„Postup počítání ministerstva vnitra byl protiústavní a i nelogický,“ poznamenal. Pouze ale v případě Bobošíkové vedla změna propočtů k přesažení potřebné hranice 50 tisíc podpisů. Šimíček prozradil, že NSS velmi intenzivně zvažoval vrátit možnost kandidovat na prezidenta všem třem uchazečům. Názor většiny však prý dospěl k rozhodnutí, že tak neučiní, zejména proto, že z hlediska výběru náhodných vzorků a z hlediska zjišťování pravdivosti a úplnosti nebyla zjištěna žádná pochybení.
Nejvyšší správní soud tak došel k závěru, že postup ministerstva vnitra při přepočítávání hlasů porušil zákon. „Nicméně se jedná o historicky první přímé prezidentské volby a ve velkém časovém chvatu,“ vysvětloval, proč k pochybení zřejmě došlo. A je si jistý, že se vnitro polepší ze své chyby a v příštích letech se jim vyvaruje.
-
SLEDUJEME TÉMA: Přímá volba prezidenta a Vyřazení prezidentských kandidátů
Vybírat kandidáty mezi občany není samozřejmost
Pokud se některému z kandidátů nebude výsledek jednání NSS líbit, může se samozřejmě odvolat až k Ústavnímu soudu, podotkl Šimíček. Právě k němu se se svou stížností plánuje obrátit advokátka Klára Samková, které vadí potřebná hranice 50 tisíc podpisů. Šimíček s ní ale nesouhlasí: „Ta podmínka není protiústavní.“ Uvedl, že není samozřejmostí vybírat v přímé volbě prezidenta kandidáty přímo z řad občanů, stačí se prý podívat za hranice jiných států. „Myslím si, že občané by také měli možnost navrhovat své kandidáty, ale není to ústavní dogma,“ podotkl.
„Jsem přesvědčený o tom, že zákon o přímé volbě prezidenta není v rozporu s Ústavou,“ pronesl. Jen je bohužel podle něj nešťastně a nelogicky napsaný, což způsobuje prý legislativní spěch a ukvapenost, v níž žijeme. Zdůraznil však, že je důležité odlišit, když kritizujeme něco, co se nám nelíbí, od toho, kdy to nařkneme z protiústavnosti.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem