Na tiskové konferenci uvedl, že sociální demokraté ctí potřebu šetřit státní pokladnu, změny ale musejí být systémové, citlivé a ohleduplné k fungování státu. ČSSD se na tom shodla s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou, který dnes poprvé za pět let ve funkci navštívil jednání klubu sociálních demokratů.
„Nedostatek financí je třeba řešit, ale není možné to dělat plošně jako decimaci a la římské legie,“ uvedl Chvojka. ČSSD podle něj odmítá slepé snižování počtu zaměstnanců. Středula doplnil, že pokud by se záměr Schillerové měl brát doslovně, týkal by se například i snižování počtu hráčů v orchestrech. Pak by mělo být škrtnuto i deset procent z poslaneckých mandátů a deset procent senátních, uvedl v nadsázce. Odbory podle něj nemají problém se snižováním počtu zaměstnanců, ale s takto extrémním přístupem.
Schillerová navrhla snížení počtu státních zaměstnanců o deset procent při debatě o rozpočtu na příští rok, kdy stát počítá s nižším tempem růstu než dosud. Snižování se nebude týkat ozbrojených složek, pedagogů a nepedagogických pracovníků, řekla v pátek po jednání koaliční rady. Resorty jí mají do konce měsíce přinést analýzu vývoje zaměstnanců, a to jak na úřadech, tak v příspěvkových organizacích, a návrhy změn.
Pondělní Hospodářské noviny uvedly, že Schillerová přišla s návrhem snížit výdaje o 25 miliard korun, schodek rozpočtu plánuje zachovat na 40 miliardách korun.
S výrazným snížením výdajů podle deníku počítá návrh například u Ministerstva pro místní rozvoj, a to z původních pěti na 2,8 miliardy korun. Ministerstvo dopravy by mohlo přijít až o 9,5 miliardy korun, Ministerstvo zemědělství o více než pět miliard, Ministerstvo životního prostředí o 3,2 miliardy a například Ministerstvo kultury o 2,3 miliardy korun. Naopak polepšit by si mohly kancelář prezidenta nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Z výročních zpráv informačního systému o průměrném výdělku Ministerstva práce vyplývá, že v roce 2017 plat z veřejných rozpočtů pobíralo 634 700 lidí. Je to nejvíc za posledních sedm let. Počet znovu roste od roku 2014, v letech po ekonomické krizi byl nižší. Proti roku 2011 ubylo pracovníků ve zdravotních a sociálních službách, naopak přibylo ve veřejné správě. Některé opoziční strany růst počtu zaměstnanců kritizují. Podle nich státní správa efektivnější není. Poukazují i na chybějící digitalizaci a elektronizaci.
Loni ve třetím čtvrtletí pracovalo ve veřejném sektoru na 670 400 lidí. Podle výroční zprávy v loňském červenci až září ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení pracovalo 273 400 lidí. Ve vzdělávání působilo 210 700 osob a ve zdravotní a sociální péči 140 100. Kultuře a ostatním činnostem se věnovalo 46 300 pracovníků. Mediánový plat ve veřejné sféře loni dosáhl 32 799 korun. Meziročně se tak zvedl o 13 procent.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
