Se zrušením vojenské základní a zavedením profesionální služby se ale podle Ťuláka lidé mylně domnívali, že obrana země se týká již jen profesionálních vojáků. "Branná povinnost, a tedy i možnost odvodů však platí stále pro všechny - i pro ženy. Nikdy to nebylo zrušeno, jen bylo od pravidelných odvodů před deseti lety v jakési 'profesionalizační euforii' armády upuštěno," vysvětluje odborník.
Podle koncipované novely může vláda odvody vyhlásit podle vlastního uvážení - respektive v případě vyostřující se mezinárodní situace. Tudíž dávno před vznikem krize.
Až dosud se s vyhlášením odvodů počítalo jen při vnějším ohrožení země (byly by spuštěny až po 72 dnech od vyhlášení krizové situace). Než by se tedy armádní odvodní mašinerie rozjela, mohlo by být po dvou měsících už po konfliktu.
Fámy, které se šíří médii jsou mnohdy absurdní, jako ta, že prý znovu zavádíme vojenskou základní službu. “…to je ta nejabsurdnější fáma," namítá Ťulák. A hned citací ze zákona objasňuje: "Odvodem se rozumí pouhé správní řízení, v němž se rozhoduje o chráněných právech a povinnostech občana."
Při odvodu se tedy posuzuje jen to, zda občan je (zejména po zdravotní stránce), či naopak není schopen vojenské služby. Pokud bude zdráv, tak bude i odveden a stává se vojákem v záloze. Odvedenec se ale může proti rozhodnutí komise odvolat anebo vojenskou službu odmítnout. V tom případě se ale na něj ale vztahuje zákonná pracovní povinnost beze zbraně. "Nebude prostě vojákem. Stát ho při zajištění obrany ohrožené země využije jinak - třeba ve strojírenské výrobě. S tím už ale nebude mít armáda nic společného," vysvětluje Ťulák.
Dvacetitisícová armáda nestačí v případě ohrožení země zajistit její bezpečnost. Proto má být podle expertů z velení armády posílena odvedenci či vojáky aktivních záloh - těch posledně jmenovaných je necelých 1200 mužů. "Ale jen v tom případě, pokud bude republika ohrožena zvnějšku," uvádí na pravou míru informace Ťulák.
"Lidé platí státu daně, aby zajistili jeho základní funkce. A stát si při svém ohrožení - podotýkám, že jen výjimečně - vybírá od lidí ještě jednu zvláštní 'daň' v podobě branné povinnosti," vysvětluje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Jak dodává Pavel Ťulák z velení armády, lidé si po profesionalizaci armády v roce 2005 zvykli, že stát od nich tuto "daň" přestal vybírat. I proto vyvolává novela branného zákona - a tedy obnovení odvodů - tolik emocí a až nečekaného odporu.
"Jenomže se nelze - když je země ohrožena a v úzkých - vymlouvat, že ji přece bude někdo bránit za mě, někdo jiný. Zvláště když se teď v Evropě znovu válčí," kritizuje mentalitu mnohých Čechů generál Šedivý.
Řečeno natvrdo: v možnostech malé (byť sebelépe vycvičené) profesionální armády není ubránit zemi před globálním útokem. Jakkoliv tou hlavní zárukou bezpečnosti republiky je členství v NATO. Ale i tady platí: pomoz si nejprve sám. A když to už nebudeš zvládat, pomohou spojenci.
Odpuštění od odvodů tedy byla podle Pavla Ťuláka z dnešního pohledu a odstupu deseti let, chyba. “Ztratili jsme totiž přehled o tom, kolik lidí může a chce bránit tuto zemi. Odvody byly ´odloženy´ až pro případ ohrožení země. Jenomže se ukazuje, že svět není bezpečnější, jak jsme se před lety domnívali, ale naopak. Na lidi schopné zemi bránit teď rychle - když by to bylo třeba - nedosáhneme. Doba varování či hrozby se totiž ohromně zkrátila. Lidé se navíc často mylně domnívají, že se vstupem země do NATO nás vždy ´někdo´ ochrání. Že se nás obrana vlastní země až tak moc netýká, " říká expert. Novela branného zákona tak vlastně podle něj jen reaguje na rychle měnící se bezpečnostní situaci.
Nejlépe připraveným vojákem je podle velení armády profesionál a hned druhé místo zaujímá bývalý voják z povolání. Co ovšem někdejší vojáci v základní službě (poslední odešli v roce 2005)? Ti podle Pavla Ťuláka zestárli a ztratili někdejší bojové návyky, takže by museli být znovu vycvičeni. Ročně z armády navíc odchází třináct stovek profesionálů. Armádu jsou tedy schopni (v případě ohrožení země) posílit jen oni či pár stovek rezervistů - dobrovolníků, jinak také aktivních záložníků.
"Ročně tak přirozeným stárnutím populace mimochodem přicházíme o 60 000 mužů schopných bránit zemi. A za dalších deset let to bude ještě mnohem horší, pokud bychom nic nepodnikli," vysvětluje nutnost novely branného zákona expert Ťulák.
Novela zákona počítá tudíž i s tím, že armádu opouštějící profesionálové budou pět let evidováni jako povinná záloha. V této lhůtě se také rozhodne o jejich působení v rezervních silách - od jednoho roku do tří let.
Tito lidé pak budou po dobu svého působení na manévrech placeni stejně jako profesionální vojáci (kromě ročního paušálu 12 000 korun). A počítá se i s tím, že jejich zaměstnavatelé obdrží kompenzaci 1 650 korun za jeden den cvičení povolaného rezervisty. Pro vysokoškoláky pak může být zajímavé stipendium, pokud se rozhodnou vstoupit do armádních rezerv.
Odvody se vztahují podle novely branného zákona na všechny občany České republiky ve věku od 18 do 60 let. Tudíž i na ženy, s nimiž se počítá na místa podle jejich schopností - například zdravotnic. Na rozdíl od mužů se na ně vztahuje řada výjimek. Například na matky s malými dětmi. Pro ně pochopitelně odvody ani případné povolávání k obraně vlasti neplatí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: bra
