Poláci mají Čechy rádi. Mají rádi např. písničkáře Jarka Nohavicu, ale i další české umělce, spisovatele. Průzkumy většinou ukazují, že Češi k Polákům se staví poněkud rezervovaněji. I polský prezident Andrzej Duda uznává, že naše vzájemné vztahy nebyly vždy ideální. Třeba v roce 1938, kdy Polsko využilo Mnichovské dohody a urvalo si kus našeho území – Těšínsko
Poláci jsou nám prý i přes občasné problémy vděční za to, že jsme z jejich pohledu pomohli ustavení polského národa. „České země mají dlouhou tradici a my s hrdostí vzpomínáme, že jsme před nedávnem slavili 1052. výročí přijetí křesťanství. Ten křest, křesťanství a v souvislosti s ním i státnost, to, že se Polsko na mapě Evropy objevilo, přišlo společně s Doubravkou z Čech. To Čechy nám dopomohly k asi nejdůležitějšímu momentu v našich dějinách – vzniku státu a vytvoření polského národa,“ uvedl Duda v rozhovoru s publicistkou Petruškou Šustrovou.
Polský prezident doufá, že se svět poučil ze druhé světové války a že už se nebudou opakovat podobné hrůzy. Dnes je Polsko demokratickou zemí, ve které se lidé přou a společnost je rozdělená, ale prezident Duda to přičítá tomu, že lidé spolu mohou diskutovat a mohou se přít. Spory jsou v demokracii přirozené. To, co přirozené není, je podle prezidenta skutečnost, že se Polsko tak úplně nevypořádalo se svou komunistickou minulostí. Někteří z komunistických kádrů si udrželi vliv a od počátku demokratického státu na tom byli lépe než obyčejní Poláci. To se prý ještě musí změnit. Ale jak?
„Jako příklad bych mohl uvést sociální politiku, kterou dělá současná vláda od roku 2015 a která se snaží právě o rovné příležitosti pro všechny společenské skupiny. Nicméně čas dělá svoje, lidé stárnou, většina komunistických a postkomunistických elit odchází jak z politiky, tak z byznysu. Jistě, nelze zapomínat, že předali další generaci mechanismy systému, v němž jsou jedni privilegovaní na úkor druhých. Ale současný svět je jiný, než byl v roce 1989. Jde o mnohem konkurenčnější prostředí, musejí soutěžit s lidmi, kteří byli nuceni si v nové realitě poradit sami, začínali od nuly, a přesto uspěli. Nepochybuji, že se Polsko pozitivně mění,“ pochvaloval si Duda.
Budoucnost Polska vidí především v udržení regionálních vazeb na okolní státy. Za velmi důležitou považuje Visegrádskou čtyřku. Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko promlouvaly především v migrační krizi hlasem rozumu. Tak to vidí polský prezident.
„Visegrádská čtyřka promluvila silným hlasem rozumu, navzdory zcela chybným politickým koncepcím, jimž se tehdy podřídila značná část Evropy. Dnes už je vidět, že toho litují, ustupují od svých dřívějších slov. Visegrádské země si stály za svým – navzdory útokům na naše země. A dnes Evropa opakuje naše návrhy řešení: lepší ochranu hranic, podporu uprchlíkům co nejblíž jejich domovu, odkud museli odejít kvůli válečnému ohrožení, větší podporu uprchlickým táborům, rozumné imigrační a azylové politice... To jsou naše postoje z roku 2015, které tehdy byly odsuzovány, a dnes je opakuje celá Evropská unie. V4 tak sehrála v mezinárodní debatě klíčovou roli. Stojí za to si všimnout, že se každou chvíli někdo ozve, že by se chtěl připojit, účastnit se našich setkání, ne jako člen, ale jako, dejme tomu, spřátelený pozorovatel. A nejde jen o evropské země, ale i ty mimo Evropu,“ prohlásil polský prezident.
Visegádská čtyřka zkrátka podle Andrzeje Dudy funguje. I navzdor občasným odlišným pohledům na některé věci, např. základny NATO v jednotlivých zemích. Poláci chtějí mít na svém území základny NATO. Od českého prezidenta Miloše Zemana a od slovenského prezidenta Andreje Kisky prý slyšel, že Češi a Slováci o nic podobného nestojí, ale nehodlají Poláky kritizovat.
Poláci prý mají obavy především z agresivního chování Ruské federace. „Vnímáme, jak se zhoršuje bezpečnostní situace v našem regionu. Mluvím o ruské agresi v Gruzii a potom na Ukrajině a o řadě méně viditelných, ale také důležitých hybridních útoků – včetně kyberútoků. Nejvíc jsou ohroženy baltské státy, kde jsou ruské menšiny. V Polsku těmto hrozbám nečelíme přímo, ale hraničíme s Ruskem, jež ukázalo, že se neštítí agresivních kroků, které porušují mezinárodní právo. Mnohokrát jsem říkal, že jsme vstoupili do NATO, ale NATO zatím nevstoupilo k nám. Je třeba, aby jednotky NATO byly fyzicky přítomny v Polsku, baltských zemích, Rumunsku, prostě v zemích, které se cítí ohroženy. Jen tak dokáže, že je živým společenstvím,“ zdůraznil polský prezident.
I s Ruskem by chtěli mít Poláci dobré vztahy, ale ne za cenu toho, že Ruská federace obsadila část Ukrajiny nebo Gruzie a tváří se, že je vše v pořádku. Není. Hranice je podle polského prezidenta zapotřebí respektovat. Když dnes obětujeme Ukrajinu, koho si Rusové vyberou zítra? To je důvod, proč je třeba mít se na pozoru.
O to víc je třeba spolupracovat v demokratické Evropě. Projektem, který může prohloubit spolupráci řady zemí, je i kanál Dunaj–Odra–Labe, který tak intenzivně prosazuje český prezident Miloš Zeman. Dudovi se tento projekt také líbí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
