Podle jeho názoru je nejdříve nutné zjistit příčiny, proč desítky tisíc Afričanů opouštějí svoji zemi. „Tito lidé jako všechna zvířata na světě mají rádi své rodné hnízdo. Proč tedy vlastně opouštějí své rodiče a vydávají se na riskantní cestu do Evropy, při které jim hrozí smrt? Není chyba v tom, jak jsme strukturovali světovou ekonomiku? Utrácíme peníze na zabezpečení námořních hlídek, ale přitom by bylo efektivnější investovat je do rozvojových projektů v mateřských zemích přistěhovalců. Nebylo by lepší pomoci jim v jejich domovech, aby neměli důvod je opouštět?“ pokládá si velvyslanec několik klíčových otázek.
Za velký problém považuje působení obchodníků s lidmi, které je dle jeho názoru nutné zastavit. „K tomu je zapotřebí vyvinout mimořádné úsilí v oblasti zpravodajských služeb. Je třeba identifikovat pašeráky, kteří mají na svědomí tisíce lidských životů ve vodách Středozemního moře. Tito lidé se musí dostat do vězení. Neměli by mít možnost nadále těžit z lidského utrpení. To je další věc, o kterou se musíme postarat,“ soudí Nayed. Vedle toho konstatuje, že by vláda v zemi měla pochopit, že země potřebuje další pracovní síly. „Nemáme dostatek vlastních sil, abychom mohli realizovat všechny projekty. To se týká zejména zemědělských projektů na jihu země. Díky dostatečnému zajištění pracovních sil budeme soběstační a ještě schopni dovážet potraviny do Evropy,“ míní Nayed.
Libyjský velvyslanec v SAE považuje pokusy námořnictva zastavit migrační vlnu za nesprávné. „Musíme se na ty lidi dívat jako na lidské bytosti. Objevují se na našem prahu a my na ně pošleme vojáky? Kam by ti lidé měli jinam vlastně jít? Tento problém skutečně nemá jednoduché řešení. Navíc se netýká pouze naší země, ale celého světa. Jsem přesvědčen, že si to Evropa začíná uvědomovat. Libyjská vláda musí s evropskými partnery spolupracovat na vývoji a rozvoji systému eliminujících zločinecké gangy převaděčů lidí. Stejně tak bychom ale při těchto aktivitách měli usilovat o ochranu uprchlíků,“ nabádá Nayed.
Velký díl viny na současném marasmu má dle Nayeda bývalý libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. „Dával lidem peníze, aniž by museli něco dělat. Udržoval je tak v poslušnosti. Výsledkem této politiky je, že si dnes lidé myslí, že země je bohatá. Domnívají se, že by sami neměli nic dělat, ale pracovat za ně musí jiní, Tunisané, Egypťané či lidé ze subsaharské Afriky. Přitom naši lidé žijící v zahraničí umí tvrdě pracovat a jsou úspěšní v celé řadě oblastí, včetně bankovnictví, finančnictví či medicíny. Ovšem doma v Libyi to prostě nějak stále nejde,“ kritizuje Nayed a tvrdí, že lidé byli totálně závislí na vládních dotacích. „Před zničením volného trhu přitom lidé byli zvyklí vést své farmy, obchody a zdatně obchodovali,“ vysvětluje Nayed.
„Všechno toto bohužel Kaddáfí zničil, protože chtěl mít v zemi socialismus. Docílil tak jedině toho, že z lidí udělal závislé na státních dávkách. Ani tyto peníze jim ovšem nebyly schopné zajistit důstojný život. Nemuseli ale nic moc dělat a nějakým způsobem fungovali. Byl to velmi podivný způsob existence, všeobecně vzato značně pochmurný a nebezpečný. Musíme to změnit, ale to nezvládneme přes noc. Čeká nás tvrdá a zdlouhavá práce. Potřebujeme vypracovat dlouhodobou strategii rozvoje. Měl jsem tu čest spolupracovat se skupinou mladých odborníků na projektu Libya 2020. To je však málo, protože jde o strategii jen na pět let. Potřebujeme mít strategii až do roku 2050. Je třeba spojit síly a přijít s vizí, která bude inspirovat mladou generaci. Jedině tak můžeme uspět,“ uzavírá Nayed.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
