředí, ale nezajímá se o politiku. O mučení se obyčejný člověk nedozví,“ uvedl Kříž a na otázku Kocába odpověděl, že se s mučením ani on sám nesetkal.
Následně se rozhořela diskuse ohledně dědictví 17. listopadu 1989 ve které byl Kmoníček napomenut za to, že je jen cynickým diplomatem. „Uznává pan prezident, že existují v Číně i Rusku političtí vězni?“ zeptal se následně šéf think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda Kmoníčka. „Političtí vězni jsou v každé zemi,“ odpověděl Kmoníček. „Možná bychom i tady nějakého našli,“ dodal s úsměškem. „Mně to nepřipadá vtipné,“ reagoval Janda. I Kocáb pronesl noticku: „Já se vás začínám bát.“
A to jsme ještě nemluvili o Tibetu, poznamenal následně Kocáb. „Tibet je má oblíbená otázka. To hlavní, co se změnilo, je situace na tibetské straně. Dalajlama se vzdal všech politických funkcí již v roce 2011,“ rozjel se exministr. Následně jej moderátorka přerušila, neboť podle svých slov zjistila přítomnost občana Tibetu.
Kmoníček pak opět rozbouřil prezidenotvy odpůrce prohlášením, že disbalanci v exportu a importu můžeme vyrovnat například tím, že jsme byli účastníky čínských oslav.
Schling: Prezident se před nikým nehrbí
„Já znám pana prezidenta asi pětadvacet let a nikdy jsem nezažil, aby se pan prezident před někým hrbil. A nikdo ani od něj neslyšel výrok, že by neuznával lidská práva,“ uvedl z publika bývalý ministr dopravy Jaromír Schling. „Je řada věcí, které Čína nemusí dělat,“ poukázal však Laudát na mučení, které je prý v té zemi standardem. Schlingovi v jeho tvrzení, že Čína je stabilní stát, přizvukovala i Valvodová. „Takže trest smrti v Americe vám nevadí, ale mučicí nástroje v Číně ano,“ rýpala.
Podle sinologa Kříže je tato země naprosto specifická. „A je v určité fázi vývoje,“ řekl s tím, že se postupně bude prosazovat střední třída. Následně dostal prostor i tibetský občan, který uvedl, že v zemi nejsou základní lidská práva. „Nemáme svobodu projevu, nemáme svobodu volby. Nemáme svobodu žít způsobem, jaký si vybereme. Moje otázka je: Můžete říci tedy v přímém přenosu, že Tibeťané si nezaslouží svobodu?“ zeptal se občan. „Kolik století bude potřebovat Čína, aby dala Tibetu svobodu?“ zeptal se Laudát Kříže. Ten odpověděl, že by bylo třeba, aby se tam Laudát vypravil. „K tomu, abych věděl, že je v dané zemi okupace, tam musím jet?“ kontroval Laudát.
„Padni, komu padni,“ zvolal následně Michael Kocáb, když odpovídal na dotaz, zda by kritizoval porušování lidských práv v jakékoliv zemi. Klidně prý bude kritizovat i zemi vlastní.
Student: Společnost rozděluje Zeman
„Jediný, kdo tuto společnost rozděluje, je pan prezident Zeman,“ uvedl následně student z publika. „Pan prezident Zeman se snaží mít přátelský dialog,“ oponovala Valvodová s tím, že naopak on, student Fakulty sociálních věd, má štvavou rétoriku. Student následně poukázal na nečisté Zemanovy prostředky ve druhém kole prezidentské volby. „Vytvořil pojem lumpenkavárna, vše svádí na ni,“ uvedl pro příklad, jak Zeman štěpí společnost.
„Když se naše vztahy s Čínou zlepší, co to udělá s Japonskem?“ padl na závěr dotaz z publika. „Prospěje jim to, protože nikdo tak nesoutěží jako dva Asiaté. Výsledkem návštěvy v Číně je ohlášení státní návštěvy z Jižní Koreje,“ odpověděl Kmoníček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
