Pseudonym Striga zní dost strašidelně, můžete nám tvorbu i osobu autorky trochu přiblížit?
Přiznávám, že po prvním zjištění, že slovo striga je odvozené z latinského slova strix (sova), které odkazuje na létající monstra útočící v noci a znamenalo v různých pobaltských oblastech výraz pro čaroděje, upíra, čarodějnici, různé démony nebo zlé bytosti, jsem nevěděl, co od této výstavy očekávat. Nicméně posléze jsem si zjistil bližší informace o umělkyni a k mému milému překvapení se jedná o mladou a velmi půvabnou absolventku Střední umělecké školy v Ostravě a posléze studentku anglického jazyka a literatury na Ostravské univerzitě, která však nyní žije a tvoří v Praze. Věnuje se především kresbě a grafice, včetně té počítačové, vytváří grafické návrhy designu pro komerční účely, stejně jako pro alternativní projekty nebo dokonce navrhuje motivy na tetování. Její záběr je tedy vskutku velký a všechna její díla v sobě mají kromě nezpochybnitelné řemeslné zručnosti i určitou neuchopitelnou vnitřní sílu, byť občas mohou působit na někoho až trochu znepokojivě. Na všech těch výjevech je však zjednodušeně řečeno zachycena lidská podstata a psyché se všemi svými aspekty, včetně těch nechtěných a navenek potlačených. Vždyť i název této výstavy „Anima Saltus“ (duše lesa) poměrně přesně vyjadřuje pozvání do tohoto světa víl, bludiček, přízraků a podobných entit, jež jsou součástí prapůvodních vrstev lidské psychiky – do „lesa“ kolektivního nevědomí.
Součástí vernisáže má být i hudební produkce projektu DoShaska! Jaké v tom můžeme nalézt spojitosti?
Audiovizuální projekt DoShaska! patří mezi stylově těžko zařaditelné seskupení produkující imaginativní, elektroakustickou hudbu s přesahy do mnoha žánrů a odkazy do mnoha jiných oblastí – filmu, výtvarného umění, hlubinné psychologie, hermetismu apod. Sám nejsem odborník na tuto hudební scénu, ale spojení s tvorbou Strigy mi přijde zcela signifikantní, neboť obsahově a tematicky k sobě mají velmi blízko. Stejně jako ona se zabývají výše zmiňovanými aspekty nevědomí, použiju-li pojem analytické psychologie, jejich tvorba přesahuje prvoplánové jednoduché poselství, balancuje na hraně snu a reality, inspiruje člověka postavit se před to nejdůležitější – poznání sebe sama. Hudební doprovod k výstavě se tak může stát silným a zajímavým zážitkem s takřka psychedelickým účinkem.
Mají se takovéto až kontroverzní akce konat v galerii komunitního centra?
Dle mého názoru určitě mají. Komunitní centrum slouží jako místo potkávání a poznávání druhých a tím potažmo i sebe sama, což vyjadřuje snad nejlépe smysl takovéto akce. Navíc pravidelní návštěvníci, např. z řad seniorů, většinou patří k velmi otevřeným, zvídavým a vzdělaným lidem, kteří jsou schopni vnímat a akceptovat i komplikovanější umělecké sdělení, tudíž se neobávám negativních reakcí. Naopak vernisáž bude příležitostí k setkání s věkově a společensky odlišnými příznivci mladé výtvarnice. Neměli bychom také zapomenout, že archetyp Stínu, jenž je často symbolicky zachycen právě v tvorbě obou zúčastněných subjektů, patří na cestě individuace k těm nejzásadnějším. Dovolil bych si citovat přímo C. G. Junga: „Jak může někdo vidět jasně, když ani nevidí sám sebe a své temné stránky, které nevědomě vkládá do veškerého svého jednání? Je cosi hrozného v tom, že člověk má i stínovou stránku, která se neskládá jen z pouhých malých slabostí a vad na kráse, ale obsahuje i přímo démonickou dynamiku. Jednotlivec o tom ví zřídka… Kdo jde sám k sobě, riskuje setkání se sebou samým, setkání se sebou samým znamená nejprve setkání s vlastním Stínem." A rád bych připomněl, že archetyp Stínu má mimořádně silnou dynamiku v životě jednotlivců i kultur, která je založena na tom, že „temné“ projikuje na obraz „nepřítele“. Nevědomá vnitřní temnota nabývá podoby vnějšího obrazu „nepřítele“ mimo naše vlastní Já ve vnějším světě. Stín tedy patří ke struktuře lidské duše, ba bohužel lidské kultury v nejširším slova smyslu, a proto nelze vlastně zlepšit společnost bez uvědomění a „zpracování“ vlastního Stínu. Podíváme-li se na současné dění, je bohužel více než jasné, že s integrací Stínu nás všechny čeká ještě hodně práce.
autor: ava
