Spousta Čechů odmítá přijímání uprchlíků. Jsme tak rasistický a necitlivý národ? Co říci na to, že politický establishment víceméně přistoupil na lidovou poptávku – čili nechce kvóty a uprchlíků chce co nejméně?
Myslím, že jde o zcela zkreslený pohled optikou médií. Česká veřejnost nemá s uprchlíky a s jinými národy problém, vždyť na stavbách pracují a žijí u nás tisíce Ukrajinců, lidé pravidelně nakupují nebo se stravují u Vietnamců. Je ale třeba říct, že veřejnost nechce platit za chyby Evropské unie, která zapomněla na jižní hranici schengenského prostoru vybudovat technické i úřední bariéry, jež by zajistily naši bezpečnost. Teď místo toho, aby svůj omyl napravila, chce, abychom si uprchlíky pozvali domů na oběd.
Dá se tedy předpokládat, že vyhrocenou situaci si budou státy řešit po svém… Myslíte si, že dosavadní přístup české vlády, tedy opatření jako jsou kontroly ve vlacích, jsou aktuálně dostatečné? A co soudíte o postupu EU?
Jasná uprchlická politika nám chybí, a to není jen otázkou posledních týdnů, ale bohužel se to týká i dřívějších vlád včetně pravicových. I když jsme dříve přijímali mnohem více uprchlíků než dnes, například v době konfliktu v Kosovu a Makedonii, nenastavili jsme vhodné mantinely, aby se tito lidé adaptovali a byli přínosem pro společnost i ekonomiku.
Věříte, že najdou v Bruselu skutečně efektivní řešení?
Jediným řešením je zavření hranice a přijímání pouze politických uprchlíků. Obávám se ale, že na to současné vedení Evropské unie není dost akční a že problém bude dále eskalovat.
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v Poslanecké sněmovně při projednávání tématu migrace zmínil, že „máme možnost opravdu si vytvořit vlastní strategii, přemýšlet, co uděláme a co by bylo do budoucnosti možné a prospěšné pro naši zemi“. Co by podle vás bylo prospěšné pro naši zemi z hlediska bezpečnostní strategie?
Jak už jsem řekl, lidé nejsou proti uprchlíkům, ale jsou dost rozumní na to, aby poznali, že politika kvót je postavená na hlavu. I kdyby nám přidělili deset tisíc uprchlíků, většina z nich se brzy přesune do Německa – máme přece otevřené hranice.
Většina sociologů a ekonomů potvrdí, že uprchlíky v podstatě potřebujeme, vzhledem ke klesající populační křivce. Ale takové, kteří se dokáží adaptovat v našem prostředí a kteří tady budou chtít pracovat. To by měl být základ a na této jednoduché myšlence by měla naše migrační politika stát.
Jak by podle vás měla Česká republika reagovat v souvislosti s přerozdělováním uprchlíků?
Přerozdělování a kvóty jsou do nebe volající nesmysl. V případě zavedení kvót (což, jak podle aktuálního vývoje vypadá, zřejmě nenastane), bychom museli použít takzvané žluté nebo i oranžové karty, které jejich zavedení zabrání.
Co soudíte o názorech, že bychom měli přijímat pouze křesťany, kteří by prý mohli být snáze integrovatelní?
Prvním hlediskem by mělo být, zda jde o politické nebo ekonomické uprchlíky. Přičemž je jasné, že ti lidé, kteří se do Evropy dostávají přes Středozemní moře, jsou z devadesáti procent ekonomičtí uprchlíci, láká je vidina sociálních dávek a veškeré péče, kterou tady mohou využívat.
Nebojme se taky přiznat, že to, co se dnes děje, je zcela viditelný vývoz islámu do Evropy. Tak velké masy si určitě ráno, když se probudí, neřeknou: fičíme za lepším. To je, troufám si říct, na velmi vysoké úrovni organizovaný exodus. Nenapadlo vás někdy, když čteme, že musí vyžít za dolar denně, jak asi našetří tisíce dolarů na zaplacení převozníků? Takže jde o to, abychom si vlastně katy naší tisícileté křesťanské historie nezavlekli do evropského domu. Příklad vyspělé Římské říše mějme pořád na paměti. I to je odpověď na vaši otázku, proč právě křesťany.
A ohledně dalších migrantů, například těch, kteří jsou prospěšní pro naši ekonomiku, i tady musíme postupovat velmi opatrně, nezakládat jejich ghetta, ale integrovat je do společnosti, a samozřejmě vždy upřednostňovat ty, kteří mají největší šanci, aby u nás uspěli, tedy křesťany nebo národy, ke kterým máme historiky blízko.
A co odvážný plán na vytvoření jistých uprchlických táborů v Africe?
Já proti takovému plánu nic nemám. Podle mě je mnohem méně odvážný než to, jak pomalu lídři EU řeší aktuální situaci. Právě jejich nečinnost je velmi odvážná, protože zavání velkým průšvihem.
