Kterou stranu budete volit? Ptáme se mezi 16.- 22. zářímAnketa
V období vlád Václava Klause (1992 – 1997) nastal nejprve vrchol v podobě hospodářského růstu a makroekonomicky úspěšné transformace. Poté přišel pád ekonomiky a důvěry v politiku, což způsobila spíše neochota přiznat si, že jsme tak úspěšní nebyli a že ne všechny reformy byly skutečnými reformami.
Také další pravicové období (2006 – 2013) se neslo v podobném duchu. V mnohém se ale lišilo. Na klopýtavou vládu Mirka Topolánka, při které se vlivem rozběhnuté Evropy držel ekonomický růst, navázal pracovitý kabinet premiéra Petra Nečase. Ten ale ke dnu poslaly aféry a opět nedůvěra v politiku.
Politika se vede pomocí osobních soubojů
Po druhé pravicové periodě je politické pole vyčerpanější než v době po klausovské éře. Politika se nese ve znamení osobních soubojů obličejů a bitvou proti konkrétním lidem a ne proti programům nebo idejím. Vždyť v roce 2006 vyhrála nenávist politické scény vůči Jiřímu Paroubkovi.
Nyní je například kampaň TOP 09 zaměřená proti „levicovému bloku Miloše Zemana“, nezaměřuje se na nějakou myšlenku.
Sedm let pravicového vládnutí zradikalizovalo společnost
Sami politici pak v očích veřejnosti upadli stejně jako důvěra v pravici. Došlo k definitivnímu odhalení jejich motivací. Stali se z nich „političtí podnikatelé“. Vyšlo najevo, jak bezostyšně se chovali třeba lidé blízcí Topolánkovi – Dalík, Barták, Janeček, Bém. Za protikorupční vlády Nečase docházelo ke korupčním skandálům a politika se vysvlékla do naha.
Sedm let pravicového vládnutí v zemi, která je zaměřená spíše na levicové nebo mírně středové chápání sociálního státu, nutně zradikalizovalo společnost. A to přesto, že reformy, k nimž vlády přistupovaly, zasahovaly do sociálního těla státu jen málo.
Přesto se pravici podařilo usměrnit sociální diskurs. Dokáže se s levicí shodnout, že není možné ruinovat rozpočet a že je potřeba nastavit limit, v nichž se musí odpovědná politika pohybovat.
Bude třeba řešit velké sociální spory, ale nikomu se do toho nebude chtít
Na druhé straně ale pravice přispívala k sociálním nepokojům. Popisovala život na dávkách jako zneužívání, které vážně ohrožuje rozpočet, a podcenila napětí v sociálně vyloučených lokalitách.
Teď Českou republiku čekají velké sociální spory, do jejichž řešení se ale nejspíš nebude chtít ani levicovým stranám, které nejspíš v předčasných volbách zvítězí. Jakákoli změna totiž bude bolestivá.
Snad si levice alespoň odnese ponaučení, že politika není exhibice na módním molu, nýbrž detailní práce na programu. To nám pravicové strany mnohokrát připomněly.
Mirek Topolánek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe