Prezident Putin odvolal hlavní část svých jednotek ze Sýrie, alespoň tak znělo jeho nedávné vyjádření. K čemu to však povede, ještě není známo. „Toto ohlášení by mohlo být konstruktivním krokem k zajištění dlouhodobější mírové dohody. Může jít i o praktickou nutnost,“ zamýšlejí se The New York Times. „Jak poznaly Spojené státy, je jednodušší do války vstoupit, než z ní odejít.“
Podle oficiálních prohlášení stojí za odchodem ruských jednotek dosažení ruských cílů. „Shledávám misi, kterou dostaly ministerstvo obrany a ozbrojené jednotky, za obecně splněnou,“ řekl Putin na jednání v Kremlu. Mnohé to zaskočilo, na druhou stranu si ale Rusko ponechává základnu v Tartusu, která zde stojí již z dob Sovětského svazu.
Jeho rozkazy se tak zřejmě týkaly pouze vzdušných sil ze základny v Latakii, odkud Rusové podnikali nálety na protivládní opoziční skupiny, a pomohli tak prezidentu Asadovi dobýt zpět ztracené území. Ruský zásah v syrském konfliktu také donutil všechny zúčastněné počítat s Ruskem jako rovnocenným partnerem, co se bezpečnosti země týká.
Někteří analytici doufají, že odchod ruských jednotek je způsoben únavou z dlouhého konfliktu. Ten může mít pro Rusko důsledky, kterým se země chce vyhnout, například znepřátelení si sunnitských režimů.
Nyní však prezident Asad stojí sice osamocen, avšak v mnohem lepší pozici, než byl. Rusko se naopak propadá hlouběji do ekonomické stagnace a navíc čelí sankcím z Evropské unie kvůli agresi na Ukrajině.
Putin přitom stažení jednotek oznámil před opětovným započetím mírových rozhovorů v Ženevě a podle The New York Times možná také naznačil Asadovi, že nyní je ten správný čas přistoupit na mírovou dohodu. Sýrie tak snad konečně dospěje k tolik žádanému klidu a míru po válce, která zničila zemi, stála život statisíce lidí a miliony jich vyhnala z domovů.
autor: spa