Hostem pořadu byl však mimo jiné také místopředseda ČSSD Michal Šmarda. Ten se vyjádřil hned v úvodu této otázky k tomu, zda je možné říci, jak kabinet Andreje Babiše (ANO) pracuje. Během dne se totiž v otázce Metnarova návrhu objevovala protichůdná stanoviska, kdy nejprve premiér tvrdil, že o návrhu nevěděl, přičemž se pak ukázalo, že tímto úkolem byl ministr obrany zaúkolován. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) však podotkl, že se o této problematice debatuje už zhruba rok.
„Víte, že já nejsem nikdo, kdo by pana premiéra šetřil ve svých vyjádřeních, ale já si skutečně myslím, že nebylo záměrem předsedy vlády Andreje Babiše, aby si posílil svoje pravomoci teď v nouzovém stavu, v nějakém výjimečném režimu a obešel tak demokratický proces. Řekněme, že pan ministr Metnar si neuvědomil, že Česká republika je v nouzovém stavu a splnil nějaký termín, kdy měl předložit nějaké stanovisko. A kdybychom se nacházeli v běžném režimu...“ začal Šmarda, ale Písařovicová mu vstoupila do řeči s otázkou: „Pan ministr Metnar si neuvědomil, že je Česká republika v nouzovém stavu?“
„Nebo některý úředník Ministerstva obrany si to neuvědomil, když to vkládal do systému. Bylo by nesmyslné, politicky neprozíravé, až hloupé, kdyby v této situaci byl tento materiál dál projednáván. Je to materiál, který by měl být projednáván v klidu. V situaci, kdy se k němu bude moci vyjádřit opozice, budou se k němu moct vyjádřit všechny relevantní subjekty,“ dodal Šmarda, jenž si ale samozřejmě myslí, že Babiš o dokumentu věděl, jen možná ne v současné době.
Psali jsme:
„Je možné, že nevěděl, že byl v tuto chvíli vložen do systému a že Ministerstvo obrany ho chce projednávat. Tomu věřím, že to je věc, které si pan premiér Babiš nevšiml. A myslím si, že tomu odpovídala jeho reakce,“ míní.
Své pak k celé věci řekl i člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Zbyněk Stanjura (ODS). „Je fakt úsměvné, když někdo chce předložit materiál na vládu a nazve ho úvahovým dokumentem. Já si myslím, že už je to druhý pokus něco podsunout na jednání vlády v tomto nouzovém stavu, poprvé to byla změna evidence skutečných vlastníků firem. Já to považuju za nešťastné a něco, co jako ztěžuje pak debatu mezi vládou a opozicí. Představa, že zejména v nouzovém stavu, kdy vláda má mimořádné pravomoci, vypne úplně demokratickou kontrolu a demokratický Parlament, je představa podle mě úplně chybná,“ podotkl Stanjura.
„Je ‚roztomilé‘ poslouchat, jak kolega Šmarda hájí premiéra a ministra Metnara poté, co Andrej Babiš jeho předsedu, Honzu Hamáčka, žádným způsobem nešetří. Ale já osobně to považuju ze strany Ministerstva obrany za asociální diletantismus. Protože za stávající situace, kdy jsou lidi omezeni na svých právech, kdy máme řadu omezení, která se dotýkají každodenního života, tak v tento moment předložit návrh zákona, který více méně úplně staví naruby parlamentní demokracii, zbavuje Parlament kontroly vlády a soustředí moc do rukou jednoho člověka, považuju, řekněme, za velmi nešťastné a bohužel do budoucna velmi limitující pro diskusi. Byť samozřejmě ten problém tady máme dlouho, je to od roku asi 2004, a víme, že je potřeba řešit. Ale předložit tenhleten návrh zákona v současné době považuju za nezvládnutí Ministerstva obrany dané téma řešit,“ nechal se slyšet další host pořadu, Jan Bartošek z KDU-ČSL.
A pak již přišel na řadu Cyril Svoboda jako zástupce ministra Metnara, který jej do debaty vyslal coby spoluautora tohoto návrhu. „Tak možná nám trošku vnesete světla do toho, čí to byla iniciativa, tedy vložit tento ‚úvahový‘ dokument do systému vládního jednání,“ uvedla Písařovicová. „Začněme, co v tom dokumentu vůbec je,“ zareagoval Svoboda, ale Písařovicová ho nenechala.
„S dovolením já bych začala touhle otázkou. Já se vzápětí hned budu věnovat tomu, co je v tom daném dokumentu, určitě, jenom nám, prosím, řekněte, jestli pan premiér Babiš o tom věděl, nevěděl, kdo byl iniciátorem,“ odvětila moderátorka. „To nevím, já netuším, kdo co věděl nebo nevěděl,“ sdělil Svoboda. „Jako spoluautor zákona nevíte?“ reagovala moderátorka.
Psali jsme:
Přečtěte si to! Ale já to četla
„No tak, počkejte. Jakého návrhu zákona? To není žádný návrh zákona, tam není jediný paragraf nikde,“ opáčil Svoboda. „Pardon, tak úvahový dokument,“ uvedla Písařovicová. Na to konto pak Svoboda zareagoval, že by bylo dobré, kdyby si dokument moderátorka přečetla, ta však oponovala, že jej četla.
