Byl jste pozván na recepci po předávání vyznamenání prezidentem Zemanem u příležitosti 28. října. Jaký byl váš nejsilnější dojem?
Samozřejmě to bylo ocenění studenta Petra Vejvody. Pohnulo to se všemi, kteří tam byli. Od prezidenta, jeho táty, který vyznamenání přebíral, přes všechny účastníky. To byl nejsilnější moment.
Kdo z dalších vyznamenaných vás nejvíce zaujal?
Byli tam hrdinové, vynikající vědci i sportovci. Pro mě byl veliký hrdina František Kriegel. V roce 1968, když celá republika fandila Dubčekovi a nově nastupujícím trendům a prosazovala se demokratizace socialismu, bohužel vše dopadlo jinak, než se očekávalo. A když pak byla vláda a její představitelé proti své vůli odvezeni do Moskvy a tam museli podepsat Moskevský diktát, František Kriegel projevil nesmírné hrdinství a vzepřel se tomuto diktátu. Přitom nevěděl, jaká sankce za to bude. V té době v komunistickém Sovětském svazu si nikdo nebyl jist, jak dopadne. František Kriegel vedle Petra Vejvody patří k těm, ke kterým je třeba se sklonit.
Jemu šlo možná tehdy o život. Sověti ho původně ani nechtěli pustit zpátky do Prahy?
Byl to od něj kus hrdinství. Když jsem vyznamenané sledoval jednoho po druhém, působilo to na mě dojmem velmi vyváženým. Je těžké vybrat pětatřicet lidí, aby člověk vyhověl všem a nikoho se nedotkl. Ale je fakt, že vyznamenání se udělují každý rok. Začal s tím Václav Havel před 25 lety. Takže už hodně lidí vyznamenaných bylo.
Pořád se však objevují jména, u kterých si člověk říká, jak je možné, že už dávno nebyli vyznamenáni... Některá jména jsou však na druhou stranu kritizována. Letos například Jiřina Frantová Pelikánová, údajně spolupracující s Stb (což však ona odmítá). Co vy k tomu můžete říci?
Paní Frantovou Pelikánovou jsem neznal. Ale byla to manželka bývalého ředitele Československé televize Jiřího Pelikána, který toho udělal tolik pro naši zemi. Po roce 1968 emigroval do Itálie a myslím, že dvakrát byl poté zvolen do Evropského parlamentu. Tak se mi to zdá trochu podivné. Že by jeho manželka práskala na lidi, jako je on.
Ještě větší kritiku sklidilo vyznamenání pro Miroslava Tomana, ministra zemědělství ve Štrougalově vládě...
Nemůžeme přece to období považovat za období temna, hlupáků a nějakých nekvalifikovaných lidí. Někdo má za svůj životní program kritizovat lidi, kteří něco dokázali mezi rokem 1948 až 1989. Šmahem je jednoznačně označuje za neschopné lidi. Když vezmeme profesora Pirka, který se narodil v roce 1948. Je to vynikající kardiolog. Nemůžeme přece říci, že vystudoval za socialismu, působil za socialismu, a že to kvůli tomu není vynikající kardiolog. Nebo profesor Pafko, to je to samé.
Či profesor Šik, což byl ekonom jako já. Od roku 1961 byl ředitelem Ekonomického ústavu na Akademii věd. Po roce 1968 emigroval, přednášel v Basileji, St. Gallenu i jinde. Nemůžeme přece říci, že to byl hlupák. Vezměte režiséra Jiřího Menzela, který v roce 1966 dostal Oskara za Ostře sledované vlaky, nebo profesora Wichterleho – makromolekulární organická chemie. Toho znal celý svět. Tito lidé mezi rokem 1948 až 1989 něčeho dosáhli. Program kritiků všeho v tomto období je založen pouze na negativismu a postrádá jakékoliv parametry k hodnocení lidí. Nemůžeme hodnotit lidi podle toho, kdy žili, ale jací jsou to lidé a jakým byli přínosem pro společnost. Pan Toman byl pravděpodobně jedním z těch úspěšných. Nemůžeme říci, že za komunistů tam byli samí hlupáci.
Místopředseda Strany práv občanů Marian Keremidský napsal před několika dny, že se ohledně státních svátků 28. října a 17. listopadu opět dá čekat mediální lynč prezidenta Zemana, kdy se budou kritizovat někteří vyznamenaní, rektoři nepřijmou pozvání na oslavy 28. října... Máte také takový dojem?
Ano. Mám. Prezident Zeman je skoro tři roky ve funkci a od té doby, co byl zvolen, se na denní bázi odehrává jeho dehonestace, pomluvy. Až se podivuji, kdo se k takovému jednání veřejně propůjčí. Nebo to jde přes lidi, kteří jsou kolem něho. Střílejí na prezidenta i přes ně, ale i přes jeho skutky, projevy. Všemu, co se kolem něj děje, je možné dát záporné znaménko a použít to proti němu. Osobně vysoce oceňuji jeho projevy, přístupy k řešení nadčasových a celospolečenských otázek. Možná že lidé, kteří ho kritizují, to snad ani nechápou. Když vezmete jeho projev – vždy spatra, vždy logicky uspořádán, vždy nabit fakty. To je úžasné. Ukažte mi politiky, kteří tohle dokážou. Je jich strašně málo. Takže on má v hlavě vše velmi dobře srovnáno, ví, co chce říci a proč to říká. Proto když jsem viděl těch pětatřicet osobností, tento výběr jsem považoval za velmi vyvážený. I když o některých toho mnoho nevím, jako je například ten Toman. Je třeba se ale na to dívat s odstupem pětadvaceti let a neházet všechny tyto lidi do jednoho pytle.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
