Jak to s tou Ukrajinou celé dopadne? Ptáme se od 21.7.2014.Anketa
Glazjev, který je na sankčním seznamu osob, které nesmějí cestovat do USA, dává do souvislosti vnitřní a vnější příčiny ukrajinského konfliktu se současným stavem světové ekonomiky a jejím tzv. technologickým režimem, strategií USA udržet svoji hegemonii ve světě a se strategickými hospodářskými a sociálními úkoly, které stojí v této souvislosti před Ruskem.
Nejviditelnějším polem konfliktu na Ukrajině je nyní válka mezi kyjevským centrem a ozbrojenci na Donbase. V tomto konfliktu jde podle Glazjeva o dvě věci.
První se týká vnitropolitického uspořádání Ukrajiny a otázky požadavků na její federalizaci, které byly vyslovovány představiteli jihu a východu Ukrajiny v posledních dvaceti letech neúspěšně a bez použití násilí.
Druhá se potom týká evropské volby Ukrajiny, která byla hlavním cílem Majdanu a dostala podporu evropských politiků. Přitom ale sociologické výzkumy ukazovaly na to, že obyvatelé jihu a východu dávají přednost euroasijské integraci před tou evropskou. Jejich názor a mínění bylo ale ignorováno a nedošlo ke spořádané diskuzi na toto téma v ukrajinské společnosti. Přitom podle Glazjeva bylo možné dojít k nějaké formě dohody mírovou cestou a zavést například na Ukrajině dva tržní režimy podobně jako je to v případě Dánska a Grónska.
Vše k tématu Rusko a sestřelené letadlo nad Ukrajinou
Na místo hledání řešení došlo na násilí a válku, která má v ideologické podobně podle Glazjeva formu „nacismu“ – kyjevská propaganda podle jeho názoru vede nenávistnou kampaň proti svým oponentům a připomíná některé výroky ukrajinských představitelů o „nelidech“ či o tom, že na Donbas by bylo nejlepší hodit atomovou bombu.
Vladimir Putin je...Anketa
Podle Glazjeva toto „nacistické“ pole kyjevské „junty“ generuje potom další napětí v konfliktu a pomáhá objasnit použití násilí při jeho řešení. Dalším polem konfliktu, který existuje už po staletí, je agrese Západu proti Rusku, spojená s věčným „drang nach Osten“, který se začal už v době křížových výprav a pokračuje dodnes. V tomto poli měla Ukrajina vždy centrální místo, jak Glazjev argumentuje s tím, že dává do souvislosti starou západní ideologii rasismu a kulturní nadřazenosti s dnešní americkou výjimečností se slovníkem a ideologií kyjevského režimu na Ukrajině. V případě konfliktu Západu proti Rusku Glazjev připomíná, že tu jde o snahu USA zastavit svůj očividný velmocenský úpadek a přesun centra do Číny a dalších asijských zemí. Ukrajinská krize je tak podle jeho názoru součástí širší současné globální krize.
Glazjev potom ve svojí analýze ukazuje tři možné scénáře dalšího vývoje řešení globální krize. První povede k východisku z krize pomocí nové vlny ekonomického růstu. Tento scénář by znamenal uřízení krize a znamenal by podle něj nové uspořádání globálního finančního systému, který by se stal mnohovalutní, a dále potom k posílení rolí států v regulování ekonomik. Druhý je potom katastrofický scénář, který by vedl k rozpadu současného finančního systému, jeho rozpadu na regionální části, zničení velké části světového kapitálu, snížení životní úrovně v zemích „zlaté miliardy“, hlubší recesi a vznik protekcionistických bariér mezi regiony. Třetí scénář je setrvačný, který bude typický nárůstem chaosu a rozpadem řady institucí v centru i na periferii. Růst se potom bude týkat jenom vybraných stran, které budou schopné předehnat ostatní a „osedlat“ si novou vlnu ekonomického růstu.
Který světový státník je váš nejoblíbenější?Anketa
Současná situace odpovídá podle Glazjeva setrvačnému scénáři, který v sobě má prvky prvního i katastrofického scénáře, a k tomu, aby došlo k přechodu k prvnímu, optimistickému scénáři, je třeba zformovat především globální regulační instituce, které budou schopné regulovat turbulence světových finančních trhů.
Rusko bohužel na posledním summitu G20 v Sankt Petěrburgu nepředložilo plán široké mezinárodní spolupráce ve společném rozvoji, který by se stal mírovou alternativou k technologickému režimu závodu ve zbrojení, a tím přišlo o svoji historickou šanci.