„V tom dokumentu je úvaha, kdyby nastala situace, že by bylo potřeba vyhlásit stav ohrožení státu, a to může být třeba náhlá migrace, teroristický útok nebo něco takového, tak samozřejmě rozhodne Parlament o vyhlášení toho nouzového stavu, na tom se vůbec nic nemění, ale kdyby došlo k tomu, že by z nějakého důvodu a může to být třeba kybernetický útok, může to být takzvaný DoS útok, který zkolabuje, může zkolabovat síť, může být nějaká karanténa, že by Parlament nemohl rozhodnout v řádu hodin, tak by rozhodla vláda, popřípadě premiér a Parlament by to mohl klidně druhý den zrušit, to znamená, že s Parlamentem se počítá, rozhodovat bude Parlament, nebude rozhodovat vláda,“ popisoval Svoboda.
„Pardon, ten Parlament, který by nebyl akceschopný kvůli tomu,“ odvětila Písařovicová. „Až by, až by se odstranila překážka...“ dodal Svoboda. „To mluvíte o tom, že třeba druhý den by bylo možné to zrušit, to nařízení?“ skočila mu do řeči opět Písařovicová. „Třeba. No, samozřejmě, samozřejmě,“ sdělil Svoboda.
Ing. Jan Bartošek
„Pokud by byl Parlament akceschopný, tak by tady nebylo potřeba soustřeďovat někomu moc do jedněch rukou nebo do rukou vlády,“ oponovala Písařovicová. „Ne, ne, muselo, případně doporučuju si nastudovat i to, co říká Severoatlantická aliance, že může nastat situace, že bude potřeba rozhodnout v řádu hodin, takže budeme mít třeba 3 hodiny na rozhodnutí na spuštění mechanismu vnitřní obrany země. Pan Stanjura sám podepsal návrh zákona, a to zákona, na rozdíl od tohoto dokumentu, ve kterém dává bianco šek vládě, že vláda může bez jakéhokoliv odůvodnění poslat naše ozbrojené síly do zahraničí za jakýmkoliv účelem na 60 dnů, to je v pořádku, a proto si myslím, když tento návrh už ve Sněmovně je, může se rozšířit debata, jak to dělat uvnitř, kdyby útok přišel do České republiky. To není žádná arogance a Parlament není vyloučen v žádným případě z rozhodování,“ dodal Svoboda.
„No, jasně, je to pravda, ten návrh zákona tam leží 2 roky a 2 roky na to vládní většina si nenašla čas, abychom ho projednávali...“ odvětil Stanjura, Svoboda však podotkl, že návrh je měsíc starý. To se však Stanjurovi nelíbilo. „Ne, ne, ne. My to opakovaně předkládáme...“ řekl.
Spor se Stanjurou
„Měsíc starý, já ho viděl, já ho měl v ruce. Prosím vás,“ sdělil Svoboda. „Já mluvím o našem návrhu zákona,“ reagoval Stanjura. „Ano, předložil jste ho, podepsal jste ho před měsícem,“ nedal se Svoboda. „Přesně tak a nebylo to poprvé, říkám, že jsme to už předložili na konci minulého volebního období, dokonce ho podepsal i pan premiér Babiš, pan předseda Hamáček, já, já teda nevím, jestli to někdo myslí vážně. My nevíme, kam dřív skočit, přemýšlíme o tom, jak zachránit pracovní místa, jak zachránit firmy, a někdo tady chce řešit hypotetickou situaci, na kterou je dostatek času v normálních dobách a i v těch normálních dobách je to velmi těžká debata. Rozumíme si, v čem je problém? Vůbec na to nemáme čas, na to debatovat v těchto dnech...“ vysvětloval Stanjura.
„Máme úplně jiné starosti a i v normálních dobách, i v normálních dobách je velmi složité debatovat například o změně Ústavy, protože to, co vy říkáte, tak to je změna Ústavy, co se týká vysílání vojsk. Mimochodem, minimálně jedna strana, která podporuje vládu, je ostře, ostře proti, proto taky Sněmovna to zatím neprojednala, ale neodvádějme pozornost od normálních zákonů, které dneska leží ve Sněmovně, protože na to taky není čas, my tomu rozumíme. Ale tohle, tuhle debatu otvírat ve stavu nouze je neprofesionální, je to hloupé, vůbec tomu nerozumím a odmítám, odmítám tomu věnovat čas v těchto dnech a týdnech, máme úplně jiné starosti,“ rozhorlil se Stanjura.
„Ano, to je vaše svaté právo tomu nevěnovat pozornost. Je svaté právo Poslanecké sněmovny a Senátu to nediskutovat, a to neznamená, že ten materiál nemá vzniknout. Tak se bude diskutovat za čas, možná teď je nevhodná doba začít tu debatu,“ zareagoval Svoboda. „Ale to, že tuto otázku musíme řešit, o tom jsem hluboce přesvědčen, stejně tak jako, pane Stanjuro, souhlasím s vaším návrhem, že vysílání vojáků musíme změnit také. Obojí se řešit musí, protože podívejte se, před časem nás nenapadlo, co se stane s koronavirem na celé planetě, může se stát cokoliv a my musíme mít zemi připravenou na jakoukoliv závažnou situaci, takže je to správné. Jestli se to bude diskutovat teď, nebo za měsíc, to už zase tak vážné není,“ řekl.
Psali jsme:
autor: vef
