Pospíšil by se měl ucházet o místo ve vedení strany, domnívá se starosta z ODS

Pane starosto, vy osobně jste v rámci předčasných voleb odmítl kandidovat, byť jste se v senátních volbách dostal až do druhého kola. Dle vašich slov byste se chtěl naplno věnovat komunální politice. Rozumím tomu tak dobře, že byste se chtěl pokusit do třetice obhájit mandát starosty? O co byste se chtěl do budoucna jako starosta zasadit?

Již v senátní kampani jsem jasně říkal, že město Klatovy je pro mne prioritou. Případné spojení komunální a „senátní“ politiky jsem viděl jako šanci pro prosazování zájmů a potřeb místního regionu a jako příležitost, abych je mohl jednoznačně hájit z pohledu toho, kdo v něm žije celý svůj život. I proto se chci ucházet o možnost kandidovat v komunálních volbách v příštím roce. Neměním své pohledy a postoje. Na prvním místě pro mne je, aby město zůstalo finančně zdravé a realizovali jsme realistické záměry v postupných krocích dle našich možností. Chápu běžný provoz města (od úklidu po opravy) jako velmi nákladnou péči, která je méně vidět než velkolepé záměry, ale pro každodenní život obyvatel je velmi podstatná. Velký důraz kladu na podporu spolkové činnosti, především pak v oblasti mládeže, což vnímám jako nejúčinnější prevenci před sociálně nežádoucími jevy. Rozhodně nebudu nabízet žádné politicky zajímavé, „laciné“ sliby, o kterých nemohu jednoznačně říci, že jdou splnit.

A jak vnímáte výsledek strany? Co to podle vás znamená pro ODS do budoucna?

Větší facku od voličů nemohly snad tradiční (podotýkám, že míním demokratické) strany ani obdržet. ODS se to týká nejvíce. Má zároveň velikou, možná jedinou šanci. Zabývat se každodenní politikou, velmi citlivě naslouchat a reagovat na potíže a problémy, které trápí naše spoluobčany. V komunální politice je slýcháme dnes a denně. Osobně jsem měl v posledních měsících velkou potíž pochopit, proč, byť se je snažíme jako starostové předat dál, ani nestojí vedení strany o tuto zpětnou vazbu. Mohu pochopit, že „velká“ politika je velmi složitá a křehké koaliční vládnutí o mnoha kompromisech. Zapomínat však na to, že ji děláme z pověření voličů, nelze. Návrat ke komunikaci s veřejností a jasné vysvětlování kroků a postojů je jediným možným - v kombinaci s oproštěním se od nálepky strany jako symbolu propojení byznysu a politiky. Obojí bude znamenat složitou, ale naprosto nutnou cestu.

Již za pár dní se také koná kongres Občanské demokratické strany, kde se rozhodne o novém předsedovi strany. Koho byste preferoval vy osobně? Uvítal byste například Jiřího Pospíšila, jenž vybojoval vítězství ODS v Plzeňském kraji v krajských volbách?

Pan Pospíšil je rozhodně jednou z výrazných postav, která má dobré renomé u voličů a i výsledky jím vedeného týmu, často složeného z komunálních politiků, byly v regionu z republikového pohledu nadprůměrné. O místo ve vedení strany by se ucházet měl. V ODS jsou však i další zajímavé a různými skandály nezatížené osobnosti. Dejme jim čas, ať se o svoji šanci přihlásí během následujících týdnů. ODS nemá jen jednoho muže či ženu a věřím, že před konáním kongresu budeme mít kandidátů více. Dle toho, s jakou představou vedení strany přijde, se budu též rozhodovat o svém hlasu pro budoucího předsedu.

Ač v krajských volbách v Plzeňském kraji ODS vyhrála, koalici sestavila ČSSD s KSČM. Jak byste koalici hodnotil a jaké jsou vaše možnosti jako opozičního zastupitele?

Pravidelně opakuji, že ve vyspělých demokraciích, za které považuji například sousední Německo, by podobná koalice vzniknout nemohla a mrzí mne, že se demokratické strany nedokázaly shodnout. Jako opoziční zastupitel vycházím ze své zkušenosti komunálního politika a dokáži podpořit záměry a návrhy koalice, které jsou z mého pohledu prospěšné regionu. Zároveň se však snažím, aby byl slyšet i můj nesouhlas v opačných případech. Aktivně se účastním práce ve výborech a komisích.

V zastupitelstvu jste členem výboru pro vzdělávání, výchovu a zaměstnanost. Co je v tomto směru vaší prioritu? A jak se snažíte zúročit své zkušenosti, kdy jste pracoval jako ředitel školy?

V tomto výboru jsem pracoval v minulém období. Prioritou byl nejen „úzký“ pohled na školství, ale též na volnočasové aktivity dětí a mládeže v Plzeňském kraji. Nyní pracuji ve zdravotním výboru, což má souvislost s dostavěnou klatovskou nemocnicí, a v dopravní komisi. Jak dostupná zdravotní péče, tak zlepšení dopravní dostupnosti jsou nejen pro Klatovy, ale celý příhraniční region podstatnou záležitostí.

A co školství v Klatovech? Budete muset letos nebo v nejbližších letech řešit situaci ve školství? Například kapacity v MŠ, naplněnost ZŠ a SŠ? Jaké investice do MŠ a ZŠ chystáte?