„Problém je v tom, že liberální ideologie, která dominuje ve vládnoucích kruzích v USA a u jejich spojenců v NATO, nenechává státu jiný důvod pro rozšíření vměšování se do ekonomiky kromě potřeb obrany. Proto, když se potýká s nutností užití státní poptávky ke stimulování růstu, vedoucí obchodní kruhy přistupují k eskalaci vojensko-politického napětí jako základu pro zvýšení státních nákupů pokročilé techniky. Právě v tomto zdroji je nutné hledat příčiny rozdmýchání války na Ukrajině Washingtonem," tvrdí Glazjev ve svém textu.
Vadí vám, že se Petra Kvitová rozhodla platit daně jinde než v České republice?Anketa
I když se podaří zabránit internacionalizaci konfliktu na Ukrajině a nedopustit začátek války proti Rusku v Evropě, bude podle Glazjevova názoru stále existovat vysoký risk války do té doby, dokud vedení USA nepřestane mít pretenze ke světové nadvládě.
Podle jeho prognózy bude možnost válečného konfliktu kulminovat v letech 2015-2018, a to v podobě velkých regionálních konfliktů. Příčinou bude, že tehdy bude docházet ke změnám ve světové ekonomice a přechodu k modernizaci ekonomiky, což bude jednak vytvářet nové tlaky na dosavadní lídry a jednak bude mít dopady na mezinárodní vztahy. Tato fáze by měla být dokončena podle odhadů mezi roky 2020-2022. Ukrajinská krize začala o rok dříve kvůli Janukovyčově odmítnutí podpisu asociační dohody. Jinak by začala v době prezidentských voleb v roce 2015, tvrdí Sergej Glazjev. Pro Rusko bude klíčový rok 2020, kdy dojde k novému technologickému vybavení rozvinutých zemí a Číny a Rusko může v tomto případě zůstat technologicky a ekonomicky pozadu. Glazjev si také myslí, že americký volební cyklus v roce 2017 bude znamenat další posílení protiruské politiky.
Jak upozorňuje, američtí analytici sází na to, že by se Rusko mohlo kvůli sociálním a ekonomickým tlakům rozpadat po roce 2020 a považuje na prvním místě za problém mezietnické konflikty, nerovnost mezi regiony a ekonomické problémy, a doplňuje, že existuje americká podpora těmto procesům rozpadu, která má ročně činit prý až 10 miliard dolarů. V této souvislosti potom argumentuje, že Rusko musí podporovat a rozvíjet svůj vojenský potenciál.
Dalším Glazjevovým bodem je otázka vytvoření protiválečné koalice, která by podle jeho názoru mohla zahrnovat evropské země, pro které je válka proti Rusku v rozporu s jejich národními zájmy, země BRICS, Koreu a země Indočíny, země Blízkého a Středního východu, latinskoamerické země Bolívarského svazu a rozvíjející se strany G77. Cílem by mělo být zabránit Spojeným státům ve vedení globální chaotické války a důležitou podmínkou pro úspěch je odebrání ideologického monopolu USA.
Psali jsme:
Konečně potom hovoří Glazjev o antikrizovém programu protiválečné koalice, který by měl nabízet aktivní a pozitivní řešení a východiska z nynější globální krize a který by měl být v podstatě totožný s optimistickým scénářem nastartování růstu a regulací prostředí finančních trhů, který článek analyzuje do podrobností.
Glazjev také věnuje svůj zájem otázce ekonomické bezpečnosti Ruska. Podle něj krize z roku 2008 ukázala na velkou zranitelnost ruské ekonomiky a nabízí celkem 11 bodů konkrétních kroků, jak situaci a pozici ruské ekonomiky zlepšit ve vztahu k placení daní, ale především a hlavně offshore kapitálu, které by Rusku daly větší kontrolu nad toky kapitálu a financemi. Jak ale Glazjev dále podotýká: „K tomu aby Rusko mohlo být centrem euroasijské integrace a lídrem protiválečné koalice v konfrontaci s USA, se Rusko musí stát přitažlivým, vykazovat sociální stabilnost a důstojnou kvalitu života obyvatelstva, vysokou vědecko-technickou a intelektuální úroveň, což není možné bez modernizace a rychlejšího růstu ekonomiky.“ Ten je podmínkou k úspěchu, kterému věnuje Glazjev další část stati.
Další součástí ruské strategie má být potom podle Glazjeva přechod k suverénní peněžně-kreditní politice, vznik nových institucí a mechanismů rozvoje a také konsolidace společnosti, která se týká především a hlavně rozvoje ruského lidského kapitálu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vss
