Poslanci nedokončili debatu o klimatu ani o Šabatové. Sněmovna je "nevzala na vědomí"

10.11.2016 15:18

Sněmovna dnes nedokončila úvodní kolo debaty o ratifikaci pařížské klimatické dohody, která je namířena proti globálnímu oteplování. Smlouva nabyla platnosti minulý týden. Poslanci se nevyjádřili ani ke zprávě o činnosti veřejné ochránkyně práv za loňský rok. Ve dvojím hlasování se nenašlo dost hlasů pro to, aby dolní komora zprávu „vzala na vědomí“.

Poslanci nedokončili debatu o klimatu ani o Šabatové. Sněmovna je "nevzala na vědomí"
Foto: Hans Štembera
Popisek: Sněmovní ulice

Nový klimatický plán podepsali loni v prosinci v Paříži zástupci téměř 200 zemí. K letošnímu 5. říjnu se dosáhlo cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak mohla vstoupit do 30 dní v platnost.

Poslanec opoziční ODS Jan Zahradník podotkl, že Česko je vlastně vystaveno nutnosti dohodu ratifikoval, mluvil ale v souvislosti s ní o sociálním inženýrství. Jan Klán z KSČM se zase zajímal o to, zda budou smlouvu dodržovat největší znečišťovatelé, tedy Spojené státy a Čína. Ptal se, co se stane, když Česko pařížskou dohodu neratifikuje. Debatu přerušila poslední přestávka. Kdy se k ní Sněmovna vrátí, není jasné.

Oteplování se má podle textu dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997.

V debatě o zprávě činnosti ombudsmanky vystupovali hlavně poslanci hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury a Úsvitu. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová by se podle nich měla zabývat problémy lidí z většinové společnosti, kteří se ocitli v problémech, nikoli klást důraz na menšiny.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…