Právníci se vyjádřili k memorandu o lithiu. Zavazuje nás k něčemu?

11.10.2017 20:00

Ostrá diskuse kolem českých zásob lithia neutichá. Sociální demokracie a šéf hnutí ANO Andrej Babiš se přou o to, zda je memorandum o těžbě lithia opravdu tak rizikové, jak tvrdí Babiš a spolu s ním také SPD Tomia Okamury. V České televizi se k memorandu vyjádřili právní experti.

Právníci se vyjádřili k memorandu o lithiu. Zavazuje nás k něčemu?
Foto: hns
Popisek: Ilustrační koláž

Andrej Babiš znovu a znovu tvrdí, že podpis memoranda s australskou firmou European Metals Holdings lze označit za skandální. Memorandum podepsal ministr průmyslu za ČSSD Jiří Havlíček a Babiš mu zaslal seznam šestnácti otázek, které si v souvislosti s tímto dokumentem přeje zodpovědět. Havlíček to vyřešil tím, že seznam otázek předal k zodpovězení svému kolegovi ve vládě Richardu Brabcovi (ANO), ministrovi životního prostředí.

Česká televize o memorandu informovala v Událostech. Moderátor Michal Kubal poukázal na to, že memorandum obsahuje několik důležitých bodů. Zaprvé se předpokládá, že mezi státem a australskou společností EMH dojde k budoucí splupráci v oblasti průzkumu a těžby lithia. Dále se počítá s tím, že jak při těžbě, tak opři zpracování lithia budou podporovány podnikatelské subjekty.

Hnutí ANO ale považuje za problematický především odstavec z úvodu memoranda. Co se v něm píše? „Berouc na vědomí Dohodu mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic podepsanou v Canbeře dne 30. září 1993 a Dohodu mezi Českou republikou a Austrálií o zrušení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům podepsanou v Canbeře 28. března 1995;“ citoval Kubal z dokumentu.

Poté prozradil, že se veřejnoprávní televize zeptala právníků z veřejných vysokých škol, co tato část pro Česko znamená.

Pavle Bureš z katedry mezinárodního práva na Univerzitě Palackého v Olomoucí konstatoval, že strany podepsané pod memorandem „vyjadřují určitou ochotu pro společné kroky“. To prý ale ještě neznamená, že by toto memorandum bylo nějakou smlouvou. „Například se mluví o účastnících dohody, nikoliv o smluvních stranách, mluví se právě o té ochotě k nějakým společným krokům, nikoliv, že by se strany zavázaly přijmout konkrétní kroky,“ zdůraznil expert.

Jeho kolega z katedry mezinárodního a trestního práva Masarykovy univerzity v Brně Jiří Valdhans mu dal za pravdu. „Důležitá je podle mého formulace, že účastníci deklarují záměr projednat a prozkoumat možnosti budoucích dohod o rámci budoucí spolupráce. Ten dokument tedy nestanoví nějakou konkrétní povinnost pro současnost a v zásadě se jedná o velice jemnou formu smlouvy o smlouvě budoucí,“ konstatoval Valdhans

Stejný názor vyjádřil také vedoucí katedry mezinárodního práva z Univerzity Karlovy Pavel Šturma.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…