Zastánci imigrace tvrdí, že přistěhovalci vždy byli posilou pro ekonomiku, protože pracovali horlivěji než místní lidé, ve snaze se prosadit. Někteří členové britské vlády dokonce byli potomci imigrantů a ti uspěli i ve velkém byznysu. Na druhou stranu, ve Francii i dalších zemích jsou to často přistěhovalci či jejich děti, kteří padají do sociálních sítí a např. ve Švédsku dle statistik vévodí kriminalitě. Čili, kde je pravda po stránce ekonomické výhodnosti pro společnost?
Nic není černé ani bílé. Nesnáším ty řeči, že někdo pracuje horlivěji než místní. My jsme si v Evropě uplatili sociální smír velkorysými sociálními dávkami a dnes za to sklízíme ovoce. Pokud mluvíte o Británii, tak zcela určitě máte na mysli příklady těch migrantů, kteří se přizpůsobili a dodržovali zákonné normy země, do které se dostali. Ale máme i příklady z Francie a o těch by si ti žvanilové měli alespoň přečíst. Nechoďme daleko, jeden nejmenovaný ministerský chytrák u nás řekl, že klidně bude žít mezi Romy a jak to dopadlo, jen v televizi se ukázal s klíčem od bytu, ale nikdo ho v něm neviděl. Vždyť se podívejme do sousedního Rakouska. Ti, kteří mají zachraňovat ekonomiku, rozbíjejí stanová městečka, ne proto, že by chtěli pracovat, ale domáhají se mobilů, připojení k wifi a teplého jídla několikrát denně. To si opravdu myslíme, že nás tito přišli spasit? Rozkopete snad na návštěvě nábytek jen proto, že jste nedostala teplé jídlo?
Nicméně jedno je jisté: úspěchu v čemkoliv (včetně přijímání uprchlíků) můžeme dosáhnout jen tehdy, když to budeme dělat promyšleně, postupně. Což v dnešní době udělat nemůžeme, to jsme již v Evropě zaspali či promeškali. Jsem přesvědčen, že současné snahy EU jsou předem odsouzeny k neúspěchu.
Jsou zde dva zajímavé argumenty zastánců migrace. Prvním je, že naše exulanty také v dobách komunismu přijímali na Západě. A druhý je, že i za socialismu naopak k nám přicházeli Arabové či Afričané a neměli jsme s nimi problém… Lze takto srovnávat?
Samozřejmě, to jen potvrzuje mou předchozí tezi. Naši exulanti neutíkali na Západ přes hranice po stovkách denně, navíc většina z nich už tam měla nějaké osobní vazby. Ale hlavní je přece to, že jsme přicházeli do stejné kultury a museli dodržovat zákony dané země. Najděte mi jediný případ násilí, kterého by se snad naší lidé v táborech dopustili. Tady jde přece o střet kulturních hodnot, na kterých je Evropa vystavěna. Cožpak si toto neuvědomují ti, kteří tak horlivě mluví?
Podobné to bylo i v opačném směru: Jako jedno z mála pozitiv předlistopadového režimu se dá hodnotit právě práce s lidmi z Afriky nebo Asie: tehdejší režim je sem nevozil do utečeneckých táborů, ale na studia nebo na praxe do podniků, a zpátky pak do rozvojových (samozřejmě socialistických) zemí exportoval vzdělání a zkušenosti.
Když se podíváme do zpětného zrcátka už od 90. let… Kde všude západní politika udělala chybu v akcích na Blízkém východě a v severní Africe? Máme zde první válku v Zálivu, 11. Září, Afghánistán, invazi do Iráku, rekonstrukci Iráku, arabské jaro, Sýrii, Islámský stát. Co jsme udělali špatně a jak se to mělo udělat jinak?
V této jediné otázce je zahrnuto tolik témat, že by mohlo vzniknout hned několik podnětných rozhovorů. Průsečík odpovědí vidím v jediné věci: někdy jsme příliš rychle a bez diskuzí podlehli politice lídra, ať už to byly v jednotlivých případech USA, Německo, Francie, Rusko nebo jiné země, bez toho, aby se odpovědně přihlédlo k názorům a praktickým zkušenostem dalších zemí. Rozbili jsme režimy na Blízkém východě, aniž bychom měli alternativu, a nyní jsme se opět dočkali hodně hořkého ovoce.
Na Slovensku proběhla divoká demonstrace opravdových extremistů. Lze si představit, že mainstreamové strany mohou těm opravdovým ,,mlátičkám“ vyrazit trumfy z ruky tím, že samy přitvrdí v otázce imigrantů?
Tradiční politické strany musí k této otázce zaujmout jasnější postoj. A společným směrem musí jít koalice i demokratická opozice.
Budou se více prosazovat lídři jako Marine Le Penová nebo Geert Wilders?
To záleží na tom, jestli se nám podaří jasná, srozumitelná a společná politika tradičních stran, jak jsem o tom mluvil. Pokud se o imigraci bude nesrozumitelně přít levice s pravicí, vláda s opozicí, tak vznikne ideální živná půda pro pravicový i levicový extremismus.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
