Severoatlantická aliance v reakci na ruskou anexi Krymu vyslala do Pobaltí, Polska a Černého moře vojenské posily v podobě stíhaček, výsadkářů a válečných lodí. Gesto mělo za cíl uklidnit partnery na východní hranici. V případě Polska se to zcela nepovedlo.
Polský prezident Bronislav Komorowski a další vrcholní polští představitelé včetně ministra obrany Tomasze Siemoniaka a šéfa diplomacie Radoslawa Sikorského požadují další garance bezpečnosti státu. Ke skutečnému rozptýlení obav z Ruska by prý mohlo pomoci trvalé rozmístění aliančních sil na území východního křídla NATO.
Základna NATO ve Štětíně
Varšava pro takové účely aktivně nabídla svůj přístav ve Štětíně. Tam by podle informací serveru iDnes.cz mohla vzniknout moderní základna rychlé reakce se zázemím pro několik tisíc aliančních vojáků, vlastním operačním štábem a s nepřetržitou pohotovostí.
Polským návrhem se Severoatlantická aliance bude pravděpodobně zabývat v záři na svém summitu ve Walesu. Už nyní je prý nicméně jasné, že Poláci získali podporu několika zemí, včetně USA a Británie.
Vojenské manévry v Polsku
Británie navíc avizovala, že na říjnové alianční vojenské cvičení, které se uskuteční v Polsku, vyšle jeden ze svých nejpočetnějších kontingentů „Black Eagle".
„Je správné, že členové a partneři NATO demonstrují společný závazek ke kolektivní bezpečnosti spojenců ve východní Evropě," řekl v pondělí během návštěvy Varšavy britský ministr obrany Michael Fallon. Další opatření ohledně posilování obrany podle něj jistě padnou na nadcházejícím zářijovém summitu NATO.
Rusko nápad tvrdě odsoudilo
Vybudování základny v Polsku se pranic nelíbí Rusku. Server iDnes.cz informoval, že ruská média s odvoláním na moskevské generály označila záměr za „přípravu pro případný bleskový útok na Rusko“. Takové kroky prý považují za pokračování nepřátelské politiky a upozorňují, že podle současné ruské vojenské doktríny může Rusko v reakci na konvenční útok použít v protiúderu všechny typy svých zbraní, včetně jaderných.
Psali jsme:
autor: luš
