Poslankyně Pastuchová: Nejsme asi ještě zralí na to, zbavit se maloměšťáctví

Už více než dva roky zastupujete občany Libereckého kraje v Poslanecké sněmovně. Za tuto dobu jste se podílela na návrzích celkem 11 zákonů. Který z nich považujete za nejzásadnější, pokud se to tak dá říci? A proč?

Každý z nich má svůj význam. Díky zákonu o registru smluv budeme mít transparentnější hospodaření s veřejnými prostředky. Pro děti, za které rodiče neplatili poplatky za odpady, je důležité, že v osmnácti letech nebudou postaveny před dluhy, za něž objektivně nemohou. Zákaz kouření v restauracích, který je nyní ve druhém čtení, ochrání nekuřáky před pasivním kouřením. Hodně práce je ale také za pozměňovacími návrhy a podporou jiných návrhů zákonů. Například za zákonem o hmotné nouzi, který už není tolik vstřícný vůči obchodníkům s chudobou. A do budoucna doufám a budu se prát za to, aby byla veřejná služba opět motivací k práci. Pro mě osobně je pak klíčový zákon o nelékařských zdravotnických profesích, který je ve fázi příprav. Intenzivně spolupracuji s ministerstvy zdravotnictví a školství především na tom, aby se vzdělávání zdravotních sester zjednodušilo.

S cílem zefektivnit jednání sněmovny hnutí ANO navrhuje řadu změn jednacího řádu sněmovny. Opozice vás ale kritizuje za snahu omezit její práva a pošlapat parlamentní demokracii. Navíc úplnou podporu pro prosazení svých záměrů nemáte ani u svých koaličních partnerů. Proč jsou podle vás návrhy hnutí terčem kritiky?

To je asi spíš otázka pro ty, kteří kritizují. Možná jsou to obavy ze změn, z něčeho nového, na co nejsou tradiční struktury zvyklé a zkomplikovalo by jim to jejich způsob práce. Ohání se demokracií a svobodou slova. Ano, to jsou silné argumenty. Na druhé straně ale stojí veřejný zájem a občané této země. Kvůli nim by sněmovna měla fungovat, schvalovat zákony a řešit problémy, nikoliv mrhat časem a veřejnými prostředky.

Někteří také soudí, že by si hnutí ANO mělo nejdříve zkusit být v opozici, než začne takto zasahovat do jednacího řádu...

Dostali jsme od voličů důvěru hned na první pokus, a to také díky šlendriánství a aroganci vlády ODS a TOP 09. Já osobně jsem v opozici jako zastupitelka města Jablonec nad Nisou, takže vím, že to není lehké. Koalice nás válcuje a prosazuje si to, co potřebuje. Nedávno to tak třeba udělala s návratem hazardu do města. Protestujeme, nesouhlasíme, vyzýváme k diskusi napříč politickým spektrem, bojujeme ve výborech a komisích. Fungování zastupitelstva ale neblokujeme, tato cesta nikam nevede.

Kvůli EET se ve sněmovně mezi koalicí a opozicí strhla hádka. Jak nejen zmíněné jednání, ale celkové fungování sněmovny hodnotíte Vy sama? A jak z vašeho pohledu vnímají jednání ve sněmovně občané, kteří jej mají možnost sledovat?

Věřím, že stačí chtít a lze dosáhnout kompromisu, i v případě EET. Naše opozice ale nechce, slyšíme stále dokola jednu a tu samou ohranou písničku. Trávíme ve sněmovně hodiny mluvením o ničem nebo přestávkami, které si převážně bere zase opozice a jež ročně stojí desítky milionů korun. Obojí k pozitivnímu obrazu Poslanecké sněmovny zrovna nepřispívá. Často mám pocit zmaru, raději bych pracovala v regionu, na pozměňovacích návrzích, dělala to, kvůli čemu jsem do sněmovny šla.

Na kolik je podle vás současná opozice ve sněmovně konstruktivní?

Konstruktivní bývá ve výborech a podvýborech. K daným tématům hovoří odborníci, ke slovu se dostávají i ti, kteří na plénu moc nemluví. Mizí tlaky vedení poslaneckých klubů, atmosféra je komornější a uvolněnější. Pokud má někdo dobrý nápad, politická příslušnost nehraje příliš roli. Na schůzi Poslanecké sněmovny jde spíš o hru jednotlivců, bonmotů a urážek s jediným cílem, objevit se ve večerních zprávách. Podle volebních preferencí ale tato ubohá taktika moc nezabírá.

Mgr. Jana Pastuchová

ANO 2011
poslankyně

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Vášnivé debaty vyvolal ve sněmovně ale také návrh zákona ohledně omezení kouření. Nakonec dali poslanci i přes nesouhlas zejména ODS šanci v úvodním kole úplnému zákazu kouření cigaret v restauracích, barech, vinárnách nebo v kavárnách a čajovnách. Zamítnut tak byl i užší návrh poslanců ANO, který poslanci projednávali souběžně a jenž se týká jen zákazu kouření v restauracích. Předloha nyní míří k posouzení zdravotnickému výboru, jehož členkou jste i vy sama. Prozradíte nám, jaké k vládní novele zaujmete stanovisko?

Já jsem rozhodně pro omezení kouření a jako člověk pracující celý život ve zdravotnictví snad ani nemohu smýšlet jinak. Jsem rovněž spolunavrhovatelkou poslaneckého návrhu zákona, který kouření v restauracích a podobných zařízeních omezuje. Nechci někomu něco zakazovat, ale nekuřáci by měli být před pasivním kouřením a jeho následky chráněni. Tak to prostě je a chápe to skoro celá Evropa, v České republice by tomu nemělo být jinak.

Proč vlastně ANO, které je nedílnou součástí vlády, přišlo s vlastním návrhem? Nebylo by lepší se v rámci koalice domluvit a táhnout lidově řečeno za jeden provaz? Nebo se domníváte, že to není možné?

Náš poslanecký návrh upravuje v podstatě pouze zákaz kouření v restauracích, zařízeních společného stravování. Ministerská novela je komplexní, to znamená, že zasahuje do více oblastí, bude k ní více připomínek a pozměňovacích návrhů a její schvalování bude na dlouho. Poslanecký návrh by mohl projít legislativním procesem mnohem rychleji a také by se rychleji mohl projevit v praxi.

V Česku v posledních letech přibývá lidí, kteří mají vážný problém s užíváním drog. Loni bylo těchto problémových uživatelů 47 700, tedy o 2 500 více než v roce 2013. Pervitin bralo 36 400 lidí. Výsledky výroční zprávy o stavu drog za rok 2014 představil na tiskové konferenci šéf národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. Ve vysoké míře se v ČR užívají i legální drogy – alkohol a tabák. Určitě se shodneme, že nezbytná je prevence. Jaká další opatření ale podle vás Česko v boji s tímto nešvarem postrádá?

Za hlavní problém považuji dostupnost drog. Jsem pro vyšší tresty jak pro dealery, tak pro uživatele a držitele drog. Pomoci by rovněž mohly tvrdší postihy majetkové trestné činnosti, jejímž prostřednictvím si narkomani „vydělávají“ na svoji dávku. Co se týče alkoholu a tabáku, i zde by pomohlo omezení jejich dostupnosti. Myslím tím hlavně pro děti a mladistvé. Na druhou stranu, když doma kouří máma i táta, jak chcete dítěti vysvětlit, že je kouření návykové a zdraví škodlivé?

Domníváte se, že jsou státní výdaje na protidrogovou politiku a prevenci dostatečné?

Nedostatek financí nevidím jako problém, spíš tu chybí celková koncepce. Drogová problematika jde napříč několika ministerstvy, mnoha institucemi, samosprávami a neziskovými organizacemi. Peníze se tříští na různé projekty, jejichž výsledky jsou všelijaké. K selhání dochází rovněž v léčbě závislostí, kdy nefunguje evidence, kdo, komu a kolikrát substituční lék předepsal. Tyto léky putují na černý trh a počet osob, jejichž první drogou je subutex, u nás každoročně stoupá. Nemyslím si, že je vhodné, aby substituční léčbu mohl naordinovat jakýkoliv lékař. Tímto problémem se teď hodně zabývám, řeším ho jak s odbornou společností, tak na úrovni ministerstva zdravotnictví.

Jestliže se v krátkosti ohlédneme za uplynulým rokem. Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový? Někteří označují rok 2015 dokonce za nejsložitější období od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování…

Rok 2015 považuji za klíčový pro další fungování EU. Díky problémům, které jste vyjmenovala, se odhalily trhliny, jež budeme zalepovat hodně dlouho. Snad se z toho svého naivního snu EU už definitivně probrala a začne na věci nahlížet prakticky. Jinak její budoucnost nevidím moc růžově.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Když už bylo jasné, že do Evropy míří statisíce migrantů, evropské špičky stále pouze o něčem jednaly, stály za řečnickými pulty, zabývaly se kvótami a kritizovaly ty, kteří vyjadřovali své obavy, že Evropa nápor migrantů nezvládne. Teď už se zase řeší něco ex post a vybíráme nejlepší z nejhorších variant řešení. Úspěchy hledám jen těžko. Úspěchem je možná to, že nakonec všechny členské státy našly společnou řeč a shodly se na společné ochraně hranic EU.

Nedomníváte se, že k tomu, aby politici mohli úspěšně čelit současným hrozbám, je nutné, aby nejprve našli shodu napříč politickým spektrem, což se dosud ani u nás nestalo? A máte pro to vysvětlení?

To by bylo samozřejmě ideální jak na komunální, tak celostátní a evropské úrovni. Záleží asi na tom, jaké zájmy kdo hájí. Pokud by třeba všichni poslanci opravdu hájili zájmy občanů ČR, nebyli bychom svědky toho, co se dnes ve sněmovně odehrává. Pokud ale vítězí vlastní ego, závist, arogance, intriky a touha po moci, shody napříč politickým spektrem se nikdy nedočkáme. Nejsme asi ještě zralí na to, zbavit se maloměšťáctví, nemáme dostatek sebevědomí a odvahy uznávat „protivníkův“ názor a s hrdostí přijímat prohru.

Máte na závěr nějaké přání pro občany do nového roku?

Do nového roku přeji všem především pevné zdraví. Nic cennějšího není. A také co nejvíce společných chvil s rodinou a přáteli, bez mobilů, tabletů, notebooků a televize, se kterými trávíme příliš mnoho času. Popovídání, pohlazení a vřelé obejmutí nevynahradí žádná sociální síť, e-mail ani telefonát. Moderní technologie nás sice posouvají kupředu, zároveň na nás ale chrlí negativní energii. Ať nás tedy v roce 2016 čeká cokoliv, nenechme se pohltit a radujme se i z maličkostí.