Ve sněmovně jste již téměř rok. Co jste od práce v ní čekala a překvapila vás něčím?
Šla jsem do poměrně neznámého prostředí, takže těch překvapení bylo více. Asi nejvíce mě zarazilo, kolik času poslanci tráví při vlastním jednání řečněním o ničem, prokládaným přestávkami na jednání klubů. Je jasné, že občas je potřeba se radit, ale úmyslné zdržování se mi nelíbí. Co jsem od práce čekala? Zajímavou, náročnou, různorodou a mě naplňující činnost, při které budu mít možnost pomáhat lidem kolem sebe. Jinak bych to dělat nechtěla. A jsem moc ráda, že se to zatím plní.
Žen v politice ubývá. Byť je ANO v tomto výjimkou (vám osobně se také podařilo přeskočit původně druhého Tibora Batthyányho, který se do sněmovny nedostal) a má silné zastoupení žen, čím si celkový úbytek vysvětlujete? A jak se díváte na návrh na zavádění kvót pro zastoupení žen ve vedení firem či v politice? Pomáhají podle vás kvóty ženám, nebo jim spíše škodí?
Myslím, že ženy jsou v politice citlivější a tvrdé politické vyjednávání nesou někdy hůř než muži. Jsou ale pochopitelně i výjimky. Jsem jednoznačně pro, aby bylo žen v politice více, a to právě kvůli citlivosti a jinému pohledu na věc, ale kvóty to podle mě nezajistí. Poměr by měl být hlavně přirozený a svazovat něco takového pevnými pravidly není cesta kupředu, ale zpět. Co mi ale hodně vadí, je rozdílné finanční hodnocení žen a mužů v rolích managerů a top managementu. Chtěla bych, aby se toto změnilo.
Psali jsme:
Proč jste si vybrala zrovna hnutí ANO a proč jste jako hnutí podle vás terčem kritiky celé opozice, ale částečně i médií?
Cítila jsem, že jen sedět a stěžovat si není dobře, že je třeba něco udělat, a hnutí ANO mělo od začátku podobnou rétoriku. Byli tam a stále jsou lidé, kteří to dělají s nadšením, a ne pro posty a pro peníze. Terčem je u nás v zemi většinou bohužel každý, kdo je úspěšný. V hnutí ANO jsme zvládli po krachu vlády Petra Nečase přesvědčit mnoho lidí, že politika má stále smysl, a z ničeho jsme vyrostli do vládní politické strany s řadou ministrů. Nedivím se tedy, že jsme terčem kritiky.
Jste členkou Výboru pro zdravotnictví. Co považujete v současné době za největší problém, který je třeba vyřešit?
Problémů našeho zdravotnictví je celá řada, stačí se podívat do denního tisku za poslední týden a těch témat je spousta. Jeden problém většinou souvisí s několika dalšími. Jako zdravotní setra jsem působila na různých odděleních, třeba na chirurgii, na ARO. Posledních 20 let pracuji u záchranky na různých pozicích - od záchranáře po top management. Bohužel tedy vím, o čem je řeč.
Aktuálně je na stole například projednávání zákonů o uznávání odborné způsobilosti lékařů i nelékařských povolání. Konkrétně u nelékařských povolání jsem zařazena do pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví, která bude zákon řešit. Další bolavé místo vidím ve snižování počtu personálu kvůli některým restriktivním opatřením. V lázeňství se propouští, v sociálních službách dochází k úbytku odborných zaměstnanců. Jedním z důvodů jsou i jedny z nejnižších výdělků v celé republice. Vím ale, že platy se snižují i jinde. Sociální oblast je úzce spjata s oblastí zdravotnictví, i proto jsem velice ráda, že mohu působit i ve Výboru pro sociální politiku, kde je problémů také mnoho.
Neobáváte se, že hrozí v souvislosti s podfinancováním zdravotnictví, jež může prohloubit i zrušení poplatků, kolaps a hromadné odchody lékařů jako v předchozích letech? Jak se tomu budete snažit zabránit?
My jsme se v koaliční smlouvě zavázali, že poplatky zrušíme, že zůstanou jen na pohotovostech. Ministr financí Andrej Babiš dnes říká, že to byla chyba, peníze se musejí teď hledat jinde. Osobně si myslím, že poplatky za některé služby mohly zůstat, že se měly solidárně zrušit jen u dětí a důchodců. Nemyslím si ale, že by zrušení poplatků mělo fatální následky. Koalice se dohodla na kompenzacích, takže by se neměla zhoršit kvalita péče ani podmínky personálu.
Už jste říkala, že více než 20 let pracujete jako zdravotnický pracovník záchranné služby. Pražská záchranka řeší dlouhodobě problém s umísťováním pacientů do nemocnic. Zaznamenáváte obdobné problémy?
V Libereckém kraji takové potíže nemáme, nezaznamenávám je ani teď, když jezdím s kolegy na výjezdy. Nemocnic u nás není tolik a jsou dál od sebe, většinou víme přesně, kam pacienta dovézt.
Psali jsme:
Už jste také prozradila, že jste místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku. Jedním z nejzásadnějších problémů, který před vámi stojí, je řešení důchodové reformy. Zejména ČSSD trvá na zrušení II. důchodového pilíře schváleného Nečasovou vládou. Jak budete chtít problém řešit? Jakou koncepci byste preferovala vy osobně?
Zejména je potřeba zajistit, aby vše bylo fér. Myslím tím, aby ti, co se aktivně účastnili II. pilíře, dostali vše, co jim náleží. Sociální demokracie trvala na jeho zrušení už u koaličního vyjednávání, já bych se osobně nebránila i variantě zachování a úpravy II. pilíře. Vše ale už směřuje k jeho zrušení. Expertní komise pro důchodovou reformu zadala odborníkům zpracovat analýzu dopadů tohoto kroku, ale výsledky zatím nemáme. Pravděpodobné je, že se II. pilíř překlopí do třetího, ale jsou tam určitá rizika jak ze strany klientů, tak penzijních fondů. Počkejme tedy, jak dopadne analýza.
Vaše vláda by chtěla také provádět aktivní politiku zaměstnanosti. Chcete nastavit minimální mzdu na 40 procent průměrné mzdy. Je to podle vás v době rekordní nezaměstnanosti ta správná cesta?
Poctivě pracující lidé, i když pracují třeba za minimální mzdu, by se měli mít vždy lépe než ti, kteří pracovat nechtějí nebo pracují načerno a k tomu jsou jim vypláceny dávky. U nás to bohužel někdy neplatí. Zvyšování minimální mzdy je ale jen jednou z věcí, které je v tomto směru potřeba udělat. Další je například zpřísňování vydávání dávek pomoci v hmotné nouzi a podobně. I o tomto tématu jsme několikrát na půdě Výboru pro sociální politiku jednali.
Jak konkrétně byste chtěla podpořit vznik nových pracovních míst?
Úplnou změnou přístupu k řízení a správě státu. Máme to ostatně v našem programu. Potřebujeme investice do infrastruktury, dostavět páteřní dálnice, snížit byrokracii, zkrátka maximálně vylepšit podmínky investorům, kteří dokážou zaměstnat lidi. Lidé musí mít na druhou stranu motivaci pracovat, což za minimální mzdu mnohdy nemají. Je to opět směs problémů, která se ale dá řešit. Bohužel to chce čas, ale první pozitivní kroky už jsou vidět.
Psali jsme:
-635151812597043603.jpg&id=13750)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