Místní tři ZŠ už prošly velkou modernizací budov i zázemí pro sportovní aktivity dětí. Zbývá nám poslední, nejmladší základní škola a i u ní postupně začínáme modernizovat školní budovu. Vybavením i počtem míst plně splňují potřeby základního vzdělávání. Kapacitně větší tlak máme u předškolních zařízení. Naštěstí v minulosti město nepřistoupilo k bezhlavému prodeji budov mateřských škol. Zvýšenou potřebu míst řeší vedení MŠ v kombinaci stavebních úprav a organizačních opatření včetně dohod s rodiči o přijetí v koordinaci s jejich nástupem do zaměstnání. Rozhodně není stav takový, že by se nedostávalo míst na polovinu či třetinu dětí. Letos jsme navíc využili možnosti programu OPŽP a zateplili tři budovy a u jedné MŠ vzniklo dopravní hřiště, čímž jsme předběhli ministerské záměry v oblasti dopravní výchovy. Připravujeme další projekty k podání žádostí na rekonstrukci další budovy MŠ.

Podařilo se již vyřešit problémy se zloději v opuštěných objektech Klatovské nemocnice? A jak byste celkově hodnotil kriminalitu ve městě?

Objekt nemocnice je především krajským zařízením. My jsme převzali jednu z historických, pro potřeby nemocnice již nepotřebných, budov v poměrně žalostném stavu. Abychom zabránili řádění vandalů a sběračů kovů, provedli jsme její fyzické i elektronické zabezpečení a do budoucna je tu před městem velká investice. Co se kriminality týče, jsem v pravidelném spojení s vedením policie. Koordinujeme i společné hlídky s MP. Situace je pravidelně projednávaná i v bezpečnostní radě. Přestože nemohu být (myslím, že ani nemá člověk být) plně spokojen, nežijeme v divokém městě. Běžná kriminalita je dle PČR na velmi přijatelné úrovni a daří se ji objasňovat. Máme jasně stanoveno, že v žádném případě nebudeme navyšovat městské ubytovací kapacity. Naše dvě zařízení plně pokrývají potřeby města a jeho obyvatel, kteří se dostali do nouze, ať už z jakéhokoliv důvodu. Navíc v nich, oproti soukromým zařízením, probíhá alespoň elementární sociální práce. Do budoucna bychom rádi vytvořili jakýsi mezistupeň v podobě malých bytů, které by pomohly např. v těžké situaci při rozpadu manželství či dlouhodobější ztrátě zaměstnání.

Jednoznačně jsme dali najevo (pravidelné kontroly a koordinace kontrolní činnosti s příslušnými úřady), že ani nárůst soukromých kapacit není žádoucí. Kumulace obyvatel bez vztahu k místu je byznys, který přináší prospěch jen hrstce jednotlivců. Pro město a jeho trvalé obyvatele znamená pouze náklady a znepříjemnění běžného života.

Klatovy jsou jedním z prvních měst, které v roce 2009 začaly využívat veřejnou službu. Do jaké míry se tak potvrdily obavy z dopadů zrušení veřejné služby? A domníváte se, že se vám podaří uspět ve vašem boji za původní model, kdy byla veřejná služba v koordinaci měst?

Veřejnou službu jsem považoval a považuji za jeden z nástrojů, jak udržet u některých lidí alespoň trochu pracovní návyky a také je vést k zodpovědnosti. Veřejná služba měla jednoznačně význam, dokud měla motivační složku, na kterou mnozí její pracovníci slyšeli. Velmi těžce chápou, že případnou odměnou je sociální a zdravotní pojištění. Tyto veličiny jsou trochu „neviditelné“. Motivační složka je vedla nejen k tomu, že do práce došli, ale věděli, že hodiny, za které dostávali bonus, jim nikdo zadarmo nenapíše. Na počátku jsme měli rozporuplné reakce i pocity, posléze zejména některé skupiny odpracovaly kus práce. Někteří pracovníci pak nastoupili do trvalého pracovního poměru. Jsem jednoznačně pro, aby se veřejná služba vrátila pod koordinaci měst a samozřejmě s motivační složkou.

I v Klatovech od nového roku odzvoní hernám. Co si od kroku slibujte a neobáváte se například negativních dopadů na rozpočet města?

Vyrovnané finance a rozpočet města považuji za zcela zásadní z pohledu krátkodobého i dlouhodobého. Určitý propad bude konec heren znamenat (řádově 10 mil. Kč). Rozpočet města jsou v širším pohledu i rozpočty domácností. Peníze prosázené jsou mnohonásobky těch, co doputují do rozpočtu města. Jsem možná idealista… Pokud bych odečetl náklady na nápravu škod a preventivní programy proti gamblerství a přidal k tomu jiné využití rodinných rozpočtů, mnohdy tvořených různými druhy dávek, jsem přesvědčen, že pro život ve městě je zrušení heren jednoznačným přínosem. Byť třeba ne z krátkodobého hlediska. Jako kantor a ředitel školy jsem viděl hodně nešťastných členů rodin, ve kterých někdo propadl závislosti na hazardních hrách. Jako starosta to vidím ještě v širší souvislosti.