„Jako jediný britský poslanec narozený v zemi ovládané komunisty nemám o ruském medvědovi žádné iluze. Když jsem se na jaře 1983 poprvé vrátil po zrušení stanného práva do Polska, zlomilo mi srdce, když jsem viděl, jak moje milovaná rodná země bojuje o přežití pod sovětskou knutou. Všechno tehdy bylo na příděl, včetně benzínu, masa a cukru. Žít v tehdejším Polsku bylo ponižující pro důchodce i všechny další generace Poláků. Málokdo měl tehdy naději, že se v dohledné budoucnosti něco změní k lepšímu,“ píše Kawczynski.
„Vzpomínám si, jak jsem jednou pozdě v noci za zamčenými dveřmi v domě svého dědečka poslouchal BBC. Naladit tuto západní rozhlasovou stanici přitom bylo v Polsku represivním režimem generála Wojciecha Jaruzelského zakázáno. Pamatuji si, jak jsem se cítil, když se moji spolužáci v britské škole skládali na potravinové balíčky posílané do Polska. Moc jsem si tehdy přál, aby to nebylo nutné. Stačilo, aby bylo po skončení druhé světové války vyvinuto větší úsilí v záchraně střední a východní Evropy před sovětskou okupací. Rozhodnější přístup ze strany Západu by přinesl milionům lidí lepší úděl,“ míní Kawczynski.
„Přes své ryze negativní zkušenosti s ruským medvědem se domnívám, že jeho dehonestování bylo už dost. Nedovedl bych si v mládí představit, že jednou řeknu něco podobného. Tento měsíc jsem nicméně předložil písemný návrh v dolní sněmovně s žádostí o odhad ušlých zisků, které Velká Británie ztratila v důsledku protiruských sankcí,“ píše Kawczynski a připouští, že takový návrh může u mnoha lidí vzbudit nevoli. „Doteď v dolní sněmovně panoval názor, že je Rusko agresor, jehož musíme za každou cenu i nadále izolovat. Opačných názorů se zde vyskytovalo jako šafránu,“ vysvětluje britský politik s polskými kořeny.
Kawczynski souhlasí s tím, že by Velká Británie i nadále měla prokazovat svoji solidaritu se středoevropskými i východoevropskými spojenci v NATO. Zároveň je však dle jeho mínění nutné, aby byl veden dialog se všemi sousedními zeměmi. „My se musíme postarat o to, aby mohly zaznít všechny hlasy. Například v oblasti boje proti terorismu si nemůžeme dovolit nedržet jednotnou linii s Ruskem, které je mimochodem naším kolegou v Radě bezpečnosti OSN. Komunikovat společně musíme také vzhledem k ukrajinské krizi. Nejenom s Francií, Německem, Běloruskem, Polskem a Ukrajinou, ale také Ruskem,“ konstatuje Kawczynski.
„Uvalení sankcí proti Rusku je pochopitelné, ale stojí nás obrovské náklady. V době takové nestability v eurozóně a tíživé situace na finančních trzích je logické se ptát, jak dlouho ještě můžeme blokovat obchodování mezi britskými firmami a Ruskem. Premiér Cameron může stanovit cíl dosáhnout do roku 2020 exportu ve výši jednoho bilionů liber. Před dvěma lety mi ovšem ministr pro obchod a investice lord Green říkal, že budeme rádi, když splníme alespoň 80 % ze stanoveného cíle. Je skutečně obtížné se domnívat, že dokážeme vyplnit díru v podobě chybějících 200 miliard liber, pokud nezačneme s ruským medvědem opět standardně obchodovat,“ obává se Kawczynski.
„Nejde ale jen o peníze. Generace mých prarodičů usilovala o jednotnou Evropu právě proto, že prožila druhou světovou válku. Bohužel se zdá, že jejich vnuci si z jejich konání nevzali žádné poučení. Jsem přesvědčen, že bychom měli svoji pozornost obrátit k budoucnosti, nikoli se stále zabývat křivdami způsobenými v minulosti,“ uzavírá Kawczynski.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